Potřeboval jsem krok dopředu, říká Havlík. Předělají ho na střelce?
Foto: Rostislav Pfeffer, hcorli.cz
Pro Tipsport extraligu prakticky nové jméno, ale rozhodně s potenciálem prosadit se mezi elitní útočníky. Odchody Lukáše Radila s Tomášem Zohornou kompenzoval hokejovým Pardubicím nejen návrat Tomáše Rolinka, ale i příchod Adama Havlíka – mladého forvarda otřískaného rakouskou EBEL. V posledních dvou sezonách vždy překonal hranici padesáti kanadských bodů a teď budou fanoušci čekat, jak mu vyjde adaptace na českou soutěž.
Už je to přes šest let, co si Adam Havlík připsal své první extraligové starty. Ještě coby dorostenec odehrál ve znojemském dresu pět zápasů, za Orly hrál i po sestupu a následném přesunu do zahraniční ligy. Ale ve 24 letech už nastal nejvyšší čas na změnu.
„S vedením ve Znojmě jsme se o tom bavili delší dobu, že už potřebuju udělat nějaký krok dopředu. Loni mi to ještě klub zatrhnul, ale měl jsem smlouvu, takže jsem s tím neměl problém. Teď jsme se už domluvili, že mi nebude v dalším rozvoji bránit,“ říká Havlík.
Zvolil Pardubice, tedy tradiční hokejovou destinaci. „Přišly s konkrétní nabídkou, která mě oslovila a líbila se mi. Neváhal jsem,“ reaguje jednoznačně. Rozhodně přitom nevybíral naslepo, na východě Čech strávil už ročník 2006/07. „Neříkám, že ta dorostenecká sezona měla něco společného s hokejem v áčku. Ale pár lidí okolo už jsem teď díky tomu znal, zimák taky, město si trochu pamatuju. Byl jsem rád, že nejdu do neznámého prostředí.“
Při pohledu do statistik je každému jasné, jakou roli měl Havlík ve Znojmě. Poměr jeho zápisů v kanadských bodech se každým rokem víc a víc nakláněl na stranu asistencí. Loni nasbíral v 56 zápasech „jen“ devět gólů, zato jich 44 nachystal! Pardubický kouč Miloš Říha se ale zmínil, že by Havlíka klidně předělal na střelce. „Neměl bych s tím problém. Uvidíme po pár zápasech, jakou roli každý v týmu dostane. Loni jsem neměl tolik střeleckého štěstí a když si po nějakých deseti zápasech naše lajna sedla, fungovalo to tak, že jsem akce připravoval a kluci je zakončovali. Absolutně nebyl důvod na tom něco měnit. Ale je mi jedno, jestli gól dám, nebo na něj nahraju,“ reaguje s úsměvem.
„Nemám co ztratit. Naopak beru jako plus, že budu nucen vydat ze sebe víc než sto procent.“
Asi máloko čeká, že by Havlík mohl po přestupu sbírat podobná čísla i na českých kluzištích. Nebo aspoň v první sezoně. Nejdřív si musí přes pořádně nabitou konkurenci vybojovat místo v pardubické sestavě, až potom může pomýšlet na další cíle.
„Očekávám, že v ebelce se hraje trochu rychlejší, přímočařejší a asi i tvrdší hokej. Je tam víc osobních soubojů. Zato tady je to víc takticky svázané. Týmy řeší obranu středního pásma, což v ebelce až tolik není. Uvidíme, jestli mi to bude vyhovovat,“ přemýšlí.
A jestli se bude muset s něčím popasovat, pak je to fyzická převaha drtivé většiny soupeřů. Ti si určitě budou 173 centimetrů vysokého mladíka pečlivě všímat. „Samozřejmě to vědí, dřív jsem s tím míval problémy. V důležitých momentech mi chyběl klid, i když jsem si dával pozor, dohrávali mě dvakrát tolik než ostatní hráče. Ale v poslední době jsem na tom pracoval a myslím, že už mě to nerozhodí. Snažím se být připravený vůbec ještě předtím, než by cokoli mohlo přijít,“ ujišťuje. Ale nějaké bodyguardy by i tak uvítal. „Ve Znojmě byli určení dva kluci, kteří za mě vždycky zaskočili, když byl problém. Tady by to mohlo být podobné,“ směje se Adam Havlík.
Pardubice loni skončily v poměrně jednoznačném čtvrtfinále na hokejkách pozdějšího mistra z Litvínova. Dál se od mistrovského roku 2012 nedostaly. Znojemský odchovanec se může „těšit“ na náročné fanoušky, kteří budou po něm i po celém týmu požadovat body a výsledky. „Když to chtějí vedení a fanoušci, je to jedině dobře. To samé chci i já po sobě! Kdyby to tak nebylo, asi by z mé strany bylo něco špatně,“ ujišťuje Havlík sebevědomě. „Nemám co ztratit. Naopak beru jako plus, že budu nucen vydat ze sebe víc než sto procent,“ dodává.
Share on Facebook
