Příběh Matyáše Svobody: Zlato z Hlinkova memoriálu? Nezapomenutelné!

Foto: Juniorský hokej

24. února 2018, 12:48

Kryštof Rossmann

Útočník Matyáš Svoboda aktuálně působí v zámořské USHL (United States Hockey League), kde válí v dresu Sioux City Musketeers. Za sebou má ve své kariéře řadu úspěchů, mezi ně bezpochyby patří zlatá medaile z Memoriálu Ivana Hlinky 2017. „Byli jsme skvělá parta, lepší jsem nezažil. Byl to parádní zážitek a nikdo mi ho už nikdy nevezme."

Kdy a kde jste začal s hokejem?
S hokejem jsem začínal v Chomutově, když mi byly čtyři roky. Přivedl mě k němu taťka, protože dřív hrál taky hokej a byl v té navíc době trenérem prvňáčků. První zážitky si moc nevybavuju, ale podle fotek, které jsem viděl, to byla určitě zábava.

Proč jste se rozhodl hrát v útoku?
Protože mi útok víc vyhovuje. Baví mě s pukem něco tvořit, rád jsem na kotouči a vždycky budu.

Jaký je váš nekrásnější a naopak nejhorší hokejový moment?
Tím nejkrásnějším je určitě moment, kdy jsme vyhráli Memoriál Ivana Hlinky. Ten nejhorší, když to tak vezmu, tak asi minulá sezona v Kanadě. Byla psychicky hrozně náročná.

Proč byla tak psychicky náročná?
Ze začátku sezony jsem hrál v prvních dvou pětkách, ale potom se situace zničehonic změnila. Makal jsem víc a víc, ale k ničemu to nevedlo. Až před dvěma měsíci jsem si řekl, že je na čase udělat změnu, protože jsem potřeboval hrát, a ne sedět na střídačce.

Foto: Juniorský hokej

Jak vzpomínáte na Memoriál?
Zatím to byl můj nekrásnější a nejúžasnější hokejový zážitek. Bylo to něco úžasného... Vyhráli jsme turnaj vůbec poprvé v historii, a to ještě doma. Je to zážitek na celý život a to mi nikdo nikdy nevezme. Rád na to vzpomínám.

Pamatuje si, že byste někdy zažil lepší partu nebo větší euforii?
Zažil jsem hodně dobrých part kluků, ale takovou, jakou jsme měli na Memoriálu, ne. Byli jsme skvělí, pomáhali jsme si navzájem a táhli jsme za jeden provaz. Myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů úspěchu. Vždy musí být skvělá parta.

Za mořem hrajete už druhou sezonu. Jak se vám tam líbí?
Určitě je to něco jiného. Hraje se tu jiný styl hokeje, celkově je tu všechno jinačí, ale mám to rád. Myslím, že mi to vyhovuje.

Bylo na přesunu něco, co pro vás bylo náročné? Jak rychle jste se aklimatizoval?
Bylo. Opouštíte všechny blízké, které jste si získali. Stěhujete se do nové rodiny, neznáte kluky v týmu... Rychle jsem si ale zvykl, takže jsem za to nakonec rád.

V čem je to za mořem jiné?
Žijí tady jinačí styl života. Občas mi chybí ta česká sranda, která je opravdu nejlepší. Každopádně jinak si to tady také užívám, všechno je super a jsem moc rád, že tu můžu být.

Foto: Archiv Matyáše Svobody

Chtěl byste tam v budoucnu žít?
Určitě bych chtěl zkusit něco nového... Poznat nový styl života. Hrozně mě to láká. Nicméně na Česko bych určitě nezapomněl, jsem hrdej na to, že jsem Čech, a určitě bych domů jezdil.

Jak vypadá váš běžný den?
Bydlím tu v rodině ještě se třemi kluky, takže srandy je kopec. Den je každý stejný, ráno vstaneme a jedeme na zimák. Tam máme trénink a suchou přípravu, pak jdeme na jídlo a zase domů, kde máme volno. Dá se říct, že jsou dny podobné.

Není těžké se vyrovnat s každodenní rutinou v Americe? Obzvlášť na začátku, když neznáte ještě tolik lidí.
Je to zvláštní, ale rychle si ty přátele najdete. Je to výborná zkušenost do života.

Mluvil jste o jiném životním stylu. V čem je tak rozdílný: mentalitou lidí, nebo atmosférou?
Myslím, že od každého něco. Týče se to úplně všechno, lidé se tu chovají jinak a dívají se na vás tady trošičku jinak, protože jste Evropan. Zajímá je, jak se vlastně žije život v Evropě. Kdybych měl vzít stravu, relax, sestavení tréninku... Vše je trochu jinačí.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz