Patriot Kubiš o Zlínu i začátcích v Náměšti. Jak vznikla přezdívka Piškot?

Foto: David Peška, beranizlin.cz

10. dubna 2021, 12:03

Pavel Mandát

V dresu s beranem na hrudi už strávil Pavel Kubiš sedmnáct let. Za tu dobu zažil zlínské vrcholy i pády. V rozhovoru mluví o aktuální sezoně, své roli v týmu i o tom, jestli si věří na překonání bájné mety tisíce odehraných extraligových zápasů.

Od posledního zápasu Zlína uplynul měsíc. Už jste vstřebal neúspěch?
Sezona neúspěšná byla, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že šlo o sezonu, která byla vlivem všech těch událostí jiná. Já se s tím ztotožňuju, ale určitě se na to nevymlouvám… Nikdo nemůže vědět, jak by to dopadlo, kdyby sezona byla normální. My jen doufáme, že příští ročník bude lepší, protože kdyby dopadl takhle, tak je to velký průser, což si nikdo nepřeje.

Klíčem k lepší sezoně bude, abyste byli zdravější. Letos vás marodka doslova kosila.
Je to tak. Už několikrát jsem říkal, že k tomu, abychom byli konkurenceschopní, potřebujeme mít všechny kluky k dispozici. Letos se nám to ale povedlo snad jen ve dvou zápasech. Navíc když se liga na měsíc přerušila, tak jsme v té pauze skoro všichni prodělali covid. Kvůli tomu se netrénovalo, což se pak projevilo na tom, že nás postihlo dost svalových zranění.

„My jen doufáme, že příští ročník bude lepší, protože kdyby dopadl takhle, tak je to velký průser."

V bilanci domácích zápasů jste letos byli s Motorem jednoznačně nejhorší. Projevila se tak moc absence diváků?
Určitě to mělo vliv. Myslím si, že některé zápasy, kdy jsme se přetlačovali, bychom vyhráli, protože by nás diváci hnali dopředu. Ale bylo to prostě nastavené tak, že tam nikdo nebyl. A bylo to stejné pro všechny, takže se na to nemůžeme vymlouvat. Všichni se na to museli připravit.

Ve Zlíně nikdy nebylo nejvíc peněz z extraligy, ale právě díky specifickému prostředí, které je pro soupeře nepříjemné, jste dokázali porážet kohokoliv. Letos se ta výhoda ztratila…
Bez pochyb. Když máte na stadionu diváky a můžete s nimi oslavit vítězství třeba tím, že si skočíte rybičky, tak je to něco jiného, než když v ochozech nikdo není. Jde o tu euforii, která vás dokáže vyhecovat i při zápase samotném. Ale bylo to tak, jak to bylo. Pravda je taková, že sezona pro nás skončila neúspěchem, a my ji tak musíme hodnotit jako hodně špatnou.

Vliv mohla mít i finanční situace klubu. Tomáš Žižka řekl, že podle jeho informací ustoupila zlínská kabina na platech nejvíc z celé extraligy.
Nebylo to nic příjemného, ale my jako kabina jsme se domluvili, že ustoupíme, protože tady ve Zlíně nikdy problémy tohoto rázu nebyly. Určitě se to řešilo a vliv to mohlo mít, ale zase… Každý hráč hrál o svoje jméno a o svou budoucnost. Navíc vedení nám řeklo, že když jednotlivec nebude spokojený, může požádat o výměnu. Takhle to bylo nastavené.

„Každý hráč hrál o svoje jméno a o svou budoucnost. Navíc vedení nám řeklo, že když jednotlivec nebude spokojený, může požádat o výměnu."

Ve Zlíně to pro vás byla sedmnáctá sezona, byla nejnáročnější?
No… Určitě byla nejzvláštnější. Tím, že chyběli diváci, tak to byl takové… Myslím, že hokej nikoho pořádně nebavil. Ani mě ne, jako hráč prostě diváky potřebujete.

Když už pak bylo jasné, že se do play off nedostanete, to už se člověk na konec sezony vyloženě těšil, co?
Je to tak. Samozřejmě, že jsme si play off chtěli zahrát, ale když bylo jasné, že se do něj nedostaneme… Z hlediska psychiky to ale nebyla nejnáročnější sezona. Pořád tam hrál roli fakt, že se nepadá – i tak jsme se snažili odvést maximum, jenže přirozeně to nebylo tak atraktivní, navíc bez fanoušků. Musím říct, že mě nebaví ani play off, které je teď v televizi. Viděl jsme asi dva zápasy: je to kvalitní hokej, ale bez fanoušků a atmosféry.

Příští rok už se sestupovat bude. Počítáte s tím, že budete pasováni mezi týmy, které se snaží hlavně zachránit?
Nikomu to nezazlívám, ale do sezony určitě nepůjdeme s tím, že se chceme jenom zachránit. Naším cílem bude, abychom zabojovali o play off. Pokud zůstaneme zdraví, tak na splnění tohoto cíle podle mě máme. I v dřívějších letech jsme dokázali, že byť nás většina pasovala na baráž nebo play out, tak jsme se do vyřazovacích bojů probojovali.

Foto: David Peška, beranizlin.cz

Letošní ročník vám může paradoxně pomoct. Zlínská hokejová organizace dostala facku úplně zadarmo…
Doufám, že to tak bude a že jsme si to špatné období už vybrali. Ale zase… Neměli jsme špatné léto, odehráli jsme solidní Generali Česká Cup. Jenže když vám ligu na měsíc přeruší, do toho čtrnáct dnů předtím promarodíte, tak už se do toho těžko dostáváte. Navíc to bylo tak, že některé týmy trénovaly, jiné ne... I to sehrálo svou roli.

„Když vás pak po týdnu trénování pustí do ligy, ve které máte tři až čtyři zápasy týdně, tak už prostě téměř není prostor na to, abyste fyzičku dohnali."

Doplatili jste v tomto ohledu na poctivost?
Chtěl bych říct, že každý tým měl právo na to, aby se rozhodl, jestli pojede trénovat do zahraničí, nebo ne. Někteří toho využili, jiní nevyužili. Náš klub to nevyužil, s čímž souhlasím, protože v té době se vůbec nic nevědělo. Nebylo jasné, kdy se začne a jestli se vůbec začne… Když vás pak po týdnu trénování pustí do ligy, ve které máte tři až čtyři zápasy týdně, tak už prostě téměř není prostor na to, abyste fyzičku dohnali. Nemluvě o tom, že bruslení je specifický pohyb: vzpomínám si, že jsme jeli do Třince a ti nás přebruslili jak nikdy. Takže to vliv určitě mělo.

Ale zase… Klesající trend je ve zlínské výkonnosti patrný už od titulové sezony 2013/2014. Co udělat pro zlepšení?
Nemyslím si, že když skončili kluci jako Čája nebo Leška, tak jsme hráli špatný hokej. Problém byl podle mě v tom, že téměř po každé sezoně odešli dva až tři top hráči, které přetáhly movitější kluby. Když se na to podívám zpětně, tak ti kluci teď ty jiné týmy táhnou, což je škoda. Samozřejmě, že financemi jim mnohdy nemůžeme konkurovat, takže důležité je, aby se ve Zlíně dobře pracovalo s mládeží a abychom si vychovávali další vlastní hráče.

Zmiňujete se o odlivu hráčů, vás během sedmnácti let ve Zlíně nikdy nelákalo změnit dres?
Člověk o tom za tu dobu čas od času přemýšlel, ale nikdy nepřišla taková nabídka, aby mi stálo za to odejít. S odstupem času jsem za to rád, prožil jsem tu a stále prožívám krásné časy. Za Zlín jsem rád.

Jste tak trochu novodobý Miroslav Okál, který ve Zlíně taky sehrál celou svou kariéru.
Pár let jsem s ním ve Zlíně odehrál a strašně rád na něj vzpomínám, protože Mírova role v kabině byla obrovská. V tomhle se s ním nemůžu srovnávat, pro mě je to zlínská persona. Ale jsem rád, že jsem tu zanechal tak výraznou stopu a snad ještě zanechám. (usmívá se)

„Nikdy nepřišla taková nabídka, aby mi stálo za to odejít."

A že je ta stopa už teď pořádná…Ve zlínském dresu máte odehráno přes osm set zápasů.
Jsem za to rád, lhal bych, kdybych řekl, že to nesleduju nebo že mě to netěší. I když ty statistiky mohly být lepší.

Ne každý může být generál, vy platíte za odborníka na černou práci a svou roli si plníte víc než dobře.
Jo, nemůžu si stěžovat. Jsem za to, jak to je, rád. Jsem rád za to, že jsem ve Zlíně dostal před sedmnácti lety prostor a že jsem se tu dokázal udržet. Je to jedna z věcí, na kterou jsem pyšný.

Foto: David Peška, beranizlin.cz

Od bájné mety tisíce zápasů v extralize vás dělí defacto dvě sezony. Věříte si na ni?
Abych pravdu řekl, tak ne. Myslím, že to je nereálné. Může se zdát, že dvě sezony jsou krátká doba, ale já vím, co to všechno obnáší, aby byl člověk zdravý a odehrál za sezonu 52 zápasů. Navíc i s ohledem na to, na čem mám založenou svoji hru.

„Tisícovka zápasů? Myslím, že je to nereálné."

Hrajete hodně fyzicky, což tělo určitě vyčerpává.
Vzpomínám si, když jsem si urval rameno, že mi doktor řekl, že se do roka ozve i tříslo. Já na to, že je blbost, že se to nestane... No a za jedenáct měsíců jsem si to tříslo urval. Takže s přibývajícím věkem vím, kde má moje tělo mezery. Snažím se na nich pracovat, aby mi tělo vydrželo.

Přemýšlel jste o tom, jestli po kariéře zůstanete ve Zlíně, nebo se vrátíte domů do Náměště nad Oslavou?
Abych pravdu řekl, tak vůbec nevím, jak to bude. Kdybyste se mě zeptal před pěti lety, tak vám bez váhání řeknu, že se vrátím do Náměště, ale teď nevím. Narodila se nám dcerka, nám se tady ve Zlíně líbí, asi se rozhodneme až v momentě, kdy to tady ukončím, protože i Náměšť je moje srdcová záležitost.

Aby ne, když tam máte svůj fanclub, který by vás prý možná zvolil za starostu.
(směje se) To jsem si dělal srandu, to se nestane. Politika mě neláká.

„Kdybyste se mě zeptal před pěti lety, tak vám bez váhání řeknu, že se vrátím do Náměště, ale teď nevím."

Náměšť byla dlouhé roky známá svou nezastřešenou ledovou plochou, jak na hru pod otevřeným nebem vzpomínáte?
Strašně rád! Byl jsem tam každou chvíli, a to i v momentě, kdy jsem přestoupil do Třebíče. Bylo to hezké období. Když zapršelo, tak se ten led málokdy udržel, ale mělo to svoje kouzlo. Dneska je móda, že se v NHL hrají Winter Classic, pro mě byl největší luxus, když jsem jel s Náměští do Rosic, kde byl už v tu dobu krytý zimák, protože u nás, ve Velké Bíteši, nebo třeba Veverské Bítýšce ještě v tu dobu zastřešená hala nebyla. (směje se)

A dneska byste se pro změnu vrátil na nekrytý zimák, co?
Šel bych hned! Moji dobří kamarádi říkají, že jsou mistři světa v rybníkovém hokeji a že já jim nesahám ani po kotníky. (směje se) Takže si s nimi nějaký takový turnaj určitě zahraju, mám to v plánu.

Mimochodem, už v Náměšti se vám říkalo Piškot?
To vzniklo v Třebíči. Mám pocit, že Milan Přibyl mi tak začal říkat skrz červenou Jofu, kterou jsem tehdy měl. Od té doby se to chytlo. (usmívá se).

Na závěr zpět do Zlína. Uteklo vám sedmnáct let ve žlutomodrém dresu rychle, nebo jste si vyloženě užíval každý moment?
Uteklo mi to strašně rychle. Ne vždycky si hokej užíváte, máte chvíle, ve kterých to nejde, v nich nemůže být o užívání si moc řeč. Ale obecně jsem si to užil a říkám si: Užívej si to, dokud můžeš. Je ti šestatřicet a nevíš, jak dlouho budeš hokej ještě hrát. (usmívá se)

Foto: David Peška, beranizlin.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz