Po kariéře bych rád trénoval, říká Pletka. Parta v Litoměřicích už funguje
Foto: Michal Polák, eMPefoto.cz
V Edenu, kam v pondělí přijely Litoměřice, je taková zima, že mi snad kvůli tomu přestal fungovat diktafon a rozhovor musím nahrávat na mobil. Václav Pletka přesto ochotně přijímá prosbu o krátké interview, jen si raději odběhne do kabiny pro bundu.
Tak jak hodnotíte letošní výkony Litoměřic? ptám se poté, co se vrátil ze šatny. „Nahoru a dolů,“ odpoví krátce.
Krátce, ale nejvýstižněji. Stadion zatím nepotkaly výpadky formy, ale nemá za sebou ani nijak dlouhou sérii výher, která by mu pomohla k posunu v tabulce. V ní jsou nyní Litoměřice deváté. Protože je letošní ročník WSM Ligy šílený, každý může porazit každého a bodové rozestupy mezi mužstvy jsou minimální, je potřeba dodat, že jsou sice deváté, zato s pouhou šestibodovou ztrátou na pátý Přerov. Zároveň ale nemají příliš velký náskok (jen pětibodový) na dvanáctý Havířov.
„Drží nás gólmani. Ani jeden zápas neodchytali špatně a vždy jsme díky nim měli šanci získat body. Obecně hra dozadu je dobrá,“ přibližuje největší přednosti kališníků. V čem je tedy problém? „Nedáváme góly, i když si vytváříme dost šancí.“
Ohledně střelecké efektivity se nebrání sebekritice. „Po fyzické stránce se cítím dobře, akorát neboduji tak, jak bych chtěl. Představoval jsem si, že týmu pomůžu v bodech víc. Nejsem v optimální střelecké pohodě.“
„Drží nás gólmani. Ani jeden zápas neodchytali špatně a vždy jsme díky nim měli šanci získat body."
Loni stála za neúspěchem Litoměřic zvláštní atmosféra v kabině, kterou otevřeně kritizovalo klubové vedení. „Letos je to myslím takové, jaké to má být. V kabině je určitá hierarchie – my zkušenější bychom měli mladším klukům poradit, aby mohli hrát vrcholový hokej. Je tu spousta šikovných hráčů a je jen na nich, jestli si z toho něco vezmou,“ říká Pletka, který je v sedmatřiceti letech nejstarším hokejistou mužstva. „Po ránu to asi znát je,“ směje se.
„Čím je člověk starší, tím toho musí dělat víc. Je potřeba se rozcvičit víc než mladší kluci. Pamatuji si to taky – když mi bylo dvacet, byl jsem pořád čilý. Teď jsem po zápase rozlámaný, zvlášť z autobusu, když se vracíme z Moravy.“
Foto: Jan Kacar, hclitomerice.cz
Z extraligy se mi stýská po divácích
Václav Pletka patří k nejvýraznějším osobnostem druhé nejvyšší soutěže. Je jedním ze sedmi hráčů, kteří si předtím zahráli v NHL. Velké jméno si udělal v extralize, kde odehrál přes sedm stovek zápasů, získal titul a probojoval se do národního týmu.
Poslední dvě sezony hraje WSM Ligu. Začal na Kladně, pak přešel do Benátek a po konci uplynulého ročníku posílil Litoměřice. „Samozřejmě mám nějaké roky, ale hokej mě pořád baví. Kdyby mě nebavil, už bych asi skončil. Zápasy v první lize jsou sice občas takové, jaké jsou, ale pořád mám chuť hrát. Rád bych ale manšaftu daleko víc pomohl.“
Z nejvyšší soutěže se mu stýská hlavně po divácích. „Třeba když jsem hrál v Plzni, chodila tam spousta lidí a atmosféra byla suprová. A pokud jede člověk do Brna, je to přece jen jiné než do Mostu. Hokej se hraje pro lidi. Když na něm nejsou, je to komornější,“ přiznává sedmatřicetileté křídlo.
„Věřím, že mám zkušenosti, které můžu dětem předat a pomoci jim."
Na závěr našeho povídání přichází klasická otázka. Jak dlouho byste ještě chtěl hrát hokej? „Dokud mě bude bavit," hlásí. „Když ale uvidím, že na to nemám, tak asi skončím. Nechávám to ze sezony na sezonu. Hlavně o vás také musí mít někdo zájem."
Protože hokejem žije, chtěl by u něj zůstat i po konci kariéry. „Rád bych trénoval. Už jsem si udělal béčkovou licenci. Uvidíme, jestli to bude třeba v Boleslavi, kde bydlím. Ještě jsme o tom nemluvili. Až skončím, pobavíme se. Věřím, že mám zkušenosti, které můžu dětem předat a pomoci jim."
Share on Facebook
