Skalp Plzně? Nikdo to nečekal, ale bylo to krásné, nezastírá vytáhlý Kulich
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Chomutov po sérii proher zabral a přiblížil se k jedinému cíli – udržet se v šestce. Pod sérií pěti výher se výrazně podepsal Jiří Kulich, jenž jako mladší ročník táhne pirátský dorost skvělou produktivitou.
Jirko, co stojí za vítěznou sérií?
Zlepšili jsme koncovku a slabší týmy nám dodaly trochu sebevědomí. Určitě je to teď krásné, se spoluhráči to zvládáme. Ale hrajeme jenom první třetinu. Do druhé už si myslíme, že vítězíme, ale zápasy si většinou pokazíme. Ve třetí to pak zase musíme dohánět.
Které body jsou nejcennější?
Všechny body jsou pro nás hodně cenné, a hlavně ty z Plzně, to jsme nečekali. Pořád ale musíme porážet i týmy pod námi, abychom udělali top šestku, ve kterou věřím. Do první části je to určitě náš první cíl. Potom se uvidí, jak to půjde dál.
Indiány jste ve vaší kategorii porazili po hodně dlouhé době. Čím to je?
V Plzni se s výhrou moc nepočítalo, ale se spoluhráči jsme zabrali a bylo to krásné. Změnili jsme proti indiánům úplně taktiku, snažili jsme se hrát do obrany. To nám vyšlo. Podařilo se nám dát rychlé góly, ale vzápětí jsme je zase dostali zpátky, protože jsme si nehlídali hráče. Potom jsme se semkli a zvítězili.
„V Plzni se s výhrou moc nepočítalo, ale se spoluhráči jsme zabrali a bylo to krásné.“
A druhý skalp Sparty, která je šestá…
To bylo taky hodně cenné, protože jsme se se Spartou přetlačovali o páté místo. Když nad ní vyhráváme, je to dobré. Každý rok s ní totiž o klíčové pozice bojujeme.
V čem se během převážně domácí série ukázala síla mužstva?
Hlavní síla je týmovost. Snažíme se všichni hrát pro tým, což zatím vychází, takže snad se nám to bude dařit pořád. Doma máme určitě výhodu kvůli fanouškům. Prostě doma je doma.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V posledních zápasech sbíráte spoustu kanadských bodů. Jste rád?
Jsem spokojený, ale vždycky to může být lepší. Chtěl bych mít aspoň více bodů než v minulé sezoně, ale hlavně s týmem bych to chtěl někam dotáhnout. I když jsme hodně oslabení, chybí nám Marcel Štefančík a další lídři týmu, chceme udělat překvapení soutěže.
Mohl byste být ten, kdo nahradí slovenského kanonýra?
Snažím se o to, být v produktivitě jako on. Zatím se to trochu daří, ale Marcel je Marcel. Nedá se jenom tak nahradit. Hodně jsem se zaměřil na koncovku a chodil jsem na skills tréninky. To mi trochu pomohlo, a hlavně spoluhráči mi dávají dobře puky. Nejvíce si asi rozumím s Tadeášem Svobodou a Honzou Ekrtem.
„I když jsme hodně oslabení, chceme udělat překvapení soutěže.“
Lídrem mužstva ale bezesporu jste. Připouštíte si to?
Vnímám to, takže jsem na sebe někdy naštvaný, když to týmu kazím. Trenéři říkají, že bych měl být ten lídr, pak mě štve, když to kazím.
Čísla máte celkem vyrovnaná. Co ale máte rád vnitřně – gól, nebo asistenci?
Kdybych si mohl vybrat, zvolil bych si určitě asistenci do prázdné brány. Když někomu uděláte radost, tak je to krásné. Když mám puk, rozhlédnu se, jestli je někdo volný. Když ano, tak přihraju, ale někdy jsem sám a vezmu to na sebe.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V čem všem vám pomohly akce s národním týmem do šestnácti let?
Každá nominace mi něco dá, já se to pak snažím využít v týmu. Dala mi sebevědomí a zjistil jsem, že musím stokrát více makat, abych se mohl poměřovat třeba s hráči z Ruska. Reprezentace je oproti dorostu o hodně rychlejší, silovější a vůbec těžší, protože je tam obrovská konkurence. Všichni se chtějí ukázat, takže tam nesmím vypustit jedinou sekundu.
O prázdninách jste se hodně vytáhl…
Vyrostl jsem dost, asi o dvanáct čísel. Jsem moc rád, protože už nejsem tak malý. Myslím, že jsem i trochu zrychlil. Mám to teď trochu jednodušší, ale musím ještě zesílit, protože někteří hráči jsou pořád mnohem silovější. Musím ještě nabrat pár kilo.
„Vyrostl jsem dost, asi o dvanáct čísel. Jsem moc rád, protože už nejsem tak malý.“
Stojí za aktuální fazónou tvrdá práce, nebo si všechno jednoduše sedlo?
Letní přípravu jsem odmakal snad úplně nejvíc, co jsem kdy dokázal. Pořád jsem si přidával navíc. Trénoval jsem s juniory, takže jsem s nimi dost zesílil. Snad se to bude dál ukazovat.
Jak to s vámi bude dál? Neposunete se do juniorky?
V létě jsem trénoval s juniorkou, ale netuším, jak to bude. Teď se na to nijak nekoukám. Snažím se hlavně s dorostem uhrát nejlepší výsledek. Vůbec nekoukám na juniory.
Co bude důležité do dalších duelů v ELIOD Extralize?
Do všech zápasů musíme jít s tím stejným, co jsme dělali doteď. Držet si zlepšenou koncovku a hrát do obrany, protože se všichni honí spíš to útoku. Já mám taky raději útočné pásmo jako každý útočník, ale do obrany se hrát musí. Musíme si hlavně dávat pozor na druhou třetinu, musíme hrát šedesát minut, což se nám většinou nedaří. Na to se musíme hodně zaměřit.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
