Parta, na které se dá stavět, říká Linhart o Vrchlabí. Moje role? Baví mě

Foto: Lukáš Filipec, hcf-m.cz

Jedním z prvoligových nováčků je v této sezoně Vrchlabí. Klub těží ze spolupráce s extraligovými Pardubicemi, při velkém počtu mladíků ale zároveň potřebuje zkušené lídry. Tuto charakteristiku splňuje obránce Tomáš Linhart.

Partneři Českého hokeje

Šestatřicetiletého matadora představilo v červnu jako jednu z posil Dynamo. Hned ale také avizovalo, že dostane prostor primárně v partnerském Vrchlabí.

„Rozhodl jsem se rychle, poslední sezonu jsem toho moc neodehrál. Když jsme se domluvili s Pardubicemi, tak jsem byl rád,“ vrací se k onomu momentu Linhart.

Jako dlouholetý extraligový hokejista by měl pomáhat právě s rozvojem mladších hráčů. „Přesně tak. Byli jsme tak domluvení, že bych měl být ve Vrchlabí s mladými hráči. Kdyby bylo potřeba, tak bych pak mohl naskočit i v Pardubicích,“ upřesňuje.

Tamní rodák je v defenzivních řadách nejstarším článkem, dalšími třicátníky jsou jen Ján Niko a David Kajínek. Svoji novou roli si pochvaluje. „Baví mě to, kluci chtějí makat,“ říká.

„Podle mě to máme vyvážené. Je tady dobrá parta, na tom se dá vždycky stavět.“

Jako hlavní výhodu týmu, který se Stadionu podařilo složit, vidí soudržnost. „Podle mě to máme vyvážené. Je tady dobrá parta, na tom se dá vždycky stavět. Máme tady i zkušené kluky, třeba Nouzika s Heřmim, do toho mladé a dravé hráče,“ povídá.

Klub z Podkrkonoší má zatím na kontě tři výhry a tři porážky. „Sezona je celá taková zvláštní, bylo to rozházené. Nějaké výhry jsme udělali, to je samozřejmě dobře. Teď bychom na to chtěli navázat, ale pořád je to začátek,“ upozorňuje Linhart.

Mužstvo Václava Baďoučka do ligy vstoupilo opravdu dobře, ve druhém kole si třeba vyšláplo na silnou Porubu. „Když porazíte takového soupeře, tak vás to nakopne. Zase si ale nemůžete říkat, že budete porážet každého. Musíme makat a bojovat dál,“ ví zkušený zadák.

„Nějaké výhry jsme udělali, to je samozřejmě dobře. Teď bychom na to chtěli navázat, ale pořád je to začátek.“

Na další zápas si ale prvoligoví hokejisté ještě nějakou chvíli počkají. Zatímco extraliga o víkendu ohlásila návrat, tak osud Chance ligy je v tuto chvíli značně nejistý. Problémem je především finančně náročné testování.

Pouhý trénink ale pro hráče rozhodně není ničím příjemným. „Hokej se hraje kvůli tomu, aby se hrály zápasy. Vždycky se těším na zápas. Trénování k tomu patří, ale když se jen trénuje, tak to není ono,“ pokyvuje Linhart.

Foto: Lukáš Filipec, hcf-m.cz

Šestatřicetiletý harcovník za sebou má opravdu zajímavou hokejovou cestu. Během dospívání vynikal v mládežnických kategoriích Pardubic, dostal se do reprezentace a prošel draftem do NHL. V roce 2002 si ho ve druhém kole vybrali zástupci Montrealu.

„Nečekal jsem to. Byl jsem rád, že jsem byl vůbec draftovaný, ještě takhle vysoko. Bylo to příjemné, akorát už to pak nevyšlo,“ vzpomíná urostlý obránce. Rok po draftu zamířil Linhart do kanadské juniorské soutěže OHL.

Během sezony vystřídal dva kluby – Mississauga IceDogs a London Knights. Pobyt v zámoří pro něj byla velká životní škola. „Hlavně jsem se naučil anglicky. Na začátku jsem docela hrál, pak už tolik ne. Přivezl jsem si aspoň tu angličtinu,“ vypráví.

„Nečekal jsem to. Byl jsem rád, že jsem byl vůbec draftovaný, ještě takhle vysoko.“

Po návratu domů však nezamířil do Pardubic, ale do Hradce Králové. Mezi oběma kluby ale v té době ještě nepanovala vzájemná rivalita. „Nehrály stejnou soutěž, do Hradce se hráči chodili rozehrát. Taková rivalita asi nebyla, ale to je tím, že nebyly ve stejné soutěži,“ vysvětluje Linhart.

Na největší úspěch své dosavadní kariéry nemusel čekat dlouho. V roce 2005 se probojoval do kádru mateřského klubu a oslavil s ním zisk mistrovského titulu. „Určitě to beru jako můj největší úspěch. Pak jsem ještě hrál nějaké finále, ale už to nedopadlo,“ pokyvuje.

Spojení s Dynamem se načas přetrhlo v roce 2008, kdy Linhart odešel do Zlína. „V Pardubicích jsem hrál míň a míň, přestalo se se mnou počítat. Dostal jsem šanci od Zlína a byl jsem za to rád. Tam už to bylo lepší.“

Úspěšné roky zažil i v Třinci, po téměř deseti letech se taky vrátil do reprezentace. „Byl jsem tam moc spokojený. Vydržel jsem tam taky pět let, to je kus života. V klubu všechno funguje skvěle,“ velebí organizaci Ocelářů.

„Naši pro to moc nebyli. Ale přišlo mi, že Hradec v tu chvíli měl větší zájem než Pardubice.“

Před dvěma lety pak zvolil odchod do Hradce Králové. Rozmlouval mu tehdy někdo angažmá u pardubického rivala? „Samozřejmě, že jo. Naši pro to moc nebyli. Ale přišlo mi, že Hradec v tu chvíli měl větší zájem než Pardubice,“ tvrdí Linhart.

Jeho dlouhá hokejová cesta se pomalu chýlí ke konci. V následujících letech bude muset začít řešit, co po kariéře. „Něco mám, ale nic není na sto procent. Je toho víc, hokej bych ale určitě nechtěl opustit,“ přemítá.

Konkrétní však být nechce. „Nerad bych to zakřiknul. Všechno je to v počáteční fázi,“ zakončuje Linhart.

Foto: Lukáš Filipec, hcf-m.cz

Partneři HC Stadion Vrchlabí

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz