Piráti? Štve mě to, ale prioritou je teď Kadaň, říká Svoboda. Proč má 99?

Foto: Kateřina Kundertová

Jan Svoboda patří k nejvýraznějším posilám Kadaně. Je jedním z mnoha hráčů, který k Trhačům zamířil z Chomutova. V sezoně opět oblékne posvátné číslo 99 – proč? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Jak se vám zatím v přípravě vede?
Zatím to není nejhorší, ale ani nejlepší. Odehráli jsme jenom pár zápasů. Uvidíme, co bude dál. Je to pořád jenom začátek sezony. Systém jsme dělali na tréninku jenom párkrát, ale už si to oťukáváme, postupem času uděláme všechna pásma. Musíme to vypilovat v dalších přípravných zápasech, které ještě budeme před sezonou mít.

Tým se vám jeví dobře?
Je tady zatím hodně hráčů, dost jich je na zkoušku. Každý den se mění sestava a snažíme se zvykat si na sebe. Ještě nám chybí souhra, protože tu nejsme dlouho pospolu. Všichni jsme přišli z jiných týmů a přijdou ještě Rusáci. Jsem rád, že přijdou, snad s nima pokecám a nebudou to nějací blázni. Jako většina ruských hokejistů. Sehrát se bude nejtěžší, ale máme hodně tréninků. Chodíme dvakrát denně na led, což je fajn.

„S desátým místem bychom byli spokojení, ale můžeme pomýšlet i výš, když všechno vyjde, jak má.“

Prozraďte vaše cíle do nadcházejícího ročníku.
Nechceme být na spodku tabulky, takže je dobré, že tu je dost konkurenceschopných hráčů, kteří vytváří v týmu konkurenci a tím ho posouvají. Je tady teď tým, který má na to, aby to tu bylo lepší než v předchozích pěti sezonách. S desátým místem bychom byli spokojení, ale můžeme pomýšlet i výš, když všechno vyjde, jak má. Záchrana pro nás byla jasný cíl, měly sestupovat snad tři týmy, takže tomu jsme se chtěli určitě vyhnout.

Zajímá mě jedno přípravné utkání, proti Kolínu jste v poslední třetině inkasovali čtyřikrát. Co se tam stalo?
Celou první třetinu jsme byli lepší, ale ve druhé přišlo strašně moc vyloučených a hráli jsme víc než půlku třetiny v oslabení. To je nakoplo, pak jim tam spadl nějaký gól a už se to s námi vezlo. Prohrávali jsme o dva góly, snížili jsme, ale na konci při hře bez brankáře jsme nedali šanci.

Foto: Kateřina Kundertová

Takže na disciplínu si asi budete muset dávat hodně pozor; že?
Přesně tak. Musíme být disciplinovaní. Proti Chebu to bylo to samé. Ve druhé třetině jsme šli dvakrát zbytečně do tří, ale soupeř to nevyužil. Ve třetí třetině jsme měli hrát v klidu bez obdrženého gólu, ale zase jsme tam nějaký dostali, což jsme nechtěli.

Vraťme se ještě k suché přípravě. Kde jste ji trávil?
Suchou přípravu jsem trávil v Chomutově, kde jsme trénovali kluci, kteří jsme tam dříve hráli. Byli tam kluci z NHL – Kuba Lauko, David a Ondra Kašovi, David Kämpf – a pak my, co jsme hráli v Chomutově. Měli jsme každý den hodinu a čtvrt led a pak posilovnu, kdo chtěl. To byla naše letní příprava.

„Bylo to strašné zklamání. Věřil jsem. Ale říkám si, že život jde dál. Musím se s tím popasovat.“

Takže jste čekal, co bude s Piráty?
Čekal jsem do poslední chvíle. Pak si nás zavolali nahoru, že se máme v neděli hlásit v Kadani, která by měla přebrat naše smlouvy. Uvidíme, co bude teď tady, ale byl jsem rád, že pan Jíra s panem Klímou spolupracovali a dohodl se takový přesun. Nemusel jsem na poslední chvíli hledat angažmá. Nevěděl bych, co bude. Takhle to vyznělo pro nás dobře, máme to blízko a jezdíme společně.

Co říkáte na situaci v Chomutově?
Strašně mě to štve, měl jsem tam ještě smlouvu na dva roky. Měl jsem vidiny, že bychom mohli hrát nahoře. Tým by na to určitě byl. Bylo to strašné zklamání. Věřil jsem. Ale říkám si, že život jde dál. Musím se s tím popasovat. Teď přemýšlím, co bude v Kadani a ne co bylo v Chomutově. Kadaň je priorita a uvidíme, co bude dál s Chomutovem. Snad postoupí a bude to tam lepší a lepší.

