Nová kariéra? Jsem nadšený, hlásí obojživelník Slováček. Vyrazí ze Vsetína do TELH?
Roky válel v útoku, poslední dvě sezony ovšem Ondřej Slováček odmakal coby obránce. A změna mu šla k duhu! Vsetínský bek, který je s ohledem na minulost unikátním hokejovým obojživelníkem, posbíral v základní části Chance ligy 39 bodů a byl třetím nejproduktivnějším bekem soutěže. „Velká škoda, že jsme si nemohli zahrát play off. Byli jsme přesvědčeni, že bychom mohli udělat úspěch," lituje odchovanec valašského klubu.
Slováčkovi vyšel i předchozí ročník. Je v ideálním hokejovém věku, koncem léta oslaví 26. narozeniny. Zdá se, že nastává optimální doba, aby se v kariéře posunul dál. Navíc podobně progresivních beků u nás poslední dobou moc není, také proto může být vsetínský bek na trhu žádaný.
Možnost přestupů oficiálně nastane až 1. května. „Registrujeme zájem z první ligy, ale naším cílem je, aby se Ondra po velmi povedené sezoně dostal do nejvyšší soutěže. Jednání probíhají, uvidíme, jak se to vyvine. Důležité je, aby Ondra v kariéře udělal další krok dopředu," tvrdí hráčův zástupce Martin Podlešák.
Prvoligová sezona skončila dřív, než kdokoli původně očekával. Jaká byla z vašeho pohledu?
My byli spokojeni, základní část jsme ukončili na třetí místě. Je pravda, že to od nás nebylo úplně ideální. Měli jsme určité výkyvy. Ale na play off jsme si věřili, byli jsme přesvědčeni, že bychom mohli udělat nějaký úspěch. Ale bohužel už se nedozvíme, jak by to dopadlo.
Teď už asi hodně přemýšlíte, co bude dál. Je to tak?
I když mi ve Vsetíně končí smlouva, ještě pořád nevím, jak to dopadne. Teď se pořádně nic neví. Kluby řeší důsledky koronaviru, předčasného ukončení sezony. Některé týmy to mají postavené na fanoušcích, jiné disponují větším počtem sponzorů. Je to těžké, zatím nedokážu říci.
„Jako kluk jsem zažil, jak Vsetín sbíral tituly, v té době jsem vyrůstal. Když vidíte napráskaný Lapač, splní se vám dětský sen."
Je vám pětadvacet let, zatím nikdy jste nehrál nejvyšší soutěž. Lákala by vás?
Ta láká asi každého, kdo je v Chance lize. Mě také, nebudu lhát. Ale uvidíme, co nastane. Jasně, že bych si v extralize někdy rád zahrál.
Jak vypadají vaše aktuální dny. Můžete už trénovat na další ročník?
První dva týdny jsem skoro nevycházel z domova. Maximálně nakoupit. Cvičil jsem, jak se dalo. Vlastní váhou a podobně, co mi domácí podmínky umožnily. Teď už jsem si vyjel na kolo, člověk postupně začíná.
V Chance lize jste znovu nasbíral 39 bodů jako sezonu předtím, kdy byla vaše produktivita lepší ještě o play off. Uspokojil vás tenhle individuální výkon? Zejména 33 nahrávek znamená velmi dobré vysvědčení.
Individuálně to špatné asi není. Já v týmu víceméně byl od toho, abych jako obránce udělal nějaké body. Sezona byla trochu jiná než ta předchozí. Loni to lepilo celé lajně, bylo to takové překvapivější. Letos byly ohromné tlaky. Fakt škoda, že nedošlo na play off. Některým zlým jazykům bychom mohli vyvrátit, že to byla nepovedená sezona.
O vás se ví, že jste útočník přeškolený na obránce. Kdy tahle změna nastala?
Mám za sebou kompletní druhou sezonu v obraně, předtím jsem tam hrál pár zápasů. Tehdy nastala nějaká zranění, takže se trenér zeptal, jestli nechci vypomoci v obraně. Odehrál jsem zápas, kluci se ještě neuzdravili, já tam tedy pokračoval. A už zůstal.
Rád, nebo vás to ze začátku štvalo?
