Simon sestřelil Tygry čtyřmi góly. Snad jsem to zlomil, přeje si
Foto: Karel Švec, Český hokej
Junioři Mladé Boleslavi schytali od Hradce Králové vysoký debakl, po kterém se ale rychle vzpamatovali a hlavně zásluhou čtyřgólového Michala Simona vyhráli v Liberci. Šestnáctiletý útočník i přesto není se svou produktivitou spokojený a dál na sobě pracuje například i pomáháním na tréninku u malých hokejistů, protože si chce vybojovat druhou šanci v reprezentačním týmu.
Na vlastním ledě jste ve čtvrtek prohráli 1:10 s Mountfieldem a pak i nadstavbu. Co se stalo?
Po druhé třetině, když jsme prohrávali 0:4 a přišli do šatny, Honza Grim začal řvát, že nehrajeme jako tým, měli bychom se nad sebou zamyslet a říct si, jestli vůbec chceme hrát play off. Pak dodal, jestli má vůbec cenu hrát a dohrávat zápas. Každý si o tom myslel, co chtěl. Nehráli jsme jako tým a každý to chtěl brát na sebe. Nepomohlo nám ani, že jsme hodně faulovali.
Jelikož jste následující duel vyhráli, tak jste se vzpamatovali rychle. Je to tak?
Bylo nám to líto, že jsme prohráli tak vysoko. Ale řekli jsme si, že to musíme hodit za hlavu a zase hrát jako tým, protože proti Hradci to tak nebylo. Každý si dělal, co chtěl.
V Liberci jste nakonec získali tři body hlavně díky druhé třetině, kdy jste se prosadili čtyřikrát. Co se oproti předchozímu utkání změnilo?
Byl to těžký zápas. Liberec je silný, ale my na něj umíme. Hráli jsme celý zápas jako tým, byli jsme dobře sehraní. Druhá třetina jenom rozhodla z pohledu gólů. Vždycky, když někdo dostal puk, střílel i přes hráče, aby se to nějak odrazilo a mohli jsme dorážet. Proti Hradci jsme puky hrozně drželi a chtěli jsme to hrát do prázdné brány.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Vám osobně se střetnutí povedlo ukázkově, když jste se prosadil čtyřikrát…
Byl to nejlepší zápas, který jsem hrál. Byl jsem namotivovaný jako nikdy. Byl jsem hodně naštvaný, kvůli zápasu s Hradcem, takže to byla negativní motivace. Předtím se mi moc nedařilo, ale teď už jsem se snad rozehrál. Mohlo by se to tímhle zápasem zlomit a vydržet to. Je to hlavně o týmu. Rozumíme si se spoluhráči na ledě. Byli jsme na stejné lodi a je to zásluha týmu.
V čase 60:00 jste byl vyloučen za nedovolené bránění brankáři. Jak se to seběhlo?
Měl to být faul na mě, protože brankář měl nohu mimo brankoviště. Já jsem se otáčel kolem hráče a nějak jsem ho sestřelil. Rozhodčí to ale pískl mně a oni pak ve výhodě dohráli zápas.
Utkání s Libercem bylo přímým soubojem o třetí postupovou pozici, takže šlo o velmi důležité střetnutí, že?
Body byly hodně důležité, abychom se udrželi alespoň na třetím místě, tak jsme je potřebovali. Chceme hrát play off, a pak v něm samozřejmě něco uhrát. Jsme za tři body hrozně rádi, ale čekají nás ještě další zápasy.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Ve čtrnácti zápasech jste nasbíral sedm kanadských bodů za pět gólů a dvě asistence. Jste se svou bilancí spokojen?
Sedm bodů je málo, chtěl bych jich určitě více. Trenéři i spoluhráči mi věří, že se rozehraji. Ale taky na mě tlačí, abych na sobě více makal a bral si něco navíc. Před tréninkem chodím do posilovny nebo na střelnici. A taky pomáhám s malými dětmi na trénincích. Všechno se snažím dělat naplno, aby mi to něco dalo a posouvalo mě to. Poslouchám, co mi říkají trenéři nebo i spoluhráči, protože mi chtějí pomoc.
Jste ročník 2002, takže máte na seniorský hokej ještě čas. Ale neuvažoval jste o něm?
Přemýšlel jsem i nad seniorským hokejem, ale zatím je pro mě důležitá juniorka. Je to rychlé a hraje se do těla, potřebuji si první zvyknout na tvrdý hokej. Takže tenhle rok jsem se rozhodl, že ještě zůstanu v Čechách a všechno budu řešit až příští sezonu.
Reprezentace do sedmnácti let letí do Kanady na turnaj World Hockey Challenge. Nemrzí vás, že jste v nominaci zůstal jen mezi náhradníky?
Hodně mě to mrzí, ale v Jihlavě se mi to moc nepovedlo. Nebyl jsem ve své kůži. I když jsem věděl, co ode mě pan Beran očekává, nedokázal jsem mu to ukázat. Moc jsem předtím nehrál a nedařilo se mi, což se na mně podepsalo, protože jsem se nedostal do pohody. Chtěl bych se do repre ještě dostat, třeba mi pan Beran dá ještě nějakou šanci, abych mohl ukázat, že je toho ve mně více.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
