Pět měsíců čekal, pak rozhodl derby. Hodně se mi ulevilo, líčí Dočekal
Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Čtvrté ocelářské derby proti sobě postavilo týmy se zcela odlišnými starostmi. Zatímco třinečtí Oceláři bojují o co nejvýhodnější postavení do play off, vítkovičtí hokejisté naopak ze všech sil usilují o udržení extraligové příslušnosti i pro další ročník.
Tým rytíře Vítka udělal výrazný krok k záchraně právě v souboji s krajským rivalem, kterého porazil 3:2
Pro Vítkovice se přitom utkání nevyvíjelo zrovna nejlépe. Hráči s drakem na prsou v duelu dvakrát vedli, hosté z Ostravy ale dokázali v obou případech odpovědět a v poslední dvacetiminutovce přidat rozdílovou branku. V samostatném nájezdu se po parádním pasu Tomáše Kubalíka prosadil Martin Dočekal, který se tak mohl radovat ze své letošní druhé branky. Tu první zapsal v prvním kole v zápase Sparty s Plzní.
Jak hodnotíte derby proti Ocelářům?
Do Třince jsme přijeli vyhrát. Věděli jsme, že domácí v poslední době odehráli dobré zápasy, my ale na druhou stranu potřebujeme body jako sůl. Když budeme hrát v pěti po celý zápas, tak jsme určitě lepší. Nás srážejí oslabení, teď jich však bylo málo. Nakonec jsme to dotáhli do vítězného konce.
Jak těžké utkání bylo po psychické stránce?
Těžké to bylo hlavně na konci, když zbývalo pět minut do konce a my vedli o jednu branku. Oni navíc hráli přesilovku, potom bez brankáře v šesti. Nám se však povedlo vedení udržet a získat důležité tři body. Je to super.
„Když budeme hrát v pěti po celý zápas, tak jsme určitě lepší. Nás srážejí oslabení."
Jak byste popsal svou vítěznou branku?
Máme to trochu nacvičené. Buly v obranném pásmu, Kubalda (Tomáš Kubalík, pozn. red.) mi to pak pěkně hodil do prostoru do jízdy. Já dával pozor na poradě s naším trenérem brankářů Martinem Pruskem, kterýzmiňoval, že Kuba Štěpánek dostává hodně gólů mezi nohy. Tak jsem to tam poslal.
Je to vaše druhá branka, navíc po pěti měsících, ulevilo se vám?
Je to velká úleva, naposledy jsem skóroval v prvním kole. Ze srdce mi spadl velký kámen. V nájezdu jsem si ale věřil, jel jsem s tím, že to prostě dám mezi nohy. Naštěstí to tam spadlo.
Rozhodly naše chyby, ví Milan Doudera
Jak těžké bylo se zvednout po nevydařeném zápase s Pardubicemi?
To byl jeden z nejtěžších zápasů, co jsem ve Vítkovicích hrál. Pardubice výhru chtěly víc, bohužel. Šly po nás. My musíme vyhrávat, protože týmy kolem nás také vítězí, bodují a dotahují se na nás. My musíme hrát pořád stejně, týmově a i nadále sbírat body.
Vaše lajna dala druhou vítěznou branku za sebou, tímto chcete přispívat?
To určitě, tím ale chce přispívat každý. Zrovna to teď na nás vyšlo dvakrát z posledních tří zápasů. Naše práce je černá, musíme dobře napadat a dohrávat soupeře, brát jim síly. Sem tam nějaká branka je velký plus.
„My musíme vyhrávat, protože týmy kolem nás také vítězí, bodují a dotahují se na nás."
Vyhráli jste v Brně, v Třinci, vypadá to, že se vám lépe hraje venku. Je to lepší pro hlavu?
Paradoxně bodujeme s týmy z předních příček. Nevím, asi to je proti nim lehčí, protože oni tak nehoní body, jako my, co bojujeme o setrvání v extralize. Týmy ze spodních pater tabulky do zápasů vždy jdou na krev, určitě to je proti nim těžší. Do finiše jsme dobře nastavení, chceme takhle pokračovat i v dalších zápasech.
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Share on Facebook