Ne, neštvalo mě to (usměje se). To ani ne. Hrál jsem hodně na puku, bylo to jiné. Většinou to bývá tak, že co je nové, na to je člověk strašně natěšený. A zůstalo mi to doteď. Musím říci, že mě to pořád baví.
Foto: Martin Pavlík, hc-vsetin.cz
Pomáhají vám zkušenosti útočníka při hře v obraně?
Při ofenzivní činnosti určitě. Vím, jak útočníci přemýšlejí. Vím, jak jsem měl rád, kam dostat puk. Do jakých pozic. V tom bych viděl asi určitou výhodu. Samozřejmě, je třeba se na to podívat i z druhé stránky. Stále se musím učit strašně moc věcí při bránění. Najíždění soupeřů, taktické prvky. Kdy, kde a jak stát. A podobně.
Přistihnete se někdy při utkání, že na chvilku přemýšlíte jako útočník?
Jo, tohle už ze mě asi nikdo nedostane. Nevím, kolik roků jsem hrál v útoku. Tohle prostě ve mně je.
Filipa Hronka přeškolili na beka v mládežnických kategoriích, hodně mu to pomohlo ke kariéře v NHL. Berete to tak, že na sebe můžete víc upozornit také?
Já tvrdím, že mám vlastně novou kariéru. Od chvíle, kdy mě dali do obrany, je to úplně jiné. Jsem z toho nadšený. Mám fakt velkou radost, že v obraně jsem. Jakž takž se daří, i když tam samozřejmě jsou hluchá místa. Ale neměnil bych.
U ofenzivních beků je asi hodně důležité, aby se nebáli a na ledě si hodně dovolili.
To je fakt. My měli štěstí, že nás ve Vsetíně vedl pan Dopita, který po nás přesně tohle vyžadoval. Chtěl ofenzivní styl, hrát s pukem. To mi naprosto vyhovoval. Je i jeho velká zásluha, že jsem se bodově dostal tam, kde jsem ty dvě sezony byl. I když jsem udělal nějaké chyby, nechal mě tvořit. Určitě mě nekáral za každou blbost.
Před osmi lety jste si zahrál domácí šampionát osmnáctek. Někteří tehdejší parťáci jako Simon, Vrána nebo Šulák se prosadili, jiní tolik ne. Je to hlavně o tom dostat správnou šanci?
No, to už je pár let zpátky. Už si ani pořádně nepamatuju (směje se). Né, na ty časy vzpomínám rád. Vybyvuju si, jak jsem se na výjezdy s osmnáctkou vždycky moc těšil. S tou šancí je to individuální. Někdo se dočká později, jiný dřív. Je strašně těžké tohle posuzovat.
„Registrujeme zájem z první ligy, ale naším cílem je, aby se Ondra po velmi povedené sezoně dostal do nejvyšší soutěže."
Jako odchovanec Vsetína jste se postupně vypracoval mezi nejlepší hráče týmu. Angažmá doma se nic nevyrovná, co říkáte?
Jsem Valach. Byl jsem nadšený. Jako kluk jsem zažil, jak Vsetín sbíral tituly, v té době jsem vyrůstal. Když vidíte napráskaný Lapač, splní se vám dětský sen. Když jsem byl malý, plácal jsem si s hráči. A teď mě děti plácají také. Jsem v pozici, kde jsem tenkrát strašně chtěl být.
Tehdejší skvělí hráči pro vás museli být ohromnou inspirací.
Samozřejmě! Já měl navíc štěstí, že hodně těchto hráčů mě pak trénovalo. Pan Čechmánek, pan Dopita. S Radimem Tesaříkem jsem ještě hrál, trénovali mě také pánové Jenáček se Sršněm. Tohle se mi splnilo, být pod vedením takových osobností.
Pokud byste hypoteticky zvedl kotvy a odešel ze Vsetína, vzali by to místní?
Takhle o tom nepřemýšlím. Variant je víc. S Radimem Tesaříkem a s manažery se bavíme. Do budoucna si přejeme to nejlepší. Pochopitelně by byli rádi, kdybych zůstal, je to také možnost. Ale kdybych odešel, věřím, že by naštvaní nebyli.
Ošklivý moment! Slováček schytal bombu pukem do tváře, nedohrál
Share on Facebook
