Slavíček o osmnáctce i Slavii: Můj úspěch? Vyhraná buly s Plekancem

Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz

Jako šestnáctiletý se probojoval do áčka pražské Slavie a zatím nastoupil ke čtyřem zápasům Chance ligy. Před Vánoci navíc Šimon Slavíček dostal dárek v podobě premiérové pozvánky do reprezentační osmnáctky.

O Kapku lepší hokej

S národním týmem trénoval Slavíček celý minulý týden ve Vyškově. Rozhodně si nemusel připadat odstrčený, vždyť kromě něj tam byli další tři mladíčci z ročníku 2004 – Tomáš Hamara, Dominik Rymon a Matyáš Šapovaliv.

Osmnáctka je první opravdu sledovanou kategorií, i když v letošní sezoně je samozřejmě všechno jiné. Jak se mezi staršími cítite?
No, je to těžké, ale mým cílem prostě je probojovat se do sestavy. Ten hokej je samozřejmě rychlejší, ale nemyslím si, že bych se nějak ztrácel. Uvidíme. Snažil jsem se na kempu zabojovat a snad se tam dostanu.

„Pozvánka mě obrovsky překvapila!“

Je to dobrou vizitkou pro váš ročník 2004, že jste se na kemp dostali ve čtyřech hráčích?
Těžko říct. Podle mě je každý ročník něčím specifický. Slyšel jsem, že ročník 2004 je lepší, ale nepřijde mi to tak. V ročníku 2003 jsou kluci jako Svozil, Jiříček nebo Ryšavý, kteří byli s dvacítkou, nebo si dokonce zahrají i na mistrovství světa. My jsme ale prostě dostali takovou šanci, tak snad máme potenciál a snažíme se ho využít.

Foto: Martin Voltr

Překvapila vás pozvánka do Vyškova?
Obrovsky mě překvapila! Kdybych se dostal na mistrovství do 18 let, byl bych fakt rád. Jsem za takovou šanci šťastný. Bylo nás na kempu 32, z toho 18 útočníků. Je jasné, že se hodně z nich vyřadí. Snad se tam ale udrží i někdo z nás, z mladšího ročníku.

Čemu jste se na kempu hlavně věnovali?
Rozhodně agresivnímu bruslení, hrajeme hodně útočný styl nahoru – dolů. Je to fakt dobře vymyšlené. Ve Slavii jsem zvyklý spíš na improvizaci a ne až zas takový systém.

Dalo vám to hodně zabrat?
Jo, v modelových zápasech jsme na konci fakt plivali krev, bylo to docela ostré. Neznali jsme bratra. Program jsme měli pestrý, bylo to hodně vyčerpávající. Ale to ten agresivní systém vyžaduje, víme, že to bude bolet. Pan trenér Petr nás na to už ze začátku upozorňoval, a měl pravdu.

Bude to obnášet větší nároky na fyzičku?
Měli bychom to zvládnout, určitě je to v našich silách. Je to o hlavě a rozhodně se to dá ubruslit. Jenom se musí chtít.

Vy teď asi s kondicí nemáte problém, když jste v tréninku se Slavií, viďte?
Je to náročné. Jsem hodně rád, že můžu trénovat s áčkem a že mi dali takový prostor a důvěru. Vlastně jsem přeskočil juniorku... S juniory jsem ale pořád v kontaktu a jelikož netrénujou, je to takové divné. Mají z toho divný pocit a já taky, protože to jsou moji kamarádi a nemají to co já.

„Hned jak jsem do týmu přišel, vzal si mě Filip Kuťák pod křídla.“

Parta jim asi hodně chybí, že?
To je pravda. Sice jsem v juniorce taky nejmladší, ale kluci mě berou a je s nimi sranda. Jelikož se s nimi nevídám, že mi to líto i za ně. Ale bohužel s tím nemůžeme nic dělat, to je život.

Máte za sebou čtyři starty v Chance lize. Jak jste si vedl?
Nebyly to úplně vydařené zápasy. V prvním jsem si dal vlastňáka, což bylo takové vtipné (usmívá se). Potom proti Kladýnku jsem ale vyhrál čtyři buly proti Plekancovi, to jsem bral za takový úspěch. Zatím jsem tam zas tolik nehrál, ale podle mě se musím oťukat a dostanu víc prostoru. Pak už snad dám i góly a chytnu se tam.

Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz

S kým jste si nejvíc zahrál?
Hrál jsem se všemi, ale nejlíp asi s Filipem Kuťákem. Hned jak jsem do týmu přišel, vzal si mě pod křídla, představil mě tam a všechno mi vysvětloval. Pořád se mě snaží zapojovat do tréninku, protože kluky ještě tolik neznám. Ale baví se se mnou v pohodě. Zvou mě i na nějaké akce, ale tam jsem ještě nebyl (usmívá se). Hrál jsem i s Jaroslavem Bednářem.

To musela být velká paráda.
Má fakt úplně neskutečné hokejové myšlení, je to vidět při přihrávkách i střelbě. S ním to byla zábava. Potom jsem si chvilku zahrál třeba i s Petrem Vampolou. Ten se fakt udrží na kotouči, s ním to bylo taky dobré.

„Moje motivace je dotáhnout to co nejdál, třeba na draft.“

Jak se k vám Jaroslav Bednář vůbec choval? Mohl by být úplně v klidu vaším tátou...
On sice už není nejmladší, ale myslím si, že na to pořád má. Dost mi radí, na tréninku mi řekne, co bych mohl udělat líp. Řekl bych, že mi dává dobrý směr.

Poradil jste si tedy s krizí a nenechal jste se moc přibrzdit?
Já na sobě pracuju každý den, ale bez toho ledu je to těžké. Třeba se motivovat... Moje motivace ale je dotáhnout to co nejdál, třeba na draft. Prostě tam, kam to moje síly dokážou. I při té koroně jsem neztrácel hlavu a makal jsem na sobě.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz