Problém? Holky v klubech hrají s mladšími a na výsledky, mrzí Heindla
Foto: Martin Voltr
Slušný dojem zanechala ženská reprezentace do 16 let na první akci nové sezony, Němky na jejich půdě porazila 2:0 a 4:0. Tým protkaný nováčky se postupně otrkával a zlepšoval, teď nezbývá než doufat, že podobný trend bude mít celá olympijská sezona.
„U mladých opravdu vidím, že když na sobě budou pracovat, tak se o šestnáctku do budoucích let bát nemusíme,“ říká hlavní trenér Roman Heindl.
Jaký jste měli dojem z úvodní akce sezony?
Bylo to zhruba takové, jaké jsme očekávali. Došlo k obměně poloviny kádru, nastoupily nové holky. To znamená, že děvčata bojovala s nervozitou na první akci za reprezentaci, navlékly dres, slyšely hymnu. Pro všechny to byly velké zážitky a v prvním zápase bylo hodně vidět, že je svazuje nervozita. Ve druhém bych řekl, že už se s ní začaly vypořádávat. Po prvním zápase jsme si řekli, co se nám nelíbilo, a bylo vidět, že holky nad tím dokážou přemýšlet. Problém já vidím ten, že holky hrají žákovskou ligu a v klubech hrají většinou s mladšími kluky, takže je to trochu „popadni to a jeď, ať vyhrajeme“. Tak to v českých lužinách někdy je, že je důležitý výsledek. Někdy nejsou zvyklé kombinovat, často situace volala po přihrávce a my jsme puk předrželi. Pak máme problémy s rychlostí hry a důsledností po ztrátě kotouče, abychom si ho znovu chtěli vybojovat. To jsou všechno návyky ze žákovské ligy a na tom musíme pracovat.
Za dva zápasy jste dali šest gólů, ale mohlo jich být daleko víc. Co vám k tomu chybělo?
V prvním utkání jsem na zkušených hráčkách viděl, že to není ono. Mladým zase chyběl důraz. V našich soutěžích jim stačí, že do puku plácnou a skončí v bráně. Musím říct, že německé gólmanky taky chytaly dobře, měly fazónu a obránkyně jim pomáhaly. Blokovaly střely, uklízely to, hrály v bloku a hodně kolem branky, takže jsme se těžko dostávali do dorážek. Nebyli jsme důrazní. Ve druhém zápase už jsme důraz trochu zvýšili, projevila se rychlost hry a měli jsme už opravdu gólové šance. Zase se ale projevila taková laxnost v zakončení. Musíme prostě hrát, dokud není puk v bráně.
Němky ale byly slabší než v minulých letech, viďte?
Určitě byly výrazně slabší oproti minulým rokům. Na druhou stranu ale každý rok přivezou dvě vyrovnané gólmanky, které nás hodně trápí. Mají nastavený metr a každý rok, co se s nimi potkáváme, z nich cítím jistotu a dělají nám problém. I proto ty výsledky často bývají těsné.
Foto: Martin Voltr
Na druhou stranu vás dvě čistá konta musí potěšit. Jednak proto, že se to nestávalo ani v minulých letech, a jednak jste Němky do šancí skoro ani nepouštěli. Možná v první třetině druhého zápasu, ale jinak nic neměly.
Určitě. Podle výsledků si řeknete: Hráli jsme na nulu, takže gólmanky dobré a obrana dobrá. Za mladé brankářky jsem rád, protože s námi začaly, absolvovaly nějaké kempy a první zápasy zvládly s nulou. Ale na druhou stranu, kdyby byly Němky důraznější, tak by se gólmanky víc zapotily a třeba by tam ta nula nesvítila. Když jsme neudělali nějakou výraznou chybu, že bychom jim odevzdali puk nebo ho neuklidili včas, tak jsme jim šance nedávali, protože ony nebyly důrazné.
Nakousl jste mladé brankářky Michaelu Hesovou a Barboru Hromádkovou. Máte obavu, nebo možná lépe řečeno respekt, poté, co vám všechny gólmanky odešly a teď si musíte do olympiády bleskově „vychovat“ nové?
Určitě z toho máme respekt. Martin Pošusta se s gólmankami snaží dobře pracovat a věřím, že i v klubech se s nimi dobře pracuje. Musíme se snažit, aby byly připravené a to penzum dřiny, které nás čeká, zvládly. A samozřejmě se na to nabalily další. Bude to těžké, protože jsme v brance měli oporu (Julii Pejšovou, pozn. red.), ale věřím, že ji holky nahradí. O to víc si myslím, že by to mělo nakopnout mančaft. Nebude spoléhat na to, že to máme vzadu zavřené, ale bude se spoléhat víc sám na sebe, důsledněji hrát v obraně a nepouštět soupeře do gólových šancí.
Na hráčky jste po prvním duelu apelovali ohledně uvědomění, že jsou v reprezentaci a musí se obětovat pro tým. Bylo potřeba je v tomto duchu „probrat“, aby zjistily, co je v reprezentaci potřeba odevzdat?
Shodli jsme se na tom všichni v realizačním týmu. Holky samozřejmě vědí, že je to reprezentace, ale zkrátka ještě nemají v hlavě přepnuto, že tam je vyšší rychlost, že soupeři taky budou mít kvalitu a každý zápas se bude hrát od první do šedesáté minuty nadoraz. Na starších hráčkách bylo trochu cítit: Už jsme druhým rokem v nároďáku, tak to bude pohoda. A ty mladé to ještě nepobraly. Proto jsme hlavně chtěli, aby si uvědomily, že když tam přijedou, tak si oblečou národní dres a musí dělat všechno pro to, aby se jednak předvedly a jednak jsme měli úspěch jako tým. Byla tam nějaká týmovost, ale ne úplně taková jako v letech minulých. Myslím ale, že to všechno chce čas a že se to zase srovná. Holky každou repre akcí pozorují, že ta atmosféra je jiná a musí tomu dávat sto procent. Co mi vadilo a probírali jsme na poradě, že když ztratím kotouč, tak prostě budu kousat, abych ho vybojoval zpátky. Přestali jsme moct, už jsme se narovnali a potřebovali si odfrknout. Holky se musí naučit, že bojovost se projevuje právě tím, že když nemám puk, tak si ho jdu vybojovat. I když to trvá pět, deset, patnáct vteřin, tak tam pořád jdu. To jsem v prvním utkání úplně postrádal.
Foto: Martin Voltr
Přesto si myslím, že s každým vstřeleným gólem parta rostla a byly tam vidět pozitivní signály. Souhlasíte?
Určitě. Partě pomůže každý vítězný zápas, který se nám povede, i když třeba nebude hezký. Holky se budou oceňovat navzájem a nebude to „já jsem sem přijela, já musím dávat góly,“ ale že bude vyhrávat tým. Věřím, že si to holky uvědomí a že to všechno s přibývajícími zápasy do hlaviček dostanou.
Kádr jste měli docela mladý a hodně různorodý, od ročníku 2004 až po 2007. Co říkáte na mladé hráčky? Jednak po stránce fyzičky a jednak po stránce dovedností?
Hlavně jsme holkám říkali, že na sobě musí pracovat i mimo klubový trénink a zdokonalovat se v dovednostech. Práce s holí, přihrávka... Na prvních trénincích jsme měli problémy s přihrávkou, aby jim u toho šly nohy. Budeme na tom pracovat i na kempech, ale jednou za měsíc je málo, takže musí i samy. A samozřejmě fyzička, aby vydržely hrát ne dvanáct minut, ale celou třetinu. O tom jsme mluvili. Každopádně ten mančaft byl mladý a vidím v něm potenciál. Mladší hráčky vždycky mají ještě takový dětštější pohled a chce to čas, aby nasbíraly zkušenosti. U mladých opravdu vidím, že když na sobě budou pracovat, tak se o šestnáctku do budoucích let bát nemusíme.
Bohužel ale hráčky ročníků 2006 a 2007 nemůžete využít na olympiádu. Mrzí vás to? Některé z nich by o ni přinejmenším bojovaly a myslím, že by se do kádru i dostaly.
Určitě mě to mrzí, je to škoda. Myslím, že když jim dáme celou sezonu, tak si na Evropě (v dubnu, pozn. red.) svoje místo vybojují a budou platné pro tým. Musíme ještě zkusit probudit ty starší ročníky, aby nám pomohly. Pak bude na holkách, jak se předvedou a jestli ve finále budeme mít na Evropu mladší hráčky, nebo ty, které ročníkově patřily na olympiádu.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
