Ročník 2000? Potenciál brankářů, otazníky v obraně a zajímavý útok, říká Bruk
Foto: Matthew Murnaghan / Hockey Canada Images
Hlavní pozornost na přelomu roku směřovala k mistrovství dvacítek, těsně před ním ale odehrála kvalitní turnaj World Junior A Challenge záloha pod hlavičkou reprezentace U19. Výběr Davida Bruka skončil v Kanadě čtvrtý, neobhájil tak loňský bronz. „Jeden den jsme hráli líp, pak druhý hůř, nebyla tam konzistence,“ shrnuje trenér akci s přípravným charakterem směrem k příští sezoně.
Jaké pocity ve vás výkony na turnaji s odstupem zanechaly?
Akci můžeme rozdělit na dva faktory. První je ten, že tam jeli ještě hráči ročníku 1999, kteří byli v zásobě pro dvacítku. Kdyby se jí nezdály výkony některých hráčů na jejím kempu, nebo spíš kdyby se někdo zranil, tak se k ní mohli přesunout hráči ročníku 1999 nebo i někteří ročníku 2000 od nás. Měli herní praxi z turnaje v Kanadě na malém hřišti. Druhý faktor je tem, že hráči ročníku 2000, kteří budou v širším výběru pro příští dvacítku, absolvovali těžký turnaj. Z tohoto pohledu pro ně byl perfektní.
Výsledky týmu na World Junior A Challenge
příprava: Česko – Bonnyville Pontiacs 5:1
Česko – Rusko 2:4
Česko – USA 2:4
Česko – Kanada West 5:4 po nájezdech
Česko – Kanada East 4:2
semifinále: Česko – Rusko 1:4
o 3. místo: Česko – Kanada West 1:3
Kanaďané ani Američané na něj tradičně nestaví zdaleka áčkové výběry. Ale poznali jste, že můžou postavit několikátý tým, a pořád má sílu?
Samozřejmě mají velkou zásobárnu hráčů. Kanaďané tam postavili dva výběry, ale nebyly to výběry z CHL. Jejich dvacítka měla taky před mistrovstvím a do ní se hráči rekrutují z CHL nebo z farem, a tohle byli hráči z druhých juniorských soutěží. Nebyli to v uvozovkách top hráči. Je fakt, že podle toho, co jsme viděli, měli i tak velkou kvalitu.
Dokázali jste na hru zámořských týmů na jejich ledě najít recept? Dva zápasy jste vyhráli, dva prohráli.
Recept jsme jednoduše nenašli, protože jsme skončili čtvrtí. Ale povedlo se nám vyhrát přípravné utkání, pak dva zápasy s Kanadou. Je fakt, že ta Kanada, která skončila pátá, byla kvalitativně slabší než druhá. Hokej na malém hřišti má trochu jiné zákonitosti, takže pro nás i pro hráče to znamená zase posun, vyzkoušet si systém hry na malém hřišti. Hráči ten přechod vesměs zvládli, ale je fakt, že jsme měli ambice na turnaji uspět líp.
Po akci ve Finsku jste byl spokojený s prací defenzivy, s útokem ne. Dají se vaše výkony podobně rozfázovat i tentokrát?
Takhle bych to neřekl. Finsko bylo specifické v tom, že tam byl opravdu velký rozdíl mezi útokem a obranou. Na tomhle turnaji to bylo kompaktnější. Problém byl ale spíš v tom, že jak šly zápasy rychle za sebou, tak jsme nedokázali udržet kvalitu provedení. Jeden den jsme hráli líp, pak druhý hůř, nebyla tam konzistence.
Dost vám uškodily problémy s obránci, že? Vzhledem k trestu Jana Štibingra a nemoci Jana Dluhoše jste museli první zápas odehrát na pět beků a zbytek turnaje na šest. Podepsalo se to na vašich výkonech?
Já bych neřekl, tohle je prostě součást turnaje. V prvním přátelském zápase nám obránce fauloval, dostal vyšší trest a stopku do dalšího utkání. Dluhoš nám bohužel vystoupil z letadla, byl nemocný a musel dostat antibiotika. Problémy se sestavou bych ale nedramatizoval, kluci by to měli vydržet.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Pozitivem byly výkony brankářů, zejména Daniela Dvořáka, viďte?
Ano, výkon brankáře Dvořáka. Vyloženě tam předváděl skvělé výkony, byl ve veliké formě.
Pak jsme samozřejmě viděli Lukáše Dostála na dvacítkách. Takže vedle něj další výborná zpráva pro příští mistrovství.
Určitě. Musím říct, že pro ročník 2000 podle mě nebude post gólmana slabinou. O Dostálovi se nemá cenu bavit, ten je výkonnostně úplně skvělý a mentálně připravený hráč. K tomu se strašně zlepšil Dan Dvořák, od mistrovství osmnáctek udělal obrovský pokrok. A ve velmi dobrém světle se jeví ještě brankář Haas, který momentálně chytá ve Finsku. Vidím v ročníku 2000 tři velice slušné gólmany.
Haase jste měli na předchozí akci…
Ano, ve Finsku. Do Kanady nejel, protože tam byl z dvacítky nominovaný Vomáčka. Teď se chystáme na turnaj pěti do Finska, kde bude Haas znova nominovaný, protože ve Finsku předváděl perfektní výkony.
Z vašeho týmu v Kanadě se ke dvacítce připojili Jan Kern a Matěj Blümel. Byla to samozřejmě iniciativa Václava Varadi, ale vyčnívali i na turnaji?
Nám se zdálo, že na turnaji vyčníval v ofenzivě Rousek, který se pak do nominace nedostal. Ale to je náš pocit z turnaje. Ofenzivně, pohybem a aktuální formou se nám zdál nejlepší Rousek.
A k těm dvěma?
Blümel předváděl dlouhodobě skvělé výkony. Velkou měrou se na osmnáctkách podílel na postupu do semifinále, kde jsme porazili Kanadu 2:1 a on měl gól a asistenci. Sezonu začal v Americe úplně skvěle, má tam spoustu bodů, je lídr týmu a hraje první útok, první přesilovku. Má kvalitu a obrovskou šanci na příští dvacítky, nominaci do kempu si určitě zasloužil. To samé Kern. Ten má historii, Venca Varaďa ho zná z Hlinky, z osmnáctek, měl slušný začátek sezony. Ale k tomu nám tam ještě vystřelil jak raketa Rousek. Všichni tři měli výbornou výkonnost.
Foto: Matthew Murnaghan / Hockey Canada Images
Překvapil ještě někdo z ne tolik prověřených jmen?
Aby překvapil tak, že by to stálo za nějakou intervenci směrem k aktuální dvacítce, to ne. Ale někteří hráči se tam představili ve velmi dobrém světle směrem k příštímu turnaji dvacítek.
Všichni teď přestanou řešit ročník 1999 a začnou řešit ročník 2000. Zvlášť když ho čeká mistrovství na domácí půdě. Co v něm vidíte vy?
Úplně jasně vidím obrovský potenciál na pozici brankářů. Jsou tam z mého pohledu velké otazníky v obraně. Co se týká útočníků, tam jsou velmi zajímavá jména. Fakt je ten, že nejsou tak v uvozovkách hvězdná, jako se bavíme o Nečasovi a Zadinovi. Ti kluci prošli draftem, ale na úrovni třetího kola, takže se bavíme o pozicích šedesát a nižších. Z mého pohledu se u ročníku 1999 nemusíme bavit o tak silném týmu jako v ročníku 2000. V ofenzivě se ale hodně kluků snaží prosadit v Kanadě, ať jsou to Lauko, Pekař, v současné době Jeník… Uvidíme. Do mistrovství pořád zbývá rok, to je u těchhle mladých kluků strašně dlouhá doba a může se tam hodně věcí změnit.
Chybí v obraně hlavně hráči, kteří by podpořili útok?
To si nemyslím. Problém v obraně je spíš ten, že je tam relativně málo hráčů, malá konkurence. Možná že se objeví další hráči, protože se velmi dobře začíná ukazovat Štibingr, který hraje v Chance lize. Podává velmi dobré výkony na Slavii a všechny reprezentační akce odehrál velmi dobře. To je nové jméno, které se neobjevilo loni na osmnáctkách. Chtělo by to ještě víc těchhle kluků, kdyby vylítli a objevili se.
Už jste pochválil Rouska, Dvořáka a Štibingra, kteří jsou z domácích klubů. Značí to, že i hráči z domácí scény můžou hrát na velkých turnajích prim?
To je hodně specifické, není na to návod. Především, devatenáctka je otevřený národní tým, který nemá mistrovství světa. Snažíme se rozšířit portfolio hráčů, kterým chceme otevřít mezinárodní scénu. A logicky když je akce v Evropě, tak nenominujeme hráče, kteří působí v zámoří, ale otevírá se okno pro hráče z Evropy, potažmo Česka. A nejde vůbec specifikovat, jestli je lepší hráč, který působí v Kanadě, Finsku nebo Česku.
Je to individuální, říkáte.
Někdo odejde do zahraničí, třeba do Kanady, a chytne tam neuvěřitelný progres. Soutěž ho posune, klima mu pomůže a on se zlepší. Hodně hráčů to naopak semele, nedostanou se na led, je tam tak velká konkurence, že jejich výkonnost jde dolů. Takže já si netroufnu říct, běžte do Kanady, nebo vůbec tam nechoďte. Je to specifické pro každého hráče. Pro jakýkoli reprezentační tým vůbec není výhodou hrát v zahraničí a nevýhodou v Česku, a naopak. Rozhoduje aktuální výkonnost hráče. Když jsem sledoval poslední mistrovství dvacítek, tak se mi líbili hráči z Česka, z extraligy nebo Chance ligy, a taky se mi líbili někteří hráči z Kanady. Ale někteří hráči, kteří měli velké jméno a přijeli z Kanady, se mi nezdáli v úplně optimálním rozpoložení. Nejde říct, tohle je dobré, tohle je špatné.
Foto: Matthew Murnaghan / Hockey Canada Images
Share on Facebook
