Od klíšťat až po obrnu. Bojovník Martynek je zpátky na ledě

Foto: Jan Čech, hokej-litvinov.cz

Dvaačtyřicáté kolo TELH proti sobě postavilo dva předloňské finalisty – Litvínov a Třinec. Oceláři rozhodli o svém vítězství v první třetině, kterou ovládli poměrem 4:0. Utkání bylo speciální pro litvínovského Rostislava Martynka. Vzrůstem nepříliš vysoký bojovník se vrátil po obrně lícního nervu a popsal nešťastné utkání s Třincem.

Takovýto návrat jste si asi nepředstavoval…
Bohužel. Zaspali jsme první třetinu, inkasovali čtyři branky. To se proti týmu, jako je Třinec špatně dohání. Další dvě třetinu už nebyly nejhorší, ale musíme hrát šedesát minut. Góly jsme Třinci darovali vlastními chybami.

Po první třetině už pro vás nebylo ani tolik místa na ledě ze čtvrté formace, že?
Trochu jsem s tím počítal. Po návratu jsem nečekal mnoho prostoru. Na tom ale vůbec nezáleží. Bohužel jsme prohráli, možná proto to bylo tak hořké.

Jak jste se cítil na ledě? Hned v první třetině jste dostal pořádný hit u mantinelu.
Trošku mě to probudilo a byl jsem více ve hře. (smích) I za stavu 0:4 jsme s tím chtěli něco udělat, šance jsme měli. Škoda, že se nám nepodařilo vytvořit větší tlak a dříve snížit. Šimon Hrubec chytal výborně, chytal jistě, takže nám toho moc nepovolil.

Člověk si po první třetině za stavu 0:4 asi řekne „už aby byl konec“.
Tak jsme se k tomu asi nepostavili. Čtyřicet minut je pořád dlouhá doba, padnou vám tam dvě branky a jste zpět ve hře. Kdyby to byl možná někdo jiný, tak by se to zřejmě dalo, ale Třinec má velmi zkušené mužstvo.

„Ráno jsem vstal a měl jsem spadlou pusu. To byl pro mne jasný impuls, že je něco špatně."

Jak jste na tom tedy po zdravotní stránce?
Mohlo by to být lepší. Ještě to není úplně stoprocentní, ale hrozně moc jsem chtěl do zápasu. Herní rytmus tomu ještě chybí. Doufám, že se to časem poddá.

Jste ještě pořád v péči kondičního trenéra?
Ano, stále jsem, už to trvá dlouho. Máme ještě pořád co dohánět.

Víte, kde jste ke své nemoci přišel?
V létě jsem měl dvě nebo tři klíšťata. Na začátku sezony jsem hrál pod injekcemi a nebylo to optimální. Bohužel to vyvrcholilo obrnou lícního nervu. Potom už si mě nechali v nemocnici.

Co přesně jste měl ochrnutého?
Bylo to v obličeji. Nejdříve jsem měl neuroboreliozu a pak tu obrnu.

„Měl jsem ochrnutou i část těla, takže jsem toho měl dost na přemýšlení."

To byl zřejmě obrovský šok.
Obrovský. Ráno jsem vstal a měl jsem spadlou pusu. To byl pro mne jasný impuls, že je něco špatně. Pořád jsem si myslel, že je to nachlazení a furt hrál. Určitě jsem mohl být hospitalizován dříve, ale nikdo nemohl tušit, co se z toho vyvrbí.

Bál jste se trvalých následků?
Nad tím by asi přemýšlel každý. Když ležíte dva týdny na lůžku, tak přemýšlíte nad čímkoliv. Měl jsem ochrnutou i část těla, takže jsem toho měl dost na přemýšlení. Snad se to vše dá dohromady, chce to čas. Snad to bude dobré.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz