Sezonu dokoukal z postele. Nemůžu uvěřit, že je konec, mrzí Klikorku
Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz
Poprvé v historii ovládly základní část první ligy. Litoměřice ale vypadly hned ve čtvrtfinále s Prostějovem 1:3 na zápasy. Oba celky se potýkaly s virózou, třeba obránce Karel Klikorka od třetího zápasu sledoval vše jen z postele. V rozhovoru hodnotí sezonu a mluví také o sestupu Ústí nad Labem.
Dvacetiletý obránce, který si zahrál na dvou juniorských šampionátech, prožil zajímavý rok a nikdy na něj nezapomene. Začal v Sokolově, zde však nedostával tolik příležitostí a moc se mu nedařilo.
Přitom ještě minulý rok nastoupil do jedenácti zápasů za extraligovou Mladou Boleslav.
„Naštěstí jsem dostal od Litoměřic nabídku a vyšlo to,“ pochvaluje si v rozhovoru svůj listopadový přesun ze Sokolova.
Rázem byl oporou zadních řad a zapsal 16 bodů ve 25 zápasech. Co by za to dalo několik útočníků. Vše si sedlo, dařilo se klubu i jemu.
Ale…
Po parádní základní části přišel rychlý konec proti Jestřábům. „To, že někdo vyhraje základní část, tak to neznamená, že se mu bude dařit v play off,“ popisuje zklamaně.
„Měli jsme teploty, kašel… Bohužel nás napadla nějaká chřipka. Mrzí mě to, nedá se s tím už nic dělat."
„Bohužel jsme to nezvládli. Nějakou část v tom hrála i viróza, já osobně jsem s ní bojoval až do čtvrtka. Je to ale ohromné zklamání. Nemůžu uvěřit, že to už skončilo a myslím, že mluvím za všechny kluky,“ dodává Klikorka.
V jakém stavu jste byli?
Dá se říct, že tím byl poznamenaný celý tým. Řekl bych, že lajna a půl nemohla nastoupit první zápas. Pak jsme se snažili s tím něco udělat. Měli jsme teploty, kašel… Bohužel nás napadla nějaká chřipka. Mrzí mě to, nedá se s tím už nic dělat.
Vám osobně bylo jak? Po druhém zápase jste už nenastoupil do série.
Já jsem se ráno probudil, měl jsem horečky 39 – ležel jsem a snažil jsem se to srazit dolů. Nešlo to. V pondělí jsem hrát nemohl, to nepřipadalo v úvahu. Na další zápas jsem se rozmýšlel, ale hrozně mě bolela hlava a nemohl jsem hrát. Mrzí mě to o to víc, že jsem nemohl pomoci týmu.
„Na další zápas jsem se rozmýšlel, ale hrozně mě bolela hlava a nemohl jsem hrát."
Slyším, že i podle hlasu ještě nejste úplně fit.
Jo, teď to je už docela lepší (rozhovor probíhal v pátek 18. března – pozn. red.) Mám rýmu, ale to není nic hrozného.
Když jste pak nehrál, sledoval jste zápasy už jen v televizi?
Z postele a na mobilu. (usmívá se)
A jaké to bylo?
No, hrozně jsem držel pěsti, aby to vyšlo a abychom si prodloužili sezonu. Aby byl při nejhorším pátý zápas… (nadechl se hlasitě) Je to velké zklamání, byl jsem z toho moc špatný. Už s tím nic ale neuděláme.
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Samotné vyřazení jste tedy prožíval sám bez týmu. Bylo to ještě horší?
Raději bych byl s klukama… Myslím, že všichni z toho byli špatní. Nevím, špatně se mi na to odpovídá. Holt se prohrálo a končí to.
Ještě k samotné sérii. Padalo v ní hodně branek, ve třech ze čtyř zápasů jich bylo minimálně deset…
Je to hodně. Bylo to tím, že oba kluby měly kvalitní útočníky i dobré ofenzivní beky. Kvůli tomu padalo hodně branek a byl to atraktivní hokej pro diváky.
Pro trenéry to příjemné ale asi nebylo.
Ani pro nás. My jsme chtěli hrát na nejmenší počet gólů. Kolikrát to byl takový koncert, což pro trenéry i pro hráče není tak dobrý.
„Kolikrát to byl takový koncert, což pro trenéry i pro hráče není tak dobrý."
Překvapil vás něčím Prostějov? V sezoně hrál ve středu tabulky, ale na soupisce má přeci jen zkušené hráče.
Jo, to určitě má. Ale základní část je jedna věc a play off druhá. Oni mají kvalitní tým, my jsme ale podle mě byli dobře připraveni. Škoda byla prvního zápasu, kdy jsme nedali góly. Myslím si, že utkání bylo v našich rukou… Druhý duel jsme vyhráli jasně 7:3. Pak to bohužel dopadlo tak, jak to dopadlo. Ale oni nás neměli moc čím překvapit.
V prvních zápasech čtvrtfinále padly i Vsetín, Třebíč a Dukla. Sledovali jste to?
Nevím, jak kluci, ale já jsem to sledoval. Ale že by to překvapilo… Myslím, že to bylo i tím, že hodně týmů nebylo moc rozehraných. Výhodu měly ty, které hrály předkolo. Asi to rozhodovalo.
Ještě k viróze. Prostějov ji měl také a majitel klubu řekl, že někteří hráči museli též na kapačky.
Četl jsem to. Ale jestli byl někdo z nich nemocný, tak to je mi líto. Evidentně se s tím popasovali lépe. My jsme na tom byli hůř, v tomhle momentě hrálo roli i domácí prostředí. Vše se dá lépe vymyslet a také si lépe odpočinout. To je můj názor. Snad už jsou taky všichni pořádku. Zdraví je na prvním místě.
Viróza postihla v extralize i Vítkovice nebo Kometu. Letos toho je nějak moc.
Událo se to skoro v jeden den. Začali jsme odpadat. Nevíme, co přesně to bylo. Covid to nebyl, byli jsme všichni testovaní. Asi lítá nějaká chřipka.
„Evidentně se s tím popasovali lépe. Snad už jsou taky všichni pořádku. Zdraví je na prvním místě."
Pro vás to je větší škoda v tom, že letos je soutěž hodně vyrovnaná. Mohli jste se porvat o baráž…
Souhlasím. My jsme měli nejvyšší cíle. Ale neovlivníme to, když náš celý tým byl na tom špatně. Štve nás to, mrzí to, ale tak to je.
Nicméně základní část pro vás byla neskutečně úspěšná.
Od té doby, co jsem sem přišel ze Sokolova, tak to byla neuvěřitelná jízda. Skvělá parta… Měli jsme i nádhernou výherní sérii (Stadion vyhrál 15 zápasů v řadě – pozn. red.). Moc jsem si to užil a budu na to vzpomínat do konce života. Fakt to bylo neskutečné – fanoušci a všichni nám fandili. Bylo to super, je škoda jen toho play off.
Čím si to vysvětlit, že si to vše tak sedlo a dařilo se?
Prostě si to sedlo. (usmívá se) V kabině jsme byli v pohodě mezi sebou, měli jsme dobré vztahy, trenéři byli skvělí a přesně věděli, kdy přitlačit nebo kdy povolit. Díky tomu všemu to vypadalo takhle dobře.
„Od té doby, co jsem sem přišel ze Sokolova, tak to byla neuvěřitelná jízda. Budu na to vzpomínat do konce života."
Zmiňoval jste, že jste ročník začal v Sokolově. Ale tam se vám moc nedařilo. Proč?
Já jsem tam v létě přišel pod pana trenéra Hamaru, který následně dostal nabídku ze Sparty. Vystřídal ho pan Štrba, vše bylo v pořádku. Začali jsme pak hrát sezonu a já jsem po prvním zápase přestával dostávat tolik prostoru. Pak už jsem moc nehrál a držel jsem si ice time okolo deseti minut. Byl jsem sedmý bek a začal jsem řešit, co a jak dál. Naštěstí jsem dostal od Litoměřic nabídku a vyšlo to.
Lépe jste si vybrat nakonec nemohl.
Přesně. (usmívá se) Měl jsem parádní zázemí, byli tu skvělí fanoušci, vše bylo fajn. Určitě to byl dobrý krok.
Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz
I vám se začalo více dařit. Nasedl jste úspěšně do rozjetého vlaku, co?
Jo, já hlavně začal hrát a trenéři mi věřili. Moje výkony šly nahoru a mohl jsem začít ukazovat to, co umím. Bylo mi to umožněno.
Loni jste dohrál sezonu v Ústí nad Labem. To ale právě sestoupilo do druhé ligy. Zasáhlo vás to?
Sledoval jsem každý zápas… Na Ústí nikdy nezapomenu. Byl jsem tam dvě sezony po sobě. Naučili mě dospělý hokej a nechali mě tam do něj nakouknout. Měl jsem tam všechny rád, je mi to moc líto. Budu doufat, že se dostanou třeba hned další rok zpět. Je to další velké zklamání a moc to mrzí.
Naopak Sokolov je v semifinále. Jaké má šance podle vás?
Je tam super tým. Já na kluky nedám dopustit, i tam je kabina moc fajn. Přeju ji, ať se jim daří – držím jim palce! Budu to celkově všechno sledovat.
„Zatím se nějaké věci řeší, nedokážu to zatím říct, kde přesně budu. Uvidíme…"
Jste ještě hráčem Mladé Boleslavi, za kterou jste už hrál. Do budoucna je extraliga stále velký cíl, že?
Ano, každý hráč se chce posouvat nahoru a zlepšovat se. Já to chci také. Uvidí se, co a jak bude.
Co příští rok?
Zatím se nějaké věci řeší, nedokážu to zatím říct, kde přesně budu. Uvidíme…
Až se zcela uzdravíte, co plánujete během volna?
Určitě chci na pár dní někam vypadnout. Nejlépe s přítelkyní, chce to odpočinek. Potom se budu připravovat. Ale zajdu si také na ryby, až bude hezky. To mám moc rád. Chodím na kapry. Když přijedu k vodě, tak si chci fakt odpočinout. Tak nahodím a čekám. (usmívá se)
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
