Neskutečné, září Šišák po skalpu Vítkovic. Berany hokej zase baví

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Sobotní program dorostenecké extraligy okořenila skvělá výhra zlínských Beranů, kteří jako první srazili Vítkovice. Kromě toho závěr přinesl vyhrocené momenty včetně hromadné šarvátky i letících desek. Klíčovou postavou celého klání byl kapitán Marek Šišák, jenž po třech asistencích vstřelil v závěru rozdílový zásah.

Marku, jaké to bylo jako první porazit Vítkovice?
Bylo to neskutečné, protože už první zápas ve Vítkovicích byl vypjatý. Všichni jsme jim chtěli porážku hrozně moc vrátit, takže jsme před zápasem byli hodně nabuzení. Zápas se z naší strany vyvíjel ze začátku lépe, dali jsme nějaké góly, ale pak jsme si to nechali utéct kvůli našim chybám. Něco jsme si řekli v šatně, ale nedařilo se nám to plnit, ještě jsme pak zamakali, dali jsme gól na 4:2 a už se nám to povedlo udržet a vyhrát. Bylo parádní, že jsme je porazili.

Nepřekvapilo vás, že jste se dostali snadně do třígólového vedení?
Byli jsme ještě plní emocí ze zápasu proti Šumperku, který jsme potřebovali porazit, aby se nám ještě podařilo dostat do play off. Z vedení jsme nebyli překvapení, ale pomohlo nám. Nehráli jsme potom pod takovým tlakem, byli jsme více v klidu a nemuseli dohánět nějaké manko. Mohli jsme to dohrát v klidu, i když se nám to stejně moc nepovedlo. Pořád to bylo lepší, než kdyby to bylo vyrovnané.

Když mluvíte o Šumperku – v minulých letech patřil mezi otloukánky, ale v aktuálním ročníku se mu velmi daří. Co na to říkáte?
Šumperk letos hodně překvapil. Všichni jsme měli v povědomí, že nehrál tak kvalitní hokej. My jsme navíc měli hodně ztracených zápasů už předtím, kdy jsme si je sami prohráli, proto jsme to potřebovali dohnat proti Šumperku, který nehraje moc technický hokej, ale všichni do toho dávají všechno. Jsou draví a hrají tvrdý hokej, čímž ostatní přehrávají.

Čím jste si vámi zmíněné zápasy ztratili?
Myslím, že jsme většinu zápasů soupeře přehrávali, ale nebyli jsme schopní dát gól. Buď jsme trefovali prostředek brány, nebo jsme ji netrefovali vůbec. To nám ty zápasy prohrávalo. Trenéři i my hráči jsme věděli, že jsme nehráli hůř, ale nedokázali jsme dát gól. Teď už se střelba zlepšila, v posledních zápasech to šlo vidět, takže snad se bude dařit i dál. Při tréninku jsme se na zakončení snažili zapracovat, abychom měli důslednější koncovku a jenom puk na bránu neházeli.

„Bylo to neskutečné, protože už první zápas ve Vítkovicích byl vypjatý. Všichni jsme jim chtěli porážku hrozně moc vrátit.“

Vy jste proti Ostravanům zapsal bilanci 1+3 a navrch vítěznou trefu. Hodně vám to vyšlo, viďte?
Jsem za to rád, ale nevyhráli jsme jenom kvůli mně. Měl jsem dobré kluky v lajně a všichni jsme odehráli zápas výborně. Musím přiznat, že už jsem si říkal, kdy to přijde, protože jsem měl málo asistencí. Teď se to povedlo už na začátku zápasu, takže se mi pak chodilo na led lépe. Nakonec se mi podařilo dát i gól na 4:2, což bylo důležité, protože to bylo lepší než jenom vedení o gól. Kdyby ale kluci nedali góly předtím, jeden gól ode mě by ničemu nepomohl.

Když Vítkovice v 57. minutě snížily na 3:4, váš trenér Radek Pšurný vhodil na led tabuli. Byl to sporný gól, nebo proč se to stalo?
Nebylo to kvůli tomu, že jsme dostali gól. Podle mě to udělal, protože rozhodčí to v jednu chvíli podcenili, vyloučili jenom našeho hráče, ale měli vyloučit i protihráče, takže by se zápas vyvíjel jinak a dohrálo by se to v klidu. Takhle nás položili, což trenéra naštvalo, a my jsme pak ještě dostali gól.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Nabudilo vás, když jste viděli, že trenér s vámi takhle žije plný emocí?
Myslím, že náš trenér to s námi prožívá opravdu moc. Zrovna tohle nás dokázalo nabudit, viděli jsme, že všichni chceme vyhrát, musíme dát do posledních pár minut všechno a urvat to. Už jenom proto, že byl trenér tak vytočený, jsme museli vyhrát.

Jak se seběhla hromadná šarvátka v závěru?
Myslím, že jeden z vítkovických hráčů udělal hrubší zákrok na našeho hráče, takže mu to šel jeden z mých spoluhráčů vrátit. Kvůli tomu se to pak takhle seběhlo. Já jsem byl někde uprostřed a moc jsem nestíhal vidět, co se dělo okolo. Když jsme se na to koukali z videa, myslím, že to bylo takhle.

„Náš trenér to s námi prožívá opravdu moc.“

Za co jste dostal vy pětadvacítku?
Po pravdě nevím. Mám tam napsáno trest ve hře za krosček, ale nevím proč. Byl jsem na trestnou lavici poslaný už dvakrát v průběhu zápasu. Oni mi při té šarvátce vyrvali mřížku a pak mi ji odkopali až k nim. Já jsem jednoho hráče postrčil, když jsem si pro ni jel, takže to mám asi za to.

Proč mělo vůbec utkání takovou dohru?
Myslím, že Vítkovice tu porážku neunesly, když prohrály poprvé. My jsme naopak byli v euforii, když jsme je jako první porazili.

„Myslím, že Vítkovice tu porážku neunesly.“

Teď, když už jste se dostali do lepší poloviny tabulky, jaké máte cíle?
Máme nejvyšší cíle. Teď se chceme hlavně dostat do play off a nejlépe ho vyhrát. Ze začátku nám to moc nešlo, takže jsme měli spíš cíle, abychom nehráli o sestup, ale teď se nám začíná dařit, máme výbornou formu, takže to snad bodově doženeme a budeme hrát ještě o finále.

Jak se vyvíjela nálada v týmu?
Nálada se měnila hodně. Ze začátku po prohrách se soupeři, se kterými bychom měli vyhrávat, například jako s Olomoucí, kterou jsme ve všem přehráli, ale nevyhráli jsme, jsme nebyli v dobrém rozpoložení. Bylo to vidět i na trénincích. Přišlo mi, že nikdo z kluků tam nešel, protože ho hokej baví, ale šli jsme tam, protože musíme. Nebavili jsme se tím a nikdo se na tréninku neusmál. Jak se to začalo zlepšovat, začali jsme vyhrávat a všechny nás to zase začalo bavit, takže je to úplně o něčem jiném.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz