Překvapili jsme sami sebe, míní Čoupek. Dalším cílem je maturita
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Tomáš Čoupek dovedl jako kapitán brněnskou Techniku do semifinále Ligy juniorů a zároveň se stal nejproduktivnějším hráčem základní části. Teď jeho poslední sezona mezi juniory skončila. Sám ji hodnotí jako nejlepší ze všech, protože se potkala skvělá parta i výsledky. Nyní už se však plně koncentruje jiným směrem. Za měsíc ho čekají první maturitní testy.
Tomáši, jaká pro vás byla letošní sezona?
Byla výborná. Vlastně takové překvapení. Nikdo z kluků nečekal, že bychom to mohli dotáhnout až takhle daleko, protože ještě na začátku sezony jsme byli adepti na sestup. Ligu juniorů jsme totiž hráli prvním rokem, protože minulý rok se odehrálo asi jen pět zápasů. Já jsem byl strašně překvapený a opravdu hodně jsem si tuhle sezonu užil.
Takže jste s druhým místem po základní části byli spokojení…
Určitě jsme byli spokojení. Hlavně na začátku sezony se nám vůbec nedařilo, v říjnu jsme prohráli hodně zápasů. Pak jsme si s kluky sedli, řekli a vysvětlili si, co a jak. Já jsem strašně rád, jak to všichni v týmu vzali a že jsme se semkli, abychom ukázali, že na to máme, A dotáhli jsme to podle mě daleko. Akorát mě mrzí, že jsme nedošli ještě o krůček dál, protože si myslím, že v týmu byl daleko větší potenciál.
„Už od října jsme měli v hlavách, že chceme udělat play off, když jsme viděli, že na to máme skvělé hráče.“
Potom už byly výkony podle vašich představ?
Dá se říct, že od toho, jak jsme si to na začátku listopadu s kluky vyříkali, tak jsme se semkli a začali jsme hrát jako tým. Podle mě jsme hráli pěkný ofenzivní hokej a sedlo si to. V té době jsme ztráceli na Šumperk asi osmnáct bodů, ale povedl se nám závěr, vyvrcholení základní části. Dotáhli jsme se na ně a ještě si vybudovali desetibodový náskok. Bylo to opravdu super.
Čekali jste, že byste to mohli zvládnout až takhle dobře?
Už od října jsme měli v hlavách, že chceme udělat play off, když jsme viděli, že na to máme skvělé hráče. Play off jsme si nastavili jako cíl, takže to nebyla záchrana, nebylo to třetí místo, opravdu jsme se tam chtěli dostat.
Play off jste měli jisté až po předposledním kole. Bylo to dramatické?
Až do konce se hrálo o všechno. Měli jsme na Šumperk malý náskok, ale byli jsme asi o malinký krůček blíž k postupu do play off, protože jsme věděli, že oni budou hrát dva z posledních třech zápasů s Přerovem. Tím pádem jsme asi na 90 procent věděli, že na druhém místě skončíme my, ale chtěli jsme si to potvrdit, což se nám povedlo v Porubě, kde jsme vyhráli 6:1. Do posledního zápasu už potom nastoupili mladší kluci, kteří si v sezoně třeba tolik nezahráli, nebo hráči ročníku 2005. To už jsme my staří dostali oddych.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Ulevilo se vám?
Když jsme vyhráli v Porubě, tak jsme byli strašně šťastní. Slavili jsme v kabině, po cestě zpátky. Spadl z nás veškerý stres. Dá se říct, že my jsme tím překvapili sami sebe. Opravdu nikdo to před sezonou nečekal, náš původní cíl byl zachránit se. Emoce byly fantastické.
Už jste zmínil, že do posledního zápasu někteří hráči nenastoupili…
Šest kluků, na kterých to celé stálo, dostalo volno a nemuseli jsme jet do Vsetína. Trenér vzal kluky z dorostu, aby si taky vyzkoušeli juniorský hokej, protože budou hrát tuto ligu příští sezonu. Plus dostali větší prostor náhradníci, čtvrtá lajna, aby si taky zahráli.
Jak jste naložil s volným časem?
Já jsem si hlavně odpočinul, protože toho na mě bylo moc. Letos maturuju, takže jsem za ten týden doháněl resty ve škole. Pomohlo mi to hlavně ve školním životě, dal jsem si do kupy všechny potřebné věci, dohnal jsem, co jsem mohl. Teď potřebuju hlavně odmaturovat, takže se soustředím jenom na školu.
„Za měsíc se píšou první testy, takže mám měsíc na to dohnat školu, dohnat známky, všechno uzavřít a soustředit se na maturitu.“
Stihl jste všechno dohnat?
Víceméně ano, ale ještě mi tam něco chybí. Většinu jsem ale stihl a jsem za to rád, protože jsem do školy přes sezonu moc nechodil. Bylo toho docela dost, teď už se to postupně lepší a všechno pomalu doháním.
Takže skloubit školu a hokej pro vás bylo náročné?
Bylo to hodně náročné, hlavně teď v maturitním ročníku. Doteď jsem to zvládal v pohodě, ale letos to pro mě bylo extrémně náročné. Ani jeden víkend jsme neměli volno, hrálo se pátky a neděle, takže jsme byli nonstop na zimáku.
Konec v semifinále tak pro vás má i jistou výhodu…
Za měsíc se píšou první testy, takže mám měsíc na to dohnat školu, dohnat známky, všechno uzavřít a soustředit se na maturitu. Z jedné strany jsem rád, že mi hokej odpadl a uvolnil mi tak dost času, ale strašně mě to mrzí, protože si myslím, že jsme měli na to, abychom si s Přerovem zahráli finále.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V semifinále jste ale vypadli s jednoznačnou bilancí 0:3 na zápasy…
Myslím, že ten, kdo ty tři zápasy viděl, by nikdy neřekl, že to skončilo 0:3 na zápasy. Vůbec to tomu neodpovídalo. My jsme vstřelili dva góly, jeden, dva, dávali jsme málo gólů a Písek byl naopak produktivní. Kdo ale hokej viděl, tak musí uznat, že to byly vyrovnané zápasy. Chvílemi jsme byli mnohem lepší než Písek, takže je to hodně kruté. Písek nás ale vyškolil v produktivitě. Soupeř se dostal do šance a dal gól, my jsme se dostali do šance a nic. Beru to docela na nás, na kterých měla ofenziva stát a v základní části jsme dělali body a góly. Dostávali jsme se do šancí a bohužel jsme je neproměnili.
Byl to největší problém v sérii?
Řekl bych, že ano. Hlavně v prvním zápase v Písku jsme mohli po druhé třetině v klidu vést o dva o tři góly. Písek měl víc štěstí, usmálo se to na ně a já jim gratuluju. Byl to skvělý soupeř, mně se tato semifinálová série moc líbila.
„To, co jsem v základní části dokázal proměnit, tak jsem v play off nedokázal a jsem ze sebe trošku zklamaný.“
Co jste vlastně od Písku očekávali? Přece jenom dva zápasy, které jste s nimi hráli v základní části, od sebe byly odlišné.
První zápas v základní části jsme s nimi doma prohráli 1:7 a musím říct, že se mi teď u něj vybaví i všechna tři utkání z play off. Nedokázali jsme vstřelit gól. Ve druhém zápase už hrál Písek bez některých hráčů, takže v oslabené sestavě. Neberu to proto jako nějaký ukazatel, že jsme vyhráli v prodloužení. Byli jsme lepším týmem, mohli jsme vyhrát v základní hrací době, ale nepřikládal bych tomu nějakou větší hodnotu. Všechno to ale byly hezké zápasy, soupeř hrál dobře do obrany, ale sérii rozhodly neproměněné šance na naší straně.
V základní části jste přitom byli velmi produktivní. Co se stalo?
To kdybych věděl. V základní části jsme dávali hodně gólů, hráli jsme ofenzivní hokej. Bylo nás tam tři až pět kluků, kteří jsme ty góly dávali, a v play off to nebylo vůbec jiné. I teď jsme se do šancí dostávali stejně jako v základní části, ale bohužel jsme je neproměnili. Nevím, možná to bylo z nervozity. Taky musím říct, že Písku výborně zachytal gólman, ale nemyslím si, že by to celkově bylo nějak rozdílné od základní části. Tam jsme akorát dokázali využít úplně všechno, v play off jsme se na každý gól strašně nadřeli. To rozhodlo.
Jak jste spokojený se svým osobním výkonem play off?
Na to je podle mě ještě moc brzy. To asi ohodnotím až s odstupem času, ale já jsem strašně rád, že jsme se tam vůbec dostali. Kluci celou sezonu makali a zasloužili si to. Play off už byla jen třešnička na dortu, akorát se smutným koncem. Mohli jsme dopadnout lépe. Z pohledu osobního výkonu mě pak mrzí neproměněné šance, protože já jsem zrovna jeden z těch, co ty šance v zápasech měl. To, co jsem v základní části dokázal proměnit, tak jsem v play off nedokázal a jsem ze sebe trošku zklamaný.
Foto: Ondřej Souček, na-bruslich.cz
V základní části jste vyhrál celkové bodování. Co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě hodně. Strašně si toho vážím a musím poděkovat hlavně klukům, kteří se mnou celou sezonu hráli v lajně. S Alexem Severem jsem si rozuměl od prvního tréninku a bylo fakt super, jak jsme si dokázali na ledě vyhovět. Řadím to asi nejvýš ve své kariéře, protože jsem nikdy tolik bodů za sezonu neudělal a nesmírně si toho vážím. Dokázal jsem to ale díky celému týmu, jeden od druhého mi na ledě pomáhali a já jsem byl ten, co už to jenom doťukával.
Jak se vám hrálo?
Za mě to byla nejlepší sezona, navíc ještě rozlučková, protože byla moje poslední v juniorce. Líp jsem si ji představit nemohl, co se týče party, kolektivu i výsledků. Jen mě mrzí, že to skončilo takhle předčasně, protože jsem věřil, že to můžeme dotáhnout ještě dál.
Cítil jste větší zodpovědnost?
Měli jsme to v hlavách. My, na kterých to stálo, jsme o tom věděli. Myslím si ale, že jsme se s tím všichni porvali strašně dobře. Potom už jsme to ani nijak extrémně nevnímali, protože jsme vyjeli na led a padalo nám to tam. Nebyli jsme pod tlakem, nebylo to tak, že když nedáme gól, tak se něco stane. Věděli jsme, že když my ten gól nedáme, tak ho dá druhá lajna. Docela hezky jsme se navzájem doplňovali. Když se nedařilo nám, zastoupil někdo z kluků ze třetí lajny. Nemyslím si, že bychom byli pod stresem.
„Doufám, že to kluci někam dotáhnou, protože si myslím, že ti mladí hráči, kteří s námi letos byli, mají na to, aby si zahráli někde výš.“
Dokládá to i fakt, že tři z pěti nejproduktivnějších hráčů základní části jsou z vašeho týmu. Vnímali jste to?
S Alexem jsme byli soutěživí. Já jsem skončil první, Alex za mnou, takže jsme se popichovali navzájem. Myslím si, že nám to strašně moc pomohlo, protože každý chtěl být ten první. Erik Pospíšil s námi v lajně nehrával, ten táhl druhou formaci a je to hráč, co tvoří celou hru. Nikdy jsme se o tom ale nějak extrémně nebavili, abychom řešili, kdo má kolik bodů. Občas o tom padla řeč, ale že by to bylo na nějakém denním pořádku, tak to se říct nedá.
Jakým směrem se teď bude ubírat vaše kariéra?
To sám nevím. Teď chci hlavně odmaturovat, ať mám klid od školy. Až potom to budu řešit. Uvidím, jestli se někdo ozve, že by mě chtěl vidět hrát. Zatím fakt nevím, kde příští rok budu hrát, ale končit nechci. Chtěl bych pokračovat, ale teď opravdu nevím, kde to bude. Uvidíme v září. Nicméně bych chtěl všem strašně moc poděkovat za to, že jsem s nimi mohl strávit svou poslední juniorskou sezonu. Doufám, že to kluci někam dotáhnou, protože si myslím, že ti mladí hráči, kteří s námi letos byli, mají na to, aby si zahráli někde výš. Doufám, že ukážou, že i kluci z Techniky si můžou někde zahrát.
Budete juniorku Techniky sledovat i v příští sezoně?
Určitě se občas přijdu podívat. Pořád tam mám kamarády z ročníků 2003 a 2004, takže když bude čas, určitě se na ně rád přijdu podívat. Byli jsme skvělá parta a přeju jim opravdu jen to nejlepší a ať se jim v hokeji daří. Doufám, že si někteří kluci příští rok zahrají juniorskou extraligu, protože na to opravdu mají.
Share on Facebook
