Od noční můry k bronzové radosti. Něco nepopsatelného, září Suchánek
Foto: Chad Goddard / Hockey Canada Images
Reprezentace do sedmnácti let se na World Hockey Challenge vzchopila po úvodním debaklu s USA, z posledního místa šokovala Švédy a nakonec urvala proti bílému výběru Kanady bronz. Klíčovou postavou byl gólman Tomáš Suchánek, jenž byl nominován do all-star týmu turnaje.
Tomáši, začněme od skupiny, která se vůbec nepovedla. Čím to bylo?
Všichni jsme si museli zvyknout na tempo, protože to bylo úplně jiné, než je u nás třeba v dorostu. Nehráli jsme ze začátku moc dobře, ale naštěstí se náš výkon pořád zlepšoval. Ve čtvrtfinále to potom vyvrcholilo.
Co bylo špatně?
Možná jsme šli do skupiny s až moc velkým respektem, protože jsme hráli s Amerikou a dvěma týmy Kanady. Možná jsme se jich až moc obávali. S Amerikou jsme navíc dostali debakl a spadli na držku. Pak se ukázalo, že ze dna se nejlépe odráží. S Kanadou Black jsme odehráli výborný zápas, ve kterém jsme měli získat tři body a ne jenom jeden. Tam jsme zjistili, že s nimi jde hrát a umíme to. Poslední zápas s Kanadou White se nám ale zase moc nepovedl.
„Možná jsme se jich až moc obávali. S Amerikou jsme navíc dostali debakl a spadli na držku.“
Co se proti USA stalo?
Vůbec nevím. Nikdy jsem to neviděl a ani nezažil, aby druhá třetina skončila 7:0. Asi tam bylo úplně všechno špatně, hlavně Američani dali gól z každé větší šance. Lepilo jim to. Bylo to nepříjemné, pak už se člověk modlí, aby se mohl jít osprchovat a na hotel. Bylo to jako noční můra.
Další zápas se potom povedl…
Trenéři nás neseřvali, ale jasně nám dali najevo, že se takhle hrát dál nedá a nemůžeme udělat takovou obrovskou ostudu pro český hokej. Všechno se potom zvedlo, bojovali jsme a hráli jsme opravdu výborně a tak, jak jsme si řekli. Chyběl pak už jenom kousíček, abychom získali více bodů.
Jaké bylo poslední utkání skupiny?
Zápas se nám moc nepovedl, navíc bez gólu. To jsme ale všechno hodili za hlavu, protože ve čtvrtfinále začínal turnaj vlastně od znova. Pak jsme do toho museli dát úplně všechno.
Foto: Chad Goddard / Hockey Canada Images
Před klíčovou bitvou jste měli den volno. Jak jste ho strávili?
Byli jsme se podívat na bizony a projít město. Bylo to takové výletní a odpočinkové, protože jsme toho měli moc. Večer jsme měli jenom trénink, po kterém už se všechno připravovalo na čtvrtfinále.
Co jste si řekli před Švédy?
Měli jsme před čtvrtfinále den volna, kdy nám trenéři vštěpovali do hlav, že nic jiného než semifinále se hrát nebude. Neřešilo se nic jiného, než že jdeme do semifinále. Před zápasem nám trenéři ukázali na videu, co jsme za dva týdny prožili a jaký byl náš příběh až ke čtvrtfinále. Udělali to nejlepší, co mohli. Klukům to dodalo něco úplně neuvěřitelného do krve.
„Měli jsme před čtvrtfinále den volna, kdy nám trenéři vštěpovali do hlav, že nic jiného než semifinále se hrát nebude.“
To se projevilo už v úvodním dějství, že?
Ano. Podle toho vypadala první třetina. Vletěli jsme do zápasu jako blázni a semleli Švédy v první třetině 3:1. Oni podle mě vůbec nevěděli, co se s nimi v první třetině dělo. Potom jsme byli pořád lepším týmem, i když Švédové taky začali hrát. Rozhodli jsme naší obrovskou bojovností. Kluci skákali do střel po hlavách a možná zblokovali více střel, než já jsem měl zákroků. Hráli opravdu výborně a byl to podle mě nejlepší hokej, který jsme zatím předvedli.
Co bylo klíčové?
Nejlepší byla taktika, že jsme znechutili hokej té jejich největší hvězdě, kterou byl Fabian Lysell. To se nám povedlo, protože ten už byl ve druhé třetině tak frustrovaný, že sekal hokejkou do ledu. V momentě, kdy on to nedal hlavou, se zápas zlomil.
Byl už postup ze čtvrtfinále úspěch?
Byl to obrovský úspěch, protože to po naší skupině nikdo nečekal. S jedním bodem jsme šli z posledního místa, takže to bylo určitě největší překvapení turnaje. Byl to pro nás velký úspěch.
Foto: Ed Fonger, Hockey Canada Images
Jak velká výhoda byla, že jste šli na tým Tre Kronor jako outsider?
Obrovsky nám to pomohlo. Švédové byli svázání tím, že museli postoupit, protože skončili první ve skupině a čekalo se od nich hodně. My jsme měli psychickou výhodu, protože jsme jenom chtěli, kdežto oni museli. To byla naše největší výhoda.
Co bylo největší motivací do zápasu?
Nejvíce asi fakt, že to bylo čtvrtfinále neoficiálního mistrovství světa a museli jsme do toho dát všechno. A hlavně ani trenéři by nic jiného než semifinále nebrali. Šli jsme do toho opravdu s ohromným nasazením.
Jaké bylo nevydařené semifinále proti Rusku?
Odehráli jsme výborný zápas. Výsledek 0:4 je na průběh až moc krutý, protože jsme s nimi hráli vyrovnanou partii. Bohužel oni dali čtyři góly a my ani jeden, jednoznačně rozhodla koncovka. Zápas to jinak byl padesát na padesát. Oni dali góly…
„Náš hokej se změnil o 360 stupňů. V play off jsme byli úplně jiný tým.“
Pojďme k tomu nejlepšímu. Jaký byl zápas o bronz?
Nesmírně vyrovnaný. Věděli jsme, co od nich můžeme čekat, protože jsme s nimi hráli ve skupině. Věděli jsme, co hrají, takže jsme se na to mohli ještě lépe připravit. Nezačali jsme úplně nejlépe, prohrávali jsme, ale naštěstí jsme to otočili na naši stranu. Pak to byl hodně vyrovnaný a výborný hokej.
Ve skupině jste Kanadě White nedali jediný gól, o bronz jste vyhráli. Čím to bylo?
Náš hokej se změnil o 360 stupňů. V play off jsme byli úplně jiný tým. I Kanaďani to museli čekat, že to bude úplně jiný zápas, než jsme odehráli ve skupině.
V čem byla ta největší proměna?
Bojovnost a týmový výkon. To rozhodlo o tom, že jsme si odvezli medaili za třetí místo. Hráli jsme výborně týmově, zblokovali jsme strašně moc střel a o hodně více jsme se tlačili do brány.
V 70. minutě rozhodl Martin Ryšavý. Co se dělo potom?
To je něco nepopsatelného. Když jsem viděl, že puk přejel brankovou čáru, vyletěl jsem radovat se s týmem. Ani nevím, co se mi všechno honilo v hlavě. Asi obrovská radost a oddych, že jsme to zvládli.
Na co si z toho závěru opravdu vzpomínáte?
Jediné, co si pamatuju: padl gól, jel jsem se radovat a pak už jsme stáli na modré a přebírali si bronzovou medaili.
Bylo to pro vás zatím největší vítězství v kariéře?
Určitě. Myslím, že pro všechny to tak bylo. Nikdo z nás vlastně nemůže ani získat víc než takovou medaili. Je to úplně to nejvíc. Jsem za to nesmírně rád. Všichni si takový zážitek budeme pamatovat do konce života.
„Nikdo z nás vlastně nemůže ani získat víc než takovou medaili.“
Třetí místo je pro český hokej skvělý výsledek, ale s přihlédnutím k průběhu turnaje: Nešlo skončit ještě výš?
Je to obrovský úspěch. Mohli jsme být i výše, kdyby to bylo v semifinále lepší. Na druhou stranu si ale musíme říct, že za skupinu bychom si asi nezasloužili být někde výš. Třetí místo je obrovský úspěch pro náš všechny.
Vy jste byl nedílnou součástí úspěchu. Jak jste byl spokojený se svými výkony?
Vzhledem k tomu, jak to skončilo, jsem spokojený. Začátek nebyl úplně povedený, asi jako od celého týmu, ale potom se to pořád zlepšovalo.
Nakonec jste si vysloužil i nominaci do all-star týmu turnaje. Co to pro vás znamená?
Je to třešnička na dortu za celý ten průběh turnaje. Je to vizitka pro celý tým za to všechno, co hráči na ledě schytali. Jsem za to rád, ale je to díky týmu.
Foto: Chad Goddard, Hockey Canada Images
Share on Facebook
