Škvrně táhne Kometu: Kanada? Zlepšil jsem se, ale zranění mě zabrzdila, lituje
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Po ročním angažmá se stal v zámořské WHL nepotřebným, a tak se vrátil do Česka. V Kometě měl Marek Škvrně opět dveře otevřené a momentálně se řadí mezi tahouny juniorky v cestě za obhajobou titulu. Naposledy hattrickem srazil Karlovy Vary. „Když jsem se vrátil, na ledě jsem se cítil naprosto skvěle,“ vypráví mladý útočník.
Kometa ve třetím kole nadstavby o play off doma proti Karlovým Varům inkasovala hned v první minutě, pak už ale soupeře k ničemu nepustila a nasázela mu sedm branek. „Měli jsme trošku horší start, ale pak jsme začali hrát lépe. Myslím si, že poté už jsme Karlovy Vary přehráli ve všech směrech. Dostat takový špatný gól se prostě občas stane. Určitě nás to nesrazilo, snažíme se neustále myslet pozitivně,“ povídá Marek Škvrně.
„Když se chce vyhrát, tak se to musí hodit za hlavu, a nám se to povedlo a zápas jsme otočili. Musíme teď vyhrát každý zápas, aby nám play off neuniklo,“ říká odhodlaně dřívější mládežnický reprezentant.
Výborně mu sedla spolupráce s Vojtěchem Kadlicem a především Matějem Novákem. Celé trio ve skupině řádí. „Oba jsou to nesmírně kvalitní hráči a myslím si, že si vyhovíme. Výborně mě vždy hledají na středu a já se jim to snažím vracet. S oběma se mi hraje výborně,“ kvituje spolupráci. Nápor Západočechů ve druhé třetině odrazil dvěma góly v řadě a zkompletoval hattrick. Zatímco při vítězství v Plzni se trefil čtyřikrát Novák a Škvrně mu servíroval asistence, teď si oba role prohodili.
„Shodou okolností to tak vyšlo, ale určitě jsme to neplánovali,“ směje se Škvrně. „Střelec je přece jen on. Díky bohu, že to tentokrát napadalo mě, ale jak jsem říkal, dvakrát mi to Vojta s Matějem skvěle nahráli,“ přiznává po třígólovém večeru večer brněnský útočník. „Nejhezčí byl asi první gól. Střela se mi hodně povedla a šlo to na bližší tyč do šibenice,“ přemýšlí.
Foto: Troy Landreville / Black Press
Góly a asistence přitom mohl zkušený útočník sbírat někde úplně jinde. Před dvěma roky si Škvrně po skvělé sezoně vysloužil angažmá v kanadském týmu Kelowna Rockets, kde odehrál celý ročník Western Hockey League. Pak se však vrátil do Evropy.
Jak na zámořské angažmá vzpomíná? „Byl to pro mě přínos. Když jsem se vrátil, na ledě jsem se cítil naprosto skvěle. V této sezoně už jsem měl tři zranění, a tak jsem se do toho v jejím průběhu pořád dokola dostával. Na Ameriku ale vzpomínám hodně pozitivně,“ děkuje zpětně za šanci zkusit něco nového.
V týmu byl navíc s Liborem Zábranským, s nímž se znají už od mládí. „Trávili jsme spolu hodně času. Bydleli jsme sice každý na jiné straně města, ale já měl k dispozici auto, a tak jsem za ním často jezdil. Hodně jsme hráli na playstationu,“ popisuje. Také v angličtině se rychle našli. „Díky tomu, že jsem jako mladý žil v zahraničí, jsem anglicky uměl. Libor se s tím taky popral skvěle a žádný problém s jazykem jsme neměli,“ doplňuje vítěz Memoriálu Ivana Hlinky z roku 2016.
Sám potvrdil, jak náročná pro něj adaptace byla. „První sezona je tam pro každého těžká, protože hokej se v Americe hraje úplně jinak než v Česku. Je to celé o něčem jiném a musím přiznat, že jsem si na to půl sezony zvykal,“ přiznává otevřeně. S juniorskou extraligou společné jmenovatele nenašel. „Nedá se to srovnat, protože nedokážu říci, že by tam bylo něco podobné. Je to zcela jiný hokej,“ pousmál se.
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Nerad ovšem vzpomíná na dlouhé hodiny strávené v autobuse. „Cestování bylo náročné. Hráli jsme Western Hockey League, kde se nejvíce cestuje. Stávalo se, že někam jsme cestovali i dva dny. Jeden den jsme cestovali osm hodin a další den znovu osm hodin. Na tripu jsme jen přejížděli po různých městech, kde jsme hráli, a bylo to hodně složité,“ vykládá Škvrně.
Co bylo skutečným důvodem návratu do Evropy? „Z týmu odešlo asi pět beků, a tak sháněli beka z Evropy. Mně se navíc sezona tolik nepovedla, tak si mě tam nechat nechtěli,“ říká. Získaných zkušeností si hodně cení, i když… „Zlepšil jsem individuální činnosti, které mi dříve dělaly problém. Hlavně šlo o zakončení a podobné aspekty. Spoustu věcí, co jsem ale v Americe získal, jsem tady v Česku letos kvůli zmíněným zraněním ztratil. Zabrzdila mě, to si musím přiznat na rovinu.“
Teď už se soustředí pouze na Kometu, s níž chce dojít letos co nejdál. Prvním cílem je play off a na jihu Moravy vědí, že už jde o hodně. „Cítíme to tak. Říkáme si to i v kabině a snažíme se na ledě dělat maximum pro to, abychom to zvládli,“ tvrdí Škvrně.
Kometa po úvodním zaváhání doma se Vsetínem už nesmí klopýtnout, v sobotu má na Lapači ideální šanci na odplatu. „Bude to těžký zápas, doma nás navíc porazili. Budeme jim to chtít vrátit. Čekáme od nich úporný hokej, jako hrají vždycky. Pojedeme na 120 procent,“ burcuje sebe i spoluhráče. „Namotivovaní jsme na každý zápas úplně stejně. Našim cílem je dostat se co nejdál,“ uzavírá.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