Foto: Kateřina Kundertová

Využíváte v Kadani souhru s Jakubem Chrpou, kterou jste si od Pirátů přinesli?
Když jsme hráli proti Chebu, byli jsme v lajně s jedním hráčem, co byl předtím v Pardubicích, a trenéři nám vyčetli, že jsme hledali jenom sebe navzájem. Ale je to tím, že jsme spolu v Chomutově něco odehráli. Dávali jsme to spíš mezi sebou, ale zase jsme dali dva góly, takže to bylo dobré.

Jak pro vás byla příprava dlouhá?
My jsme hráli naposledy zápasy – to si snad už ani nepamatuju – někdy v březnu, když jsme byli v Havířově. A než jsme nastoupili v Kadani proti Ústí, bylo to snad půl roku. Bylo to hodně znát a bylo to hodně zvláštní. Teď už se do toho dostáváme.

„Nudil jsem se a už jsem z toho byl vydeptaný. Nevěděl jsem, co mám dělat.“

Co jste dělal, když jste zrovna netrénoval? Nenudil jste se?
Nudil jsem se. Už jsem z toho byl vydeptaný. Nevěděl jsem, co mám dělat. Jak tu byli kluci, byli jsme pořád na zimáku, chodili jsme pak na koupáky, tak už to potom uteklo.

Podívejme se ještě na vaši minulou sezonu. Jaká byla?
Byla to moje druhá sezona mezi seniory a byla lepší než první. Vydařila se mi a jsem docela spokojený, jak to z osobního hlediska dopadlo. Akorát mě štve play off, na které jsem se těšil celou sezonu. Týden před tím to ale ukončili, což mě štvalo, protože jsme se na to soustředili. Věřil jsem, že bychom mohli postoupit až do finále.

Foto: Kateřina Kundertová

Z pohledu kanadských bodů jste byl spokojený?
Měl jsem jich asi dvacet, což bylo o něco víc než předtím v Kadani. Vždycky to může být lepší. Měl jsem šance, které jsem nedal, takže jsem mohl mít i třicet bodů. Teď už myslím na Kadaň, kde to doufám bude ještě lepší. Na těch třicet bych se chtěl asi vyšplhat.

Jak se vyvíjela vaše pozice u Pirátů?
Přípravu jsem neměl špatnou, měl jsem nějaké body, ale trenéři mi řekli, že to zatím na sestavu moc nevypadá. Šel jsem si zahrát jeden zápas do Příbrami, ale zavolali mě zpátky a od té doby jsem se tam držel. Dostal jsem se do lajny s Darbym Llewellynem a Markem Tomicou, což mi v hokejovém hledisku strašně pomohlo a moc mi to dalo. Jsem za to hodně rád.

„Dostal jsem se do lajny s Darbym Llewellynem a Markem Tomicou, což mi v hokejovém hledisku strašně pomohlo a moc mi to dalo.“

Llewellyn a Tomica jsou zrovna hokejové protiklady. Snažil jste si vzít od obou to dobré?
Ano, přesně tak. Tomba říkal, že se o to postará vzadu, já mám vymýšlet dopředu, ale hrát i dozadu zodpovědně. To se nám dařilo a končili jsme většinou jako lajna v plusu, nepodařilo se jenom pár zápasů.

V čem jste udělal největší progres?
Víc si věřím na puku a jsem obratnější než velcí beci, takže třeba v obrátkách si věřím. Snažím se využívat rychlost. Jsem menší, takže hodně pracuju podél mantinelů a kolem branek. To jsou moje priority, kterými chci pomoct i v Kadani.

„Ještě čekám, co mi řeknou v Kadani, jestli si ten dres vůbec budu moct obléknout. Jsem zvědavý.“

Na dresu jste nosil číslo 99. Jak k tomu došlo?
Chtěl jsem pětadvacítku, ale nebyla volná, někdo si ji vzal. Pak jsem přemýšlel o dvanáctce, ale tu měl Martin Rýgl, takže jsem musel hledat dál. Rychle na mě chtěli číslo, tak jsem nakonec řekl 99, protože jsem se narodil v roce 1999. Není to kvůli Waynu Gretzkymu. Dařilo se mi s tím hodně, takže jsem si ji napsal i v Kadani. Snad to bude dobře pokračovat.

Nedávali vám to spoluhráči malinko sežrat?
Hned kolem toho padaly hlášky. Říkali mi Gretzky, ale smáli jsme se tomu. Ještě čekám, co mi řeknou v Kadani, jestli si ten dres vůbec budu moct obléknout. Jsem zvědavý. Koukal jsem na nějaká jeho videa, ale mám k němu ještě daleko. Budu si muset ještě víc věřit. Ze všeho dal gól, takže pokaždé, když pojedu sám na bránu, musím vždycky dát. Aby si neřekli, že mám Gretzkyho 99 a motám se na ledě jako nudle v bandě.

Foto: Kateřina Kundertová

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz