Nechtěli jsme být jako slovenská dvacítka, říká šéf Litoměřic. Čím ho naštval Dopita?

Projekt s pracovním názvem "Dukla" běží druhou sezonu, v Litoměřicích za tu dobu posunuli do velkého hokeje slušnou porci talentů. Rousek, Flynn, Válek, Kantner, Machala, Pour a další dostali dobrou školu, teď pravidelně naskakují v Tipsport extralize. „Dělá nám to radost. To je hlavní odměna za to, proč jsme do toho šli," říká šéf litoměřického klubu Daniel Sadil.

Stadion si v Chance lize navíc vede velmi sympaticky. Ačkoli kádr doznal před uzávěrkou přestupů zásadní změny, extraligové týmy si z Litoměřic stáhly jedenáct hráčů, svěřenci trenérů Bruka a Tvrzníka jsou stále ve hře o play off. „Ukazuje se, že projekt funguje a má smysl. Jsem jednoznačně pro, aby pokračoval i nadále," dodává Sadil

Projekt vznikl před loňskou sezonou původně na tříleté období. Jaké byly hlavní záměry?
Primárně jsme to rozjeli proto, aby se mladí hráči dostávali do Chance ligy a mohli se připravit na akce reprezentačních výběrů. Hlavně tedy dvacítky, pro níž bude vrcholem mistrovství světa v Ostravě a Třinci. Další podstatná věc se týkala toho, že všichni tihle hráči přecházejí z juniorského hokeje do dospělého. Nejde jen o to, abychom jim narvali co nejvíc času na ledě, potřebujeme ty kluky vychovat v důležitých oblastech – jak mají trénovat na suchu, jakým způsobem je třeba rehabilitovat, jak se stravovat. Jsou tam od rána do večera, neustále v programu, aby mohli pokračovat dál a pak to vracet českému hokeji, potažmo extralize. Takže to není jen o tom, že se v Litoměřicích zbláznili a všechno budou hrát na mladíky.

Tým složený z juniorů by asi v Chance lize moc nadějí na úspěch neměl, že?
Přesně tak. Když jsme projekt vymýšleli, tak jsme měli trošku v zádech slovenskou dvacítku, která vstoupila do tamní soutěže a většinu utkání prohrávala. Nechtěli jsme dopadnout stejně. První věcí, kterou jsme při budování projektu řešili, bylo vytvoření vhodné osy hráčů. Potřebujeme i ty starší, kteří nám juniory usměrní. Pavlas, Smetana, Jebavý, Kadlec a další nám odvedou výbornou práci na ledě i v kabině. Patří tam charakterově. Kdybychom měli jen tlupu mladých, a pár starých by si hrálo na svém písečku, tak se nám vytvoří dvě party. Ale tohle u nás nehrozí. Starší kluci předávají rady, mladší správně ovlivní. Kabina funguje stoprocentně.

Projekt pomalu končí druhou sezonu. Pocity jsou jednoznačně kladné?
Musím říci, že ano. První rok jsme se to učili a postupně to posouvali. Přemýšlel jsme, jak to bude fungovat. Byli jsme v očekávání. Litoměřicemi prošla řada mladých hráčů, kteří jsou dneska v extralize. Jiní hrají pravidelně Chance ligu. Ta čísla hovoří jasně! V pondělí jsme bojovali doma proti Českým Budějovicím a s klubem takové úrovně jsme předvedli výbornou partii. Platí to i o jiných zápasech. Výsledky jsou vidět také ve vztahu k extralize. Tamní kluby nám daly kluky jako málo známé nebo neznámé, pak si je vzaly zpátky a ti hráči nyní pravidelně nastupují v nejvyšší soutěži. Rousek, Flynn, Pour, Kantner, Válek, Šik a další. Oni neodešli hrát čtvrtou pětku, většina z nich je výš a má hodně ice-timu. Určitě to funguje.

Musíte o tom neustále přesvědčovat okolí?
Bohužel ano. Jsem si jistý, že pomáháme českému hokeji. Přeju si, aby podobný klub vznikl i na Moravě. Od výkonného výboru to dostal na starost Libor Zábranský. Myšlenka hokejové Dukly, jak se projektu také říká, je ohromná.

Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz

Co je při realizaci projektu největší překážkou? Třeba to, že o hráče postupně zase přijdete?
Je to paradox, ale ano. Pokud hrají kluci dobře, extraligové kluby se o ně začnou zajímat a berou si je zpátky. Před koncem přestupního termínu to bylo extrémní, přišli jsme o jedenáct hráčů, což byl samozřejmě velký zásah do mužstva. Museli jsme postavit nový tým. Když jste se ptal na určité překážky, zmímil bych především nedůvěru okolí. Mrzí mě, když se k projektu vyjadřují někteří experti, a přitom o něm nic nevědí. Já se zodpovídám litoměřickým fanouškům a výkonnému výboru svazu, zároveň se ale nebráním podat komukoli bližší informace.

Koho jste měl na mysli?
Nedávno mi volali naši fanoušci, co si mají myslet o vyjádření Jiřího Dopity, který o projektu Dukla mluvil v souvislosti se zápasem Vsetína proti Litoměřicím. Mimo jiné řekl, že projekt nefunguje, že na prstech jedné ruky napočítá, kolik tam nastoupilo mladých hráčů. Fakta ovšem hovoří jasně. Zrovna v tom utkání se Vsetínem za nás nastoupilo osm hokejistů z ročníků 1999 a 2000, předtím byla čísla ještě vyšší. To pak člověka mrzí, protože všechno je úplně jednoduše dohledatelné. Podobné výroky ovlivňují fanoušky, někteří to pak až přehánějí. Nikomu jsme nic neudělali. Ale co se třeba dělo naposledy v Přerově. Co jsme si tam museli přečíst na plakátech, jaké urážky byli ti lidé schopni vypustit z úst... Tohle bohužel k hokeji nepatří.

Čím si vysvětlujete, že někde projekt nepřijali a kritizují ho?
Protože ti lidé nejsou informováni. Pokud dostávají informace o tom, že se v našem týmu pohybují maximálně tři čtyři mladí hráči, a ještě k tomu skoro nehrají, no tak si to vysvětlí tak, že dostáváme peníze od svazu pro nic za nic. Já tohle jednoznačně odmítám! Zmíněné prostředky jdou na mladé, starší hráče si samozřejmě Litoměřice platí samy.

Asi jste slyšel dotazy typu, proč za Litoměřice hrají Fin či Rus, když jde o projekt na rozvoj mladých hráčů. Co odpovídáte?
Když jsme dávali mančaft dohromady, přišla nabídka na Fina Korkiakoskiho. Připadalo mi to zajímavé, řekněme i výchovné. Máme spoustu kluků, kteří chodí do školy. Proč nemít v kabině Fina, který mluví anglicky, má odlišné hokejové i životní zkušenosti. Byl jedinou naší zahraniční posilou. Před koncem přestupního termínu jsme přišli o řadu mladých, v jednu chvíli jsme byli v situaci, že jsme pořádně nevěděli, s kým sezonu dokončíme. Ještě nebyli uvolněni hráči ročníku 2000, museli jsme sáhnout jinam. Dostali jsme nabídku na Rusa Ščegolkova, vzali jsme ho a jde klukům příkladem. On a Korkiakoski patří do jádra starších hráčů mimo projekt Dukla. Nikdy se u nás nestane, že pokud nám extraligový klub nabídne hráče s perspektivou pro širší kádr dvacítky, že bychom ho odmítli.

A stane se, že o někoho projevíte zájem, ale tým nejvyšší soutěže ho neuvolní?
Také, samozřejmě. Naše vztahy s extraligou jsou korektní. Ano, náš projekt je pro mladé hráče. Bez debat! Ovšem pokud někdo z juniorů nepracuje, jak si představujeme, tak je poslán do juniorky. Svaz vynakládá určité finanční prostředky a my za ně chceme odvádět dobrou práci.

Když jste mluvil o lednových odchodech. Docela mě zaujalo, že jste tehdy uvolnili Pardubicím do té doby klíčového útočníka Jana Kloze.
Odpověď je naprosto jednoduchá. Honza během sezony hrál velice dobře, několikrát jsme ho na střídavý start uvolnili Litvínovu. Já pak ale začal docházet k názoru, že náš projekt v Litoměřicích je už pro Honzu málo. A nechtěl jsem, aby to dopadlo tak, že s Klozem budeme mít špatné vztahy. Na úkor těch jeho bodů jsme ho uvolnili a z Pardubic si zpátky vzali Voženílka.

Foto: Karolína Štolcová, hclitomerice.cz

Budete se pro příští sezonu snažit, aby vám koncem ledna nezmizelo tolik mladíků jako letos?
Určitě! Zkusíme to dopracovat a s extraligovými kluby se dohodnout, abychom měli jasno třeba už koncem prosince. Zkrátka v době, kdy by pak bylo možné ještě nějakým způsobem reagovat. Máme před sebou poslední rok tříleté dohody na projektu, kdy je zároveň Chance liga uzavřená. S extraligovými kluby bychom rádi udělali dohodu, aby nám kluky nechali třeba na delší dobu. Abychom s nimi mohli pracovat a vrátit jim je tak, aby ihned mohli naskočit. Protože ne vždy bylo optimální, jak hráči cestovali republikou a v nejvyšší soutěži nehráli ten počet minut, jaký by si zasloužili.

V Chance lize bojujete o play off, projekt Dukla neměl vliv ani na sportovní stránku.
Na tohle téma dostávám dost otázek. Litoměřice a play off? Primární má být přece výchova mladých? No jistě! Samozřejmě. Jenže sportovní stránka je také důležitá. Ti kluci makají, chtěli pro to udělat všechno, tak proč se o postup nepoprat. Bohužel, hodně hráčů nám odešlo, začínali jsme tak trošku od začátku.

Kdyby to s play off vyšlo, mladé to zase o kousek posune.
Bezpochyby. Rousek, Kantner, Pour, Šik – ti všichni u nás hráli přesilovky, trávili na ledě hodně času. A kde dneska jsou? V play off bývají zápasy náročné, což pro kluky znamená další cennou zkušenost. V projektu letos máme ročníky 1999 a 2000, ale nezapomínáme ani na ty starší, byť už v tom nejsou zahrnuti. Z devadesát osmiček musím třeba vyzdvihnout Martina Havelku. Výborný kluk, jeden z nejlepších, které jsme kdy měli. Do projektu už nespadá, ale pokud není vytížený v Litvínově, vezmu ho. Chci, aby se na něj jeho klub nevykašlal. Aby ten hráč dokázal, že na to má.

Litoměřice vede David Bruk, jinak trenér reprezentační devatenáctky. Lepší návaznost snad být ani nemůže.
První rok jsme to nějakým způsobem budovali, před druhou sezonou jsme to posunuli, přišel David, který hráče ročníků 1999 a 2000 výborně zná. Máme kvalitního kondičního kouče, s Davidem spolupracuje náš dlouholetý asistent Dan Tvrzník. Spoustu práce odvádí sportovní manažer Miroslav Přerost. Hráči je berou. Není nic příjemnějšího, než když Davida Bruka vidíte, jak se svěřenci neustále komunikuje. Protože on na tom zimáku žije stejně jako hráči. Vazba je velmi silná, což je určitě výhodou i u reprezentace.

Už plánujete novou sezonu?
Dáváme to dohromady. Na přelomu března a dubna bychom chtěli udělat kemp, na němž bychom vybrali hráče z ročníků 2000 a 2001. Projekt poběží ještě rok, pak se budeme rozhodovat co dál. Za sebe musím říci, že pokud já budu u toho rozhodování, tak to samozřejmě podpořím. Jestliže máme vychovávat mladé hráče pro reprezentaci a extraligu, je tohle nejlepší cesta.

Mimochodem, už vzali fanoušci Litoměřic projekt za svůj?
Každý klub chce vyhrávat, každý chce hrát na co největší počet odchovanců a kmenových hokejistů. Litoměřice jsou hokejové město. Ačkoli máme výborné fanoušky, samozřejmě bylo třeba vysvětlovat, že dojde k takové změně.

Bylo to těžké?
V době rozhodování, v jednom listopadovém utkání jsem u některých litoměřických hráčů, které jsme angažovali za naše peníze, viděl, že to z jejich strany nebylo adekvátní. Svolal jsem tedy fanklub a vysvětlil, že v našich podmínkách okresního města vytvoříme základ týmu z našich kmenových hráčů, které doplníme mladými. Naši fanoušci byli fantastičtí, pochopili to.

Dnešní generace už to asi moc neví, ale v Litoměřicích kdysi sídlila skutečná hokejová Dukla, za níž hrávali třeba Jan Havel, Milan Kokš, Miroslav Lacký, Miroslav Termer. Takže jste na ty staré dobré časy po letech navázali.
Přesně tak. Já byl vlastně posledním členem Dukly Litoměřice, u nás to jméno vždycky měla. Proto jsem hrdý, že projekt nese stejný pracovní název.

Neuvažovali jste, že byste Duklu dali do oficiálního názvu klubu?
V jednu chvilku ano, ale díky legislativě to zase není tak jednoduché. Navíc Stadion, to je také tradice. Stejně jako Kalich aréna, vztah lidí k hokeji v našem městě. Chtěl bych fanouškům poděkovat za to, že změnu vzali. Že jsou trpěliví a stále nás podporují.

Foto: Pavel Kacerovský, hcmotor.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz