Šafařovský se chopil trenérské šance. Nechci být moc přísný, culí se
Foto: Martin Voltr
Petr Šafařovský se z aktivní kariéry hokejisty v Benátkách přesunul v rámci organizace do Liberce, kde se okamžitě zařadil do sestavy mládežnických trenérů. Ve dvaceti letech udělal těžké rozhodnutí a nyní se těší z rychlého dětského rozvoje u třetí a čtvrté třídy.
Přestože jste ještě v minulé sezoně hrál za Benátky, rozhodl jste se teď naplno trénovat. Proč?
Minulou sezonu už jsem tolik nehrál a neodehrál jsem ani všechny zápasy. Už delší dobu jsem přemýšlel o tom, že bych šel do trénování. Asi bych to ještě někde mohl zkusit, ale už to herně nebylo takové, jaké by to mělo být. Víc se mi líbila myšlenka trénování, než se ještě třeba ve druhé lize pokoušet dostat šanci jako hráč. Takže za finálním rozhodnutím stálo, že jsem nedostával tolik prostoru ve hře. Rozhodl jsem se jít jinou cestou.
Bylo těžké udělat to definitivní rozhodnutí a opustit aktivní kariéru?
Bylo to nesmírně těžké a řešil jsem s mnoha lidmi, jestli mám ještě hrát, nebo jít naplno do trénování. Ptal jsem se v Liberci hodně trenérů, kteří mě trénovali. Poradili mi, abych šel do trénování, tak jsem do toho šel.
Kdo vás nejvíce ovlivnil – nabídl vám nejpádnější argument?
Nejvíce mě ovlivnil rozhovor s trenérem juniorky Richardem Lobem. Zeptal se mě, jestli má pro mě ještě smysl dál hrát a jestli není jedno, když skončím teď, anebo za rok. Taky říkal, že čím dřív začnu trénovat, tím dřív se mi to zalíbí a bude to pro mě lepší. Probíral jsem to i s rodiči. Ze všeho vzešlo, že budu trénovat.
„Víc se mi líbila myšlenka trénování, než se ještě třeba ve druhé lize pokoušet dostat šanci.“
Vážíte si takové šance v Liberci hned na úvod trenérské kariéry?
Je super, že tu můžu být. Nesmírně si vážím, že jsem dostal šanci v top organizaci v rámci České republiky, i když nejsem odsud, protože pocházím z Ústí nad Labem. Budu se snažit chytit příležitost za pačesy a odvádět co nejlepší práci.
Foto: Archiv Petra Šafařovského
Kdo vám v Liberci řekl, že o vás mají zájem? Nebo to vykrystalizovalo z debat s trenéry?
Když už přišla myšlenka, že bych začal trénovat, šel jsem si o tom promluvit s libereckým šéftrenérem Jirkou Bermannem. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že bych tady mohl být u třetí a čtvrté třídy. Jsem rád, že to tak dopadlo.
Když jste hrál v mládeži, chtěl jste se jednoznačně hokejem živit, nebo už jste tušil, že byste mohl jít třeba trenérskou cestou?
Samozřejmě jsem viděl cestu hokejisty, ale pořád jsem měl v hlavě, že bych se chtěl hokeji věnovat, i kdyby to nevyšlo nebo se mi stalo nějaké zranění. Ať už v roli trenéra, nebo rozhodčího. Teď se budu chtít rozvíjet jako trenér, takže v nejbližší budoucnosti pískání neplánuju.
„Naplňuje mě skok dětí. Jak rychle se rozvíjejí a zlepšují, a to hlavně po karanténě.“
Pomohly vám otevřít cestu k trénování kempy, na kterých jste se podílel v Liberci?
Určitě. Absolvoval jsem dva ročníky a bylo to super. Šlo vlastně o týdenní soustředění s hráči z jiných klubů. Pomáhal jsem jako asistent hlavního trenéra a hrozně mě to chytlo. Byl to jeden z důvodů, proč bych se chtěl trénování do budoucna věnovat.
Co vás na něm nejvíce naplňuje?
Naplňuje mě skok dětí. Jak rychle se rozvíjejí a zlepšují, a to hlavně po karanténě. Už za měsíc vidím u dětí pokrok a zdokonalení. Právě to mě hrozně těší a mám z toho velkou radost.
Jaký byste chtěl být trenér?
Nechci být na kluky moc přísný, i když to k tomu taky patří. Chci s nimi vycházet, aby za mnou mohli přijít s jakýmkoliv problémem a pobavit se. Asi bych chtěl být takový v uvozovkách hodnější trenér, který dává týmu dobrou náladu.
Kdo je vaším trenérským vzorem? Pod kým se vám nejlépe hrálo, nebo měl nejlepší přístup?
Hrál jsem v Liberci většinou pod Milanem Plodkem, což pro mě byl super trenér. Měli jsme spolu dobrý vztah, hodně jsem pod ním hrál a v juniorce mě udělal i kapitánem. On mi dal asi nejvíc. I Valda Jiruš v Benátkách byl super trenér. Nerad bych na někoho zapomněl, ale tihle dva mi dali asi nejvíc.
Máte nějaké trenérské ambice, nebo tomu necháte volný průběh?
Nechám tomu volný průběh, ale samozřejmě bych to rád dotáhl daleko. Chtěl bych se i posouvat kategoriemi výš, ale uvidíme, jak se to vyvrbí.
Share on Facebook
