Obránci dnes musí hrát i dopředu, ví Mikuš. Jak vzpomíná na Lva Praha?

Foto: Ladislav Adámek, hcdynamo.cz

26. listopadu 2021, 15:23

Dominik Dubovči

Na první pohled si možná jeho práce nevšimnete, když se však na hru Juraje Mikuše zaměříte detailněji, poznáte jeho přínos. Spolu s Jakubem Nakládalem a Janem Kolářem patří mezi stálice pardubické obrany a kvalitní výkony podává tenhle zkušený Slovák na obou koncích kluziště.

Týden hokeje 2022

59 zápasů, 30 bodů. Taková byla bilance Juraje Mikuše z loňského ročníku. V ofenzivním stylu pokračuje vysoký zadák i letos, spoluhráči i trenéři se na něj mohou spolehnout.

Díky svému přehledu a zkušenostem se totiž v důležitou chvíli rychle rozhoduje, správně řeší herní situace. A svoji výšku i váhu využívá také v obranném pásmu.

Jak si ale na život v Dynamu zvykl sám Juraj Mikuš? Jaká je jeho hokejová historie? A proč se v mládí neprobojoval do NHL?

V Pardubicích začínáte už čtvrtou sezonu, smlouvu navíc máte taky na další sezonu. To jste v Dynamu tolik spokojený?
Ano, líbí se mi tam moc. Navíc jsme se už doufám vyhrabali z toho dna, na kterém jsme byli v předchozích sezonách. O to víc je to teď lepší. V Pardubicích se cítím dobře, ať už beru v potaz běžný život, nebo i hokejovou stránku.

Na východě Čech navíc tradičně působí nejeden slovenský hokejista. Momentálně kromě vás i Matej Paulovič a Marek Hecl.
Určitě je vždycky lepší, když je tým trochu pestřejší. Hrál jsem dlouho na Spartě, kde taky bylo více Slováků a jiných cizinců. Jsem za to rád, je pro mě výhoda, když každý den slyším slovenštinu. A díky tomu, že máme Kanaďany, člověk zase nezapomene angličtinu. Líbí se mi, že máme v kabině více národů.

„Líbí se mi tam moc. Navíc jsme se už doufám vyhrabali z toho dna."

Právě v Kanadě jste hrál mezi lety 2009 a 2012. Jak vzpomínáte na AHL a tým Toronto Marlies?
Je to už hodně dlouho, nicméně vzpomínky mám hezké. Byla to super zkušenost, jen mě mrzí, že jsem se neprobojoval ani k jednomu zápasu v NHL. Ale nelituju toho. Jsem rád, že jsem do zámoří odešel. A kdybych se měl dnes rozhodnout znovu, určitě bych si to rád zopakoval.

Proč myslíte, že jste nedostal šanci o úroveň výš?
Asi jsem nebyl ve správný čas na správném místě. Toronto v tu dobu mělo hodně podepsaných obránců, navíc s jednocestnými kontrakty. Možná by mi to vyšlo v jiném mužstvu, ale to jsou jen kdyby. Možná bych zase v jiném týmu nedostal tolik prostoru na farmě. Zato v Torontu Marlies jsem hrál hodně, trenér mi důvěřoval a měl jsem možnost se tam vyhrát. Myslím, že mi to tam určitě prospělo. 

Ve své první kanadské sezoně jste i hodně bodoval, v 68 zápasech jste si připsal 23 bodů. Díky čemu se vám nováčkovský rok tak povedl?
Podle mě to bylo tím, že jsem v Trenčíně nikdy nedostal šanci hrát přesilovky a být ofenzivnějším obráncem. V juniorce jsem přitom v takových věcech vynikal, v áčku jsem pak ale musel dělat maximum pro to, abych hlavně nedostával góly. V AHL jsem potom dostával prostor ve všech herních situacích, a to se projevilo i na mých bodech.

V roce 2012 jste zamířil do KHL, paradoxně však do Česka. Jak hodnotíte angažmá ve Lvu Praha?
Je mi líto, že celý projekt skončil. Měl jsem ještě smlouvu na další sezonu a konec přišel nečekaně, dozvěděli jsme se o něm měsíc před startem nového ročníku. Dvě sezony ve Lvu ale byly super, potkal jsem se tam s mnoha velmi dobrými českými a slovenskými hráči. Tehdy jsem ještě patřil mezi mladší a všechno to pro mě byla velká škola. Zázemí bylo skvělé a vzpomínám na to jako na jedno z nejhezčích období kariéry.

