Po Finsku se mi stýská každý den, říká Hrachovina. Reprezentaci neřeší

Foto: hc-avto.ru

6. listopadu 2018, 15:45

Václav Jáchim

Ve Finsku dosáhl maxima, Dominik Hrachovina proto v létě vyrazil východním směrem. Talentovaný brankář vyměnil Tapparu Tampere za kazašský Barys Astana a touží pokořit další metu kariéry. Začátky měl ale smolné. „Při tréninku jsem si zlomil nohu, na zápasy jsem si tím pádem musel počkat," povídá.

Věčně dobře naložený gólman ukázal, že se dokáže porvat s nepřízní osudu. „Byl jsem zabržděný, člověk to musí brát jako fakt," hlásí. Místo aby bojoval o pozici jedničky, podstupoval léčbu. „Zlomil jsem si nohu nad kotníkem. Podívejte," ukazuje na velké jizvy z obou stran končetiny.

Ale zvládl to. „Není nejlepší, když přijedete do nové organizace s nohou napadrť. Musel jsem to kousnout, už je to pomalu za mnou. Snad bude všechno dobré, cítím se lépe a lépe," dodává spokojeně.

V týmu kromě vás působí i Švéd Henrik Karlsson, tedy gólman se zkušenostmi z NHL. Střídáte se v brance?
V podstatě ano. Teď jsem chytal na Slovanu, předtím tam byly další zápasy. Ale ze začátku sezony to nešlo, jedině že bych v bráně stál na jedné noze. Pak jsem naskočil a nebylo to úplně ideální. Teď je to lepší, v brance se točíme. Já si teď hlavně přeju, abych byl zdravý. Jinak uvidíme, co bude.

V čem jsou pro brankáře největší rozdíly mezi Kontinentální ligou a finskou nejvyšší soutěží?
Zatím jsem to za Astanu tolik neodchytal. Ale jiné to je, samozřejmě. Hráči v KHL jsou opravdu ti nejlepší v Evropě. Zkušení, nebezpeční. Kvalita je trošku vyšší. K zápasům je třeba přidat cestování i dost jiných věcí okolo.

Foto: hcbarys.kz

Vystačíte si v kabině Barysu s angličtinou?
To ano, máme hodně Kanaďanů, jsou tu dva Švédové. Všichni kluci umějí anglicky. Ale snažím se i o ruštinu, něco jsem z ní pochytil. Jsme Slované, tahle řeč je nám docela blízká. Zato s azbukou se nechytám, nepřečtu v podstatě nic. To je pro mě novinka, ani jedno písmenko zatím nemám (usměje se).

Jak se vám líbí Astana?
Jo, město je krásné: Nebo takhle - jedna jeho část. V té lepší polovině najdete nové moderní budovy, to je nádhera. Připadáte si jako v Dubaji. Když ale přejedete do staré části Astany, tam má člověk pocit, jako by se ocitl v roce 1975. Jsou tam obrovské rozdíly.

Zvykl jste si?
Nemohu říci půl slova. Bydlíme v pěkné čtvrti, všechno funguje. Byty jsou super, dobré restaurace. Možností k vyžití ve městě spousta.

Máte blíž ke Kanaďanům, kterých je v kádru Barysu osm?
To nemohu říci. Bavím se se všemi kluky, fajn jsou krajánci i Kazaši. My Češi máme k Rusům nebo národům bývalého Sovětského svazu asi blíž než k Američanům nebo Kanaďanům. Já v tomhle nerozlišuju. Někteří kluci jsou starší než já, ale vycházím se všemi. Je mi tak nějak jedno, odkud kdo pochází.

Foto: yle.fi

Jak snášíte dlouhé přesuny v letadlech?
Musím říci, že to zatím nebylo tak strašné. Možná máme dobrou polohu, připadalo mi to celkem v pohodě. Teď do Minsku sice trval let dlouho, jindy mi to moc nepřišlo.

Po utkání v Bratislavě začala reprezentační přestávka. Los KHL vás musel potěšit, ne?
To určitě. Vyšlo to skvěle. Hned po zápase jsem odjel do Brna, hrozně jsem se těšil. Navíc dneska hraje Kometa s Tapparou, kde jsem ještě na jaře působil. Je paráda, že jsem mohl zajít za klukama a také osobně vidět jejich zápas.

Na severu Evropy jste působil osm let. Zamiloval jste si to tam?
Strašně moc! Po Finsku se mi stýská každý den. Po všech lidech z klubu, po celé organizaci Tappary. Byl jsem hrozně spokojený a šťastný. Mám tam kamarády, i z prostředí mimo hokej.

Přesto jste se vydal do Kontinentální ligy.
Nechci, aby to vyznělo hloupě, ale ve Finsku už v podstatě nebylo co vyhrát. Získal jsem tam titul, byly to krásné roky. Měl bych i motivaci pokračovat, ale cítil jsem, že bych se měl někam posunout. KHL beru jako další výzvu, cestu dopředu. Bohužel, na začátku přišlo zmíněné zranění. Při tréninku jsem si natřikrát zlomil nohu a musel čekat, až budu zase schopen chytat.

Foto: tappara.fi

To je docela zázrak, že už jste zpátky.
Musím poděkovat paní fyzioterapeutce z Brna, která za mnou létala. Bez ní bych teď možná ještě ani nechodil. Začátek v Astaně jsem si představoval úplně jinak, ale znáte to: co se má stát, stane se. Nenaděláte nic.

Vedení Barysu angažovalo některé hráče ze zámoří s tím, že jim bude posléze nabídnuto kazašské občanství. Dallman, Boyd, Bochenski Dawes pas získali, brzy by se měli přidat i Dietz s Valkem. Dostal jste také podobnou nabídku?
Ze začátku tam něco bylo. Než jsem podepsal, podobné návrhy vedení prohodilo. Ale já řekl, že je mi čtyřiadvacet a nevidím k tomu důvod. Třeba můj kolega Henrik Karlsson souhlasil, myslím, že to bylo i tak nějak podmínkou k další smlouvě v Astaně. Sám jsem to neřešil. Navíc jsme byl letos na mistrovství světa, přesně ani nevím, jestli bych vůbec občanství změnit mohl.

Hlavní vidinou pro vás je nastupovat za Česko, že?
To ano. Ale budu upřímný: nároďák jsem nikdy extra neřešil. Teď jsem byl zraněný, ale případnou nominaci bych nečekal ani za předpokladu, že bych byl fit a chytal třeba všechny zápasy v KHL. Jasně, reprezentace je krásná. Ale že bych se nějak stresoval... Ve Finsku jsem chytal dlouho a pozvánka nikdy nepřišla. Prostě to tak je. Český hokej má spoustu výborných brankářů, všichni chytat nemůžou.

Potěšila vás aspoň účast na jarním šampionátu v Kodani?
Byl jsem třetím gólmanem, což je celkem nevděčná role. Zažil jsem to v osmnáctce i na šampionátu dvacítek. Kdybychom s Tapparou vyhráli, možná bych mohl po finále s Oulu říci ne. Nebo kdyby mi pan Fischer volal a já už měl víc piv, tak bych odpověděl, že nikam nejedu (směje se). Né, jel jsem. A jsem za to vděčný.

Mimo jiné jste si zkusil práci televizního spolukomentátora.
To je pravda. Poznal jsem atmosféru turnaje a byl v týmu s klukama, které jsem do té doby vídal jenom v televizi. Vždycky to má dvě stránky – vděčnou a nevděčnou.

Foto: Vladimír Koča

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz