Radim Zohorna o premiéře s bratry: Nepopsatelné emoce, byl to náš sen!

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Ani jeden z nich na ten zápas nikdy nezapomene. Trojice bratrů Zohornových si proti Švédsku zahrála v jedné útočné formaci, což v historii českého hokeje znamená unikátní zápis. „Když jsme šli na první buly, byly to nepopsatelné emoce," přiznává Radim Zohorna.

HokejkaTV

Nejmladší z rodinného klanu sehrál svůj teprve druhý duel za národní tým. Časem ho ale možná těžko něco přebije, útočník Mladé Boleslavi měl totiž ve formaci starší sourozence. „Je to neskutečný zážitek, ještě to vstřebávám. Když jsme šli všichni tři na buly, tak to byly strašné emoce. Fakt nepopsatelný! Byl to náš sen a konečně se nám splnil," vypráví nadšeně.

Premiéra se navíc povedla, Češi nachytali silné Švédy a slavili vysoké vítězství 5:2. „Tím je to krásnější. Hlavně, že jsme vyhráli," uleví si. K maximální spokojenosti chybělo snad jen to, kdyby někdo z bráchů skóroval. „Šance jsme tam měli, kdybychom dali gól, tak bychom to korunovali. Ale jestli nám bude trenér nadále věřit, a znovu nás dá do lajny, tak věřím, že to prolomíme."

Jejich společný start byl před prvním zápasem ve Stockholmu možná největším tématem. Jistě, návraty slavili Milan Gulaš, Jan Kovář, Marek Kvapil nebo Martin Zaťovič. Ale přece jen: společný útok sourozenců znala minulost české a československé reprezentace jen jediný. Bratři Šťastní váleli na šampionátu 1979 a na olympiádě o rok později, od té doby už uteklo hodně času.

Jan Kovář po hattricku proti Tre Kronor

Takže když teď nastupovali Zohornové pěkně pohromadě, byla to událost. Sami to velmi dobře věděli. „Pořád jsme komunikovali, každé střídání jsme si většinou řekli nějaké drobnosti. Co a jak budeme hrát. To je normální," připomene Radim. Starší bráchové ho prý před zápasem nemuseli uklidňovat. „Ani jsem nebyl nervózní, všechno v pohodě," usměje se. Při utkání by si mohli s Tomášem a Hynkem klidně i vynadat, sourozenci to navzájem berou lépe. „My se spíš povzbudíme," doplní.

Radim byl nejvíc vidět v první třetině. Hrál aktivně, vynutil si i trestné střílení. Ovšem brankáře Hellberga nepřekonal. „Gólman mě trošku zaskočil, protože se ani nehýbal. Já to udělal špatně, musím se příště polepšit," hlásí. Přiznává, že cítil napětí. „Byl jsem nervózní, ale věřil jsem si, že to dám. Bohužel," lituje.

Miloš Říha po cenném skalpu mistrů světa

Česká střídačka původně chtěla nasadit Milana Gulaše, nicméně zdálo se, že o tom Radim Zohorna nevěděl. „Já si myslel, že ten, kdo je faulovaný, musí jet. Jako to bylo dřív. Pak mi pan Říha říkal, že můžu jet na střídačku a tam se domluvit. Asi to byla chyba," přiznává upřímně. Takže se útočník Mladé Boleslavi v podstatě nominoval sám. „Dá se říci, že jo. Ale pro příště vím, jak to je," usmívá se.

Pokud by se trefil, neměl by zápas chybu. Mezi prvními gratulanty by totiž nechyběli bratři Tomáš s Hynkem. „Kdyby se mi to povedlo, asi by mi tekly slzy. Nedokážu si to představit," reaguje upřímně. Emoce by přepadly i rodiče. „Ti by také určitě brečeli," říká. Maminka s tatínkem sledovali zápas doma u televize. „Musejí do práce. Bylo to narychlo, já nevěděl, jestli do Švédska pojedu. Dorazit osobně bohužel nemohli," uzavírá.

Foto: Karel Švec, Český hokej

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz