Pět důvodů, proč Itálie slaví. Bernard i zvládnuté nervy
Foto: Roman Kučera
Po Britech se o další senzaci postarali Italové, kteří ve vypjatém duelu porazili Rakousko a udrželi se v elitní skupině mistrovství světa. Co všechno rozhodlo bratislavskou bitvu o záchranu?
Kanaďan Clayton Beddoes se v závěru hráčského působení přesunul do Evropy, kde začal i trenérskou kariéru. Po desetileté zkušenosti na klubové úrovni se dostal i k italskému nároďáku, kde setrvá do dnes.
V průběhu působení pod italskou vlajkou vystřídal vzestupy i pády. Do Bratislavy na mistrovství světa sestavil jeden z nejstarších výběrů, který bude poprvé od sezon 2016 až 2018 hrát elitní skupinu dva ročníky po sobě.
Mužstvo bez hvězdy a s nezlomnou vůlí bít se až do úplného konce uspělo!
Brankář Andreas Bernard
Jednou z výrazných postav byl brankář Bernard, který sice neoslní finálními čísly, jelikož inkasoval 5,86 gólu na utkání s úspěšností zákroků 88,18 procent, ale v jednotlivých duelech přepisoval historii mistrovství světa. V utkání proti Lotyšsku totiž čelil třetímu nejvyššímu počtu střel vůbec. Ze čtyřiašedesáti ran pustil za svá záda pouze dva kotouče. „Naposledy jsem tolika ranám čelil možná v juniorech,“ smál se Bernard při rozhovoru.
Foto: Alena Zapletalová
Útočník Anthony Bardaro
Italská obrana měla hodně okének před posledním zápasem s neuvěřitelným skóre 1:45. O moc lépe se nevedlo ani ofenzivě, která si sice vytvořila šance, ale ve finální fázi akce nebo střeli selhala.
V premiéře na mistrovství světa patřil k nejlepším hráčům svého týmu v Kanadě narozený Bardaro, jenž se prezentoval kvalitním bruslením a byl nejvíce vidět. Proti Rakousku se v desáté minutě prosmýkl na hranici pravého kruhu a ránou o tyčku otevřel skóre utkání.
Góly přišly v pravou chvíli
Italští střelci v úvodních pěti zápasech nevstřelili jedinou branku a postupně podlehli Švýcarsku, Švédsku, Lotyšsku, Rusku a Česku. Premiérový zásah zaznamenal až po 342 minutách na mistrovství světa proti Norsku Angelo Miceli, jehož zásah dokonce muselo potvrdit i video.
Úvodní branka prolomila trápení. V rozhodující bitvě o dva dny později se Italové prosadili už po deseti minutách a odstartovali cestu za udržením elity. Do konce základní hrací doby přidali ještě dva zásahy, které stačily na prodloužení a následné samostatné nájezdy, v nichž se rozhodlo. Itálie bude hrát i příští rok ve Švýcarsku.
Foto: Alena Zapletalová
Záchranářské nájezdy? To byly jednoduše nervy
V rozehřívací sérii ani jeden z exekutorů neuspěl – McMonagle těsně minul a Ganahl nepřehodil beton bezmocného gólmana. Následně však Italové z nepříznivého stavu otočili zásluhou Angela Miceliho a Marca Rose, takže Rakušan Rauchenwald musel v páté sérii dát. Povedlo se.
Šestá série bez gólu, Komarek i Miceli selhali. Série s číslem sedm se stala osudnou. Italský gólman Benard až v nebrankářském cupitání vychytal bekhendový pokus na vyrážečku. Na druhou stranu se rozjel Sean McMonagle, s ledovým klidem si těsně před brankovištěm přehodil puk z forhendu na bekhend a zavěsil nechytatelně pod horní tyčku. Itálie slaví „svůj titul“!
Fanoušci
Celková kapacita Zimního stadionu Odreja Nepelu pro zápasy mistrovství světa je něco přes 9500 tisíce diváků, kterých i na bitvu o záchranu přišlo devět tisíc. Jelikož utkání přineslo góly, útočný hokej a vyrovnanou hru, fanoušci na sebe nenechali dlouho čekat. Ač není Itálie hokejovou zemí, v hledišti se její fanoušci našli. Na nájezdy už panovala atmosféra připomínající bitvy o medaile.
Foto: Alena Zapletalová
Share on Facebook
