Pavlas se vyučil truhlářem. Byl jím děda a líbila se mi vůně dřeva, říká
Foto: Michaela Luňáčková, hclitomerice.cz
Nebozez, vrták, svidřík, zubák, dlabačka, uběrák, hladík, klopkář, hoblovka, děrovka, vykružovačka. S tím vším Aleš Pavlas umí - v mládí se totiž vyučil truhlářem. Obránce, který brzy oslaví 34. narozeniny, to umí i s hokejkou. Dokazoval to v Ústí nad Labem, na Kladně, v Chomutově nebo letos v Litoměřicích. Ty reprezentuje v prvním ročníku ankety Sympaťák WSM Ligy.
Vzhledem k současnému umístění Litoměřic se dá říct, že každý zápas je pro vás play off.
„Je to přesně tak, jak říkáte. Poslední výsledky jsme neměli dobré, takže nás teď čeká hodně těžká práce, abychom se do play off dostali."
Kde jsou podle vás příčiny slabších výsledků z posledních týdnů?
„Nadřeme se na gól a nechodíme do brány. To je prostor, kde to sice bolí, ale zároveň se tam rozhodující zápasy. To nám chybí."
V posledních zápasech jste toho moc nenahrál.
„Bylo to trochu nakombinované - měl jsem drobnější zranění, pak navíc i jednozápasový trest. Ale v sobotu proti Ústí nad Labem už jsem zase hrál."
„Příchod Miloše Říhy byl pro nás impuls. Je to mladý ambiciózní trenér, který vyznává moderní metody. Tréninky bývají kratší."
Co nového vnesl do Litoměřic trenér Miloš Říha?
„Je to mladý ambiciózní kouč, který vyznává moderní metody. Tréninky bývají kratší. Určitě je to jiné než za Jirky Kučery, přece jen každý trenér má svůj přístup. Jeho příchod byl pro nás v tu chvíli impuls. V poslední době ale nehrajeme to, co by si představoval."
V Kadani jste se potkal s Jaroslavem Beckem, který je považován za jednoho z nejlepších trenérů WSM Ligy. Jak na něj vzpomínáte?
„Pro něj i pro tým bylo dobré, že mladé kluky, co za Kadaň hrají, už vedl v juniorce. Takže věděli, co od něj můžou čekat a on zase věděl, co čekat od nich. Celkem to tam fungovalo."
Proč jste z Kadaně před sezonou odešel?
„Chtěl jsem se posunout blíž k domovu. Bydlím u Ústí nad Labem, takže jsem kvůli dětem nechtěl dojíždět takovou dálku. Jednání s Litoměřicemi byla navíc seriózní a vše, na čem jsme se dohodli, platilo."
„Sestup Brodu mě mrzí. Podle signálů od hráčů, s kterými jsem mluvil, ale bylo znát, že to tam asi nedopadne dobře."
Jste odchovancem Havlíčkova Brodu. Co jste říkal na loňský sestup?
„Sledoval jsem to z dálky. Mluvil jsem s klukama, co znám a co tím loni prošli, a podle jejich indicií a signálů bylo znát, že to tam asi nedopadne dobře. Samozřejmě jsem jim to nepřál. Je to škoda. Mrzí mě to."
Naznačil jste, že žijete na severu Čech. Návrat do Havlíčkova Brodu, někdy na konci kariéry, tedy ve hře není?
„Myslím si, že asi ne. Nikdy neříkej nikdy, ale momentálně mám zázemí tady. Samozřejmě ale může přijít nabídka, u které se s rodinou shodneme, že to vyzkoušíme a můžeme se tam přesunout."
Vaše kariéra je mimo jiné spjata s Kladnem. Neoslovilo vás po sestupu?
„Ne, to ne. S Kladnem jsme nejednali. Asi o mě nemělo zájem, nekontaktovalo mě."
„Možnost, že bych se po kariéře věnoval truhlařině, určitě je."
Vyučil jste se truhlářem. Co vás na tomto řemeslu lákalo?
„Děda byl truhlář, takže ten vztah ke dřevu jsem měl už odmala. Líbila se mi vůně dřeva, materiál, čisté prostředí. Obecně mě ta práce lákala, rád manuálně tvořím."
Mohl byste se po konci kariéry truhlařinou živit?
„V tuhle chvíli nevím. Možnost to určitě je, rozhodně tomu neříkám ne. Každopádně doufám, že ještě nějakou dobu budu hrát."
Share on Facebook
