OBRAZEM: Reportáž z arény. Od zátarasů až na vrchol

Foto: Roman Kučera

12. května 20:46

Roman Kučera

(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Co nás čeká, máme-li v ruce lístek na hokej a chystáme se navštívit bratislavský svatostánek – Zimní stadion Ondreje Nepely? Pojďme si to projít krok za krokem. A k tomu i nějaký bonus navíc v obrazové reportáži.

HokejkaTV

Stadion nejde přehlédnout: je to hala za skla a oceli, kompletně přestavěná pro minulé MS v roce 2011. 

Foto: Roman Kučera

Nejdřív se musíme dostat přes bezpečnostní kontrolu. Zde musíme počítat s jistým zdržením. Pokud bychom byli VIP, zdržení by bylo menší, ale to, bohužel, nejsme, tak využijeme toho, že jdeme včas a není skoro žádná fronta.

Foto: Roman Kučera

Nyní nám již nic nebrání vybrat si jedno ze schodišť a začít stoupat vzhůru do hokejového ráje.

Foto: Roman Kučera

Cestou se můžeme kochat zajímavým propletením schodišť a také tím, jak se nenápadně dostáváme z "venku", čili otevřeného prostoru, do "vnitřku", aniž by bylo jasné, kdy k tomu přesně došlo.

Foto: Roman Kučera

A už vidíme turnikety, kde nám vcelku rychle zkontrolují lístek.

Foto: Roman Kučera

Jsme v hale. Jsou zde široké chodby. Můžeme si vybrat, půjdeme-li nalevo, nebo napravo. Nekompromisně zavrhneme obojí a zamíříme k nejbližším dveřím do hlediště.

Foto: Roman Kučera

Ty jdou otevřít a lze vejít dovnitř. Zjistíme tím, že jsme se ocitli na kratší straně kluziště za brankou. Dál jít hned nemůžeme, pořadatelé pouštějí lidi jen v době přerušení hry. Což je správné, diváci ani hokejisté nechtějí být rušeni naším couráním.

Foto: Roman Kučera

Přerušení přichází zanedlouho, a jeho důvodem je náhodou gól Švýcarů do italské branky. Není divu, vicemistr hraje se slabým soupeřem a rozhodl se jej vůbec nešetřit.

Foto: Roman Kučera

Můžeme se pobavit oslavami švýcarských fanoušků, kterých letos přijelo někalikatisícové rudé mračno, a najít si své místo k sezení.

Tím bychom mohli považovat "návod k použití haly pro začátečníky" za ukončený. Jelikož ale předpokládám, že už začátečníci nejste a chcete vidět nejen něco navíc, ale VŠECHNO, pokračujeme dále. Nejdříve se podíváme na delší stranu kluziště, vede tam široká chodba se stánky.

Foto: Roman Kučera

Zkolaudovaná kapacita haly je 10 055 diváků. Jenže v době konání MS zabírají spoustu nejlepších fleků reportéři rozhlasů a televizí. To jsou ty modré sektory RTV.

Foto: Roman Kučera

Tím došlo ke snížení kapacity na 9774 diváků. Ale díky tomu vidí hokej i další miliony fanoušků v celém světě. Zdola toho příliš neprozkoumáme, abychom se mohli do těchto sfér podívat, musíme o patro výš.

Foto: Roman Kučera

Ve druhém patře jsou chodby o poznání užší. Stánků je méně, zato dveře do ochozů mají vznešenější barvu. Oproti červeným dole jsou zde modré. A ne do všech vás pustí, omrknu to za vás.

Foto: Roman Kučera

Dostáváme se do království komentátorů. Odborně RTV. Na prostorných stolečcích mají laptopy, monitory. Odsud komentuje většina televizních a rádiových stanic.

Foto: Roman Kučera

Ovšem ty nejdůležitější a nejrenomovanější zde chybí. Musíme hledat jinde. Zamíříme pohledem naproti.

Foto: Roman Kučera

Je tam další sektor se stolečky a nad ním ještě výš jsou skyboxy. Zkusíme se tam dostat.

Foto: Roman Kučera

Projdeme částí chodby, kde hlavní hala sousedí s tréninkovou. Je tady taková zástěna, není vidět co je za ní, já to ale můžu prozradit. Za ní není nic. Je tam díra do spodního patra, kde je tiskové středisko. Tam pracují píšící novináři. Nevěřili byste, jak dobře je vaše fandění z této chodby slyšet dolů...

Projdeme dále do rohového sektoru, který jsme viděli odnaproti.

Foto: Roman Kučera

Jak je vidět, stolečky jsou zde o poznání stísněnější a místa méně. Inu, píšící novinář není RTV, podmínky má skromnější, ale vyvažuje to nadšením pro svou práci.

Avšak stále jsme nedohlédli až na vrchol. Vystoupám po ochozech až do nejvyšší řady a stoupnu si na špičky. A konečně na okamžik spatřím samo nebe. Studio České televize. Poznáváte ty tváře?

Foto: Roman Kučera

Zamávám známým komentátorům a přemýšlím, kudy se k nim dostat, aniž bych musel přeskakovat zábradlí. Přitom pohledem zavadím o moderátora, který hlásí do místního rozhlasu. Má svou kukaň hned vedle České televize.

Foto: Roman Kučera

Vypátrám tajné schodiště a stoupám výš a výš...

Na jeho vrcholu zjišťuji, že jsem nad střechou tréningové haly, ve třetím patře.

Foto: Roman Kučera

Chodby jsou zde již úzké, sem se odváží jen vyvolení.

Foto: Roman Kučera

Procházím okolo skyboxů a zvědavě do jednoho nahlédnu.... no, nemají to tu špatné.

Foto: Roman Kučera

Mimochodem, Stadion Ondreje Nepely má osvětlení ledové plochy pomocí LED. Je to vůbec poprvé, kdy jsem něco takového zaznamenal. Pokrok nezastavíš. Pro fotografy je LED světlo pravým požehnáním, lepší je už jen sluníčko.

Foto: Roman Kučera

Blíží se sladký vrchol. Jdu až k nejvzdálenějším dveřím a musím se protáhnout nejužší chodbou, doslova z posledních sil. Ale všechno strádání je odměněno. Jsem tu!

Foto: Roman Kučera

Koukám jim přímo do tváře. Nedvěd, Hubáček, Záruba. Dostat se výš už prostě nejde :)

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz