Rozdělit WSM Ligu? Ne! Byla by z ní hobby soutěž, tvrdí Vrdlovec
Foto: Jiří Miklas, hokejprerov.cz
Web hokej.cz se poslední týden obšírně věnoval tématu cestování ve WSM Lize. Ke slovu se ale zatím nedostali ti, kterých se náročné přesuny po republice týkají nejvíce – samotní hráči. Tento článek to napravuje. O nekonečných hodinách v autobuse jsme si popovídali s Danielem Vrdlovcem a Petrem Gewiesem.
Šumperk, kmenový klub výše uvedených hokejistů, stráví v základní části na cestách kolem 150 hodin. Více už najezdí pouze havířovský AZet. Město, které je přezdíváno Živá brána Jeseníků, leží mimo hlavní dopravní tepny, což neblaze pociťují nejen tamější firmy a obyvatelé, ale i hráči Draků. Ty alespoň může těšit fakt, že během posledních tří let přibyly do WSM Ligy týmy Havířova, Prostějova a Přerova.
„Většina spoluhráčů po cestě spí. A to na zemi mezi sedačkami, protože jinde se v tom autobuse člověk nenatáhne."
Daleké cestování na sever Čech už ovšem tak potěšující není. Vždyť jen do Kadaně trvá cesta osobním automobilem 4 hodiny a 20 minut. „Na takové dlouhé trase se dá jenom spát nebo koukat na filmy. A hlavně doufat, že tě nebudou bolet nohy, až vystoupíš z toho parníku,“ říká Petr Gewiese, mladý, leč na svůj věk ostřílený zadák Šumperka. „Většina spoluhráčů po cestě spí. A to na zemi mezi sedačkami, protože jinde se v tom autobuse člověk nenatáhne,“ líčí Gewiese.
Poměrně nebezpečný způsob přepravy, ale kdo někdy zažil úmorné cestování z jednoho konce republiky na druhý, tak určitě potvrdí, že pohodlnější způsob, jak si odpočinout, zkrátka není. I Daniel Vrdlovec si během cesty na zápas rád pospí, po utkání plném emocí však usne jen výjimečně. „Po cestě tam se podívám na film a po týmovém obědě jdu spát. Obvykle do té doby, než dorazíme na místo. Na zpáteční cestě většinou sleduju filmy nebo hraju hry na tabletu. Málokdy se mi stane, že bych spal.“
„Na cestě do Kadaně se dá jenom spát nebo koukat na filmy. A hlavně doufat, že tě nebudou bolet nohy, až vystoupíš z toho parníku."
Jak vlastně vypadá zápasový den před cestou na sever Čech, například do daleké Kadaně? „Rozbruslení máme vždycky. Je to důležitá součást dne,“ uvedl Petr Gewiese. „Před cestou do Kadaně je ale většinou jen na lehko, případně jak kdo potřebuje,“ dodal Vrdlovec, forvard s extraligovými zkušenostmi. Na více než čtyřhodinové cestě staví družina Radka Kučery v Hradci Králové, kde bývá domluven týmový oběd. Na zimní stadion Sportovního klubu pak přijíždí zhruba dvě hodiny před úvodním vhazováním. Zpět domů se Draci dostanou až kolem druhé hodiny ranní.
Jak je vidno, i život profesionálního sportovce má své mouchy.
Petr Gewiese s Tomášem Sedlákem zůstali Šumperku i nadále věrni. | Foto: Karel Vaculík, hc-havirov.cz
Ačkoliv je putování po prvoligových stadionech vysilující a nepříjemné, Daniel Vrdlovec a Petr Gewiese se shodují na tom, že by rozdělení soutěže na dvě části nebylo správným řešením. „To by určitě neprospělo. Vzhledem k atraktivitě zápasů by to naopak uškodilo a podle mě by z toho byla hobby liga,“ řekl exkluzivně pro hokej.cz první jmenovaný.
„Nikde není napsáno, že když je hráč rozlámaný z autobusu, nemůže dát v první minutě gól."
Šumperské opory se shodnou i na tom, že se dlouhé cesty mohou negativně projevit na předvedeném výkonu mužstva. „Na každého to ale působí jinak. Někomu cestování problém nedělá, někdo se z toho naopak dostává déle, než by si přál,“ prozradil Gewiese, hokejista se zkušenostmi z mládežnických reprezentací. „Je pravda, že to každý snáší jinak, na druhou stranu přijíždíme dostatečně brzy před utkáním, takže je čas na pořádné rozhýbání a zahřátí organismu,“ dodal Daniel Vrdlovec, odchovanec Kopřivnice. „Já osobně se někdy parádně vyspím a cesta mi nevadí. Jenže jindy jsem z ní zase rozlámaný. Ovšem nikde není napsáno, že když je hráč rozlámaný z autobusu, nemůže dát v první minutě gól,“ uzavřel jeden z nejlepších exekutorů samostatných nájezdů ve WSM Lize.
Jak lépe zakončit článek než tímto výstižným citátem?
Share on Facebook