Jaký byl rozdíl oproti AHL?
AHL byla mnohem náročnější, zápasů se hrálo o třicet víc. V KHL se navíc létalo letadlem, kde má člověk lepší možnost odpočinku, můžete se natáhnout a neletíte zas tak dlouho. V AHL jsme někdy hráli i tři dny po sobě, pozdě v noci pak jedete do dalšího města autobusem. Jako mladý se přizpůsobíte, ale neumím si představit, že by to zvládalo hodně starších hokejistů.

Měl jste pak i jiné možnosti než zůstat v Česku? V podstatě jste si jen přesunul věci do jiné kabiny, protože po vás sáhla Sparta.
Ano, měl jsem nabídky z KHL i z Finska. V tu dobu se nám ale narodilo naše první dítě, takže jsem nechtěl jít pryč. Nelituju toho, hlavně první tři roky ve Spartě byly super, měli jsme silné mužstvo. Poslední rok (2017/18) nám pak z týmového hlediska nevyšel, a mně ani z toho osobního, takže jsem cítil, že potřebuju změnu.

„Lev Praha? Je mi líto, že celý projekt skončil."

V Česku hrajete hokej už devět let. Vnímáte ho vůbec jako zahraničí?
Čím jsem tu déle, tím víc se cítím jako doma. Česko se mi moc líbí, kdyby ne, tak už tady nehraju. Několikrát jsem měl možnost odejít, vždycky jsem ale radši zůstal. Líbí se mi i soutěž, extraliga je kvalitní a na zápasy chodí super diváci. Praha i Pardubice jsou navíc moc hezká města. Ani se mi nechce věřit, že už je to tak dlouho, co jsem se z Kanady vrátil. Uteklo to jako voda.

Více než sto startů máte taky za slovenskou reprezentaci, jeden zápas jste odehrál i na olympijských hrách v roce 2018. Jaký to byl zážitek?
Byl jsem z toho docela nešťastný, protože zrovna během turnaje jsem po mnoha letech onemocněl a první zápasy jsem musel vynechat. Moc jsem si ale vážil toho, že jsem alespoň jeden zápas stihnul. Většinu olympiády jsem nicméně proležel na pokoji, takže to bylo takové hořkosladké.

„Většinu olympiády jsem proležel na pokoji, takže to bylo takové hořkosladké."

Vidíte do budoucna ještě šanci, že byste znovu oblékl slovenský reprezentační dres?
Kdyby byla možnost, určitě bych neváhal a zabojoval třeba i o účast na nějakém turnaji. Soustředím se však především na práci v Dynamu.

V Pardubicích jste nejproduktivnějším obráncem, jen pár útočníků je v tomhle ohledu lepších než vy. Považujete se za ofenzivního obránce?
Dnešní hokej takový je, když chcete zaujmout v kvalitním mužstvu, tak musíte hrát i dopředu. Nejde spoléhat jen na jednu kartu a soustředit se jen na defenzivu. Obránci se musí projevovat i v útočné třetině, spolupracovat s útočníky, měnit si pozice. Já navíc dostávám i hodně prostoru na přesilovkách, díky čemuž se body sbírají lehčeji. Nemyslím si ale, že bych byl nějak ofenzivnější než ostatní.

Kouknete se občas, kolik máte na svém kontě kanadských bodů?
Ani ne, je to pro mě vedlejší. Soustředím se jen na to, abych neměl záporná čísla ve statistice plus/minus. A hlavně jsem teď nadšený z toho, jak se nám týmově daří. I kdybych měl nula bodů, tak bych byl spokojený, protože vyhráváme.

Zmiňoval jste, že Pardubice máte rád i z hlediska osobního života. Co máte na městě nejradši?
Líbí se mi, jak je město udržované a čisté. Není ani moc velké, ani malé, je tady hodně hezkých parků i hřišť pro děti. Takže s rodinou trávíme podstatnou část volného času venku. Výhodou je i to, že téměř nemusíme používat auto, všude se dostaneme pěšky. Život v Pardubicích nám moc vyhovuje.

Foto: Ladislav Adámek, hcdynamo.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz