Pohádka o Pastovi inspiruje jeho havířovské následovníky
Foto: hc-havirov.cz
František Procházka, Luděk Čajka, Jan Peterek, Jiří Trvaj, bratři Semanové, Petr Jurečka. Nad všemi z nich však ční někdo jiný – teprve 19letý David Pastrňák, jenž se momentálně připravuje s mateřským AZetem. Ve stopách výše uvedených odchovanců Havířova by šla ráda i generace okolo Daniela Kurovského a Lukáše Bednáře. „Je neskutečné, co se Davidovi povedlo a co dokázal. Zasloužil si to,“ řekl exkluzivně pro hokej.cz druhý jmenovaný.
Příběh Davida Pastrňáka v lecčems připomíná pohádku. Ne tu temnou a hororovou, jak ji známe z děl bratří Grimmů, ale tu se šťastným koncem. I když nutno dodat, že vyprávění o tomto nebojácném hochovi není ani zdaleka u konce. Ještě zbývá popsat stohy stránek.
Vše začalo v Havířově, za sedmero doly a hutěmi. Ve městě, které bylo založeno roku 1955 na základě rozhodnutí tehdy vládnoucí KSČ. Jak to tak v pohádkách bývá, když chlapec dospěje, odejde na zkušenou do světa. Stejně jako David Pastrňák v roce 2012. Že šlo o správný krok se ukázalo velmi brzy. Ve švédském Södertälje vyčníval, čehož si nemohl nevšimnout Boston Bruins, slavný klub z tzv. Original six.
„Věřím tomu, že na sobě David maká čím dál tím víc."
Již po třech letech od svého odchodu z Havířova se dočkal splnění svého velkého snu. Ne, nevzal si za ženu princeznu a nezískal půl království, ale podmanil si bostonskou TD Garden. Jeho nástup do NHL byl vskutku raketový, David Pastrňák však zůstává nohama na zemi a doufá, že se mu vyhne syndrom druhé sezony. Ten stejný syndrom, jaký loni sklátil Tomáše Hertla.
„Je neskutečné, co se mu povedlo a co dokázal. Zasloužil si to, je to talent už odmala. Znám ho, vím jaký je, takže věřím tomu, že na sobě maká čím dál tím víc,“ uvedl pro hokej.cz Lukáš Bednář, bývalý Pastrňákův spoluhráč z havířovských mládežnických výběrů. „Jako vzor bych ho ani tak nebral, ale pochopitelně jsem rád , že ho znám a měl jsem tu možnost s ním hrát. Jsem rád i za něj, že tu svou šanci chytil za pačesy,“ pokračoval. „Od té doby, co jsme spolu hráli naposledy, hodně vyrostl. Oproti tomu já jsem trochu zaostal,“ směje se 175 centimetrů vysoký Bednář.
Devatenáctiletý forvard Bostonu na svůj urozený původ nezapomíná. Havířov je pro něj stále místem, které má v jeho srdci největší význam. Dokazují to i jeho činy. Na konci minulého ročníku daroval fanouškům tučný finanční obnos na výrobu chorea, loni i letos se navíc rozhodl připravovat na sezonu s havířovským A-týmem. „Je to tak, je opravdu skromný. Je, byl a věřím, že bude i nadále,“ netajil se Lukáš Bednář, který má na svém kontě pět prvoligových utkání.
„David je opravdu skromný. Je, byl a věřím, že bude i nadále."
David Pastrňák, jeden z nejlepších hráčů ročníku 1996 na světě, by na cestě za velkým hokejovým snem rád pomohl i svým vrstevníkům – Danieli Kurovskému a právě Lukáši Bednářovi. Oba dva mají zkušenosti z mládežnických reprezentací, oba dva po celou kariéru nad svými spoluhráči vyčnívali a oba dva mají nyní velkou šanci vybojovat si místo v kádru mužů. Z Havířova totiž po skončení loňského ročníku odešlo několik opor, což by mohlo otevřít vrátka právě těmto dvěma nadějným mladíčkům. AZet však stále vyčkává na posily z extraligy, takže boj o sestavu bude stejně náročný, jako hledat perlu v mušli uprostřed širého moře.
Jenže proč by nemohl mít příběh Kurovského s Bednářem šťastný konec, stejně jako pohádka o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém? I oni přece onu perlu nalezli a zachránili princeznu.
Na Davida Pastrňáka jsou v Havířově náležitě hrdí. Takto stylově oslavili fanoušci AZetu jeho úspěchy v NHL.
Share on Facebook
