Neocenitelná zkušenost, říká Kořínek o play off. Titul byl splněným přáním
Foto: Karel Švec, Český hokej
Plzeňská mládež má za sebou veleúspěšnou sezonu, ve které dosáhla na zlatý mládežnický double! Dorostence za extraligovým titulem dovedl hlavní kouč Petr Kořínek, jemuž se tak splnilo dříve vyřknuté přání.
Vzhledem k tomu, že se třem nejstarším mládežnickým kategoriím celou sezonu dařilo, jak se vám v klubu pracovalo?
Není to jenom o téhle sezoně, je to obraz dlouhodobé práce. Za mě je spolupráce v akademii perfektní, za čímž je však i práce s dětmi, kde se kluci každým rokem posouvají. Devítka sezonu podpořila bronzem, takže je na čem stavět. Je to u nás hodně o odchovancích, ale už v osmé a deváté třídě se snažíme přivést nějaké hráče z jiných klubů. Není to ale jenom tahle sezona – škoda covidu, protože i minulé sezony, kdy se nehrálo, byly týmy velmi slušné a mohly hrát dobře. Áčko je potom trochu specifické, i když někteří hráči tam chodili hrát také. Jde nám hlavně o mládež, naším cílem je vytvářet tady podmínky pro kluky, abychom vychovali hokejisty pro A-tým.
Zaměřme se na váš dorost: Nebylo těžké udržet hráče celý ročník nohama na zemi?
Tím, že se kvůli covidu nehrálo, letní příprava začala už někdy v únoru až březnu, takže jsme s nějakými přestávkami jeli v podstatě celý rok. Klukům jsme už na začátku, když byly nějaké try outy, připomínali, že konkurence je velká, takže musí pracovat celý rok a není to jenom o letní přípravě. Kluci věděli, o co hrají, takovým bičem byla nějaká výměna hráče za hráče, takže kluci naši filozofii pochopili. Snažili se, dřeli a nelétali nikde ve výškách, i když samozřejmě nějaké prohry tam taky byly, ale je to sport. Klukům jsme neustále připomínali, že vrchol sezony je až někdy v březnu.
„Není to jenom o téhle sezoně, je to obraz dlouhodobé práce.“
Našel byste nějaký negativní výkyv výkonu v dlouhodobé části?
Kvůli covidu byla nějaká pauza v listopadu, takže tam jsme se úplně hrozili, aby nepokračovala dál, ale naštěstí byla krátká. Už v létě před sezonou jsme hráli výborně na domácím mezinárodním turnaji, který jsme vyhráli. Tam už jsem cítil z mužstva nějakou sílu a charakter. Pak samozřejmě nějaká prohra přišla, v únoru jsme měli asi tři porážky po sobě, ale jinak by se dalo říct, že jsme spíš vítězili, než prohrávali. Tam nějaká krize byla, ale ta padne na každé mužstvo, nijak jsme se z toho nehroutili a věřili v práci i cíl. To se pak projevilo.
Jelikož jste ve vyřazovacích bojích procházeli bez porážky, nebál jste se vy osobně té první, aby se kluci nelekli?
Byli jsme rádi, že jsme postoupili v prvním kole s Pardubicemi, pak se Zlínem a Hradcem, ale věděli jsme, že taky prohrajeme. Kluci jsou ještě mladí a bylo to jejich první play off. Každým zápasem kluci získávali zdravé sebevědomí a i když jsme se Spartou potom prohráli, věřili jsme, že to zvládneme, protože mužstvo tak bylo nastavené. Trochu obavy byly, ale u těch kluků ještě ta psychika nefunguje úplně tak, jak by měla. Byla to pro ně neskutečná zkušenost a určitě by se měl takový systém zachovat.
Trenér to schytal hned na ledě! Dorost Plzně slaví mistrovský titul
Proč přesně?
Jak už jsem zmínil, je to pro kluky neocenitelná zkušenost. Neustále přemítáme, proč mladí kluci v šestnácti až osmnácti letech v reprezentaci vyhrávají. Takovými zápasy, ve kterých si sáhnou na dno a jsou pro ně vyčerpávající fyzicky i psychicky, se to učí. Myslím, že už od patnácti let ten systém musí takhle být. Věřím tomu, že se pak kluci nejenom u nás, ale i v celé republice budou ohromně zlepšovat, což bude vidět v budoucnu na mládežnických reprezentacích.
Ve finále jste porazili Spartu. Jak moc si titulu ceníte?
(usmívá se) Na začátku sezony jsem dělal nějaký rozhovor, ve kterém jsem odpověděl, že bych si přál vyhrát medaili anebo titul, takže jsem strašně rád, že se nám to s touhle partou povedlo. Do poslední chvíle nebylo jasné, koho dostaneme v jednotlivých kolech. Před play off jsem si přál finále se Spartou, což se mi také splnilo, takže jsem rád o to víc, protože se Sparta neporáží každý den. Cením si toho strašně moc, protože kluci tuším ročníku 2005 v sedmé až osmé třídě se Spartou neustále prohrávali, takže si na ni moc nevěřili. V sezoně jsme se s ní ale potkali několikrát, takže zjistili, že poctivou prací a přístupem k hokeji to jde, takže si začali věřit. Ve finále už jsme to zvládli naprosto perfektně. Všichni jsme za to rádi.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Co vás teď čeká v přípravě?
Týden po tom, co jsme skončili, jsme měli dvoudenní try out pro nové kluky, kteří přichází do dorostu, a navíc jsme pozvali nějaké hráče odjinud. Minulý týden jsme hráče obvolávali, kdo se dostal do nějakého širšího výběru asi třiceti hráčů. V pondělí jsme začali letní přípravu, takže ten kolotoč začíná nanovo. Teď pojedeme klasicky suchou, abychom nabrali nějakou hmotu a sílu. Dvouměsíční fázi zakončíme na přelomu června a července v Třemošné na ledě, což máme každoročně zažité. Strávíme tam pět dní dvoufázovými tréninky, abychom kluky viděli i na ledě, protože tam zase dojde k nějakému zužování. Máme to takhle vyzkoušené. Pak v červenci budou mít hráči volno, kdy pojedou podle programů, nemůžou se čtrnáct dní jenom válet, a koncem července už bychom naběhli na led do normální sezony.
„Adam Benák s námi pokračuje.“
Tušíte už teď, kde ještě budete potřebovat posílit?
Kluky ročníku 2007, kteří přichází z deváté třidy, víceméně známe, protože vyhráli kraje a byli třetí na mistrovství. Pro kluky je to velký přechod do akademie a do dorosteneckého věku, kdy dostanou větší tréninkové objemy. Tam kluky začneme více poznávat, protože s nimi pracujeme každý den, ale teď ještě přesně nevíme, jestli budeme doplňovat. Nějaký výběr jsme si udělali, věříme mu a vybíráme si hráče i podle charakteru. Doufejme, že si to sedne a kluci budou pracovat dobře.
Vzhledem k úspěchům deváťáků v čele s Adamem Benákem budete chtít znovu útočit na nejvyšší příčky?
Adam s námi pokračuje, za to jsme rádi. Naše cíle jsou každý rok stejné. Chceme vybudovat dobrý tým a kolektiv, natrénovat ho a neustále opakovat, abychom šli zápas od zápasu. Začne to už přáteláky. Cíle si dáváme nejvyšší, i když jsou složené z postupných kroků. V každém případě se snažíme kluky motivovat a naučit je vyhrávat, protože je to strašně důležité. Myslím, že nám to v českém hokeji trochu chybí – takové to kanadské vyhrávat, snažit se zápasy nevypustit a mít ty nejvyšší cíle.
Share on Facebook
