Návrat ztraceného syna, Mora vítá Ráce. Snad se do toho dostanu, říká
Foto: Karolina Martinková, hc-olomouc.cz
Poslední zápas odehrál 11. února 2015 na ledě Liberce. Pak musel kvůli zánětu srdečního svalu s hokejem na chvíli seknout. Na dlouhou chvíli. Olomoucký útočník Roman Rác byl nucen vynechat 64 soutěžních utkání a góly nemohl střílet bezmála rok. Teď šikovný hokejista hlásí návrat. První zápas už má za sebou a zvládl jej se ctí. „Doufám, že se budu každým zápasem zlepšovat a postupně se do toho dostanu,“ věří navrátilec do sestavy Mory.
Dlouhá pauza není pro žádného hráče příjemná. Rychlý forvard ale stále žil s týmem, chodil na klubové akce, zápasy pozorně sledoval. „Nebylo to jednoduché. Je těžké, když hokejista nemůže hrát a ještě horší, pokud nemůže ani trénovat. Klukům jsem fandil na tribuně nebo přes internet. Mou prioritou bylo dát se zdravotně do pořádku,“ říká Roman Rác.
Při zřejmě nejtěžším období jeho kariéry se mohl opřít o své nejbližší. „Velkou oporou pro mě byly přítelkyně a rodina. Celou dobu při mně stály a podporovaly mě, za což jim strašně moc děkuji,“ posílá na dálku velké díky těm svým.
První zápas odehrál v úterý na ledě pražské Sparty. Vrátit se mohl už dříve, jenže co čert nechtěl. Skolila jej nemoc. „Je to pravda, poslední kontrolu jsme museli asi o deset dní posunout,“ přiznává. Vypadá to, že po všech těch patáliích si snad vybral všechnu smůlu. „Nějaká nemoc postihne každého, navíc po tak dlouhé léčbě je oslabená také imunita. Bohužel to přišlo zrovna teď. Je to zákon schválnosti,“ krčí rameny.
„Snažil jsem se hrát jednoduše a mít krátká střídaní. Zápas se hrál ve vysokém tempu, takže jsem toho měl dost.“
Takřka po roce naskočit do zápasu v rozjeté soutěži není vůbec jednoduché. „Dvě třetiny jsem se cítil v pohodě. Samozřejmě to není lehké, protože zápas je něco jiného než trénink, nedá se to natrénovat. Ve třetí části už mi trochu odešly síly i hlava, proto jsem se snažil hrát jednoduše a mít krátká střídaní. Zápas se hrál ve vysokém tempu, takže jsem toho měl dost,“ vykládá upřímně slovenský reprezentant.
V O2 areně Hanáci vybojovali bod za remízu 1:1, pak ale nezvládli nájezdy. Kouč Venera poslal do šesté série také čerstvého navrátilce. „Nečekal jsem, že bych mohl jít, což byla asi ta chyba. (směje se) Mám něco nacvičené, ale gólman mi tam zakryl místo, docela jsem se do toho zamotal a už se s tím nedalo moc vymyslet,“ popisuje pětadvacetiletý hokejista.
Musí potrénovat buly. Mám v něm rezervy, přiznává
První utkání odehrál ve čtvrté formaci na pozici centra, což není úplně jeho role. Při nedostatku středního útočníků však moc možností olomoučtí trenéři neměli. „Snažil jsem se zahrát co nejlépe na místě, které mi trenéři přidělili. Párkrát jsem centra hrál. Budu se snažit být pro tým co nejvíc prospěšný na pozici, kterou dostanu,“ pokračuje. Teď aby postupně vypiloval vhazování, aby v něm byl úspěšnější. „Zatím na to nebylo moc času, ale určitě v tom mám rezervy. Budu na tom pracovat,“ usmívá se.
Návrat mu usnadňují výkony olomouckého celku, kterému se nadmíru daří, a v tabulce se drží na solidní šesté příčce. „Je to lepší, šlape nám to. Já se musím připojit k týmu a pomoct k vítězstvím,“ ví dobře Rác.
Mora a antihokej? Důležité jsou výsledky, říká
Mora má sezonu slušně rozjetou. Fanoušci nahlas mluví o play off, které se zdá být na dosah. „Snažíme se soustředit na nejbližší zápas a snažíme se jej vyhrát. Nedostáváme se pod nějaký tlak. Samozřejmě chceme být do desátého místa. Pokud budeme pokračovat ve stejných výkonech až do konce základní části, myslím, že by se nám mohla podařit i ta šestka,“ myslí si.
V pátek čeká Olomouc výjezd do Hradce Králové, v neděli pak kohoutí parta vyzve Mladou Boleslav. „Jako vždy se budeme snažit vyhrát a dál sbírat body do tabulky. Osobně doufám, že se budu každým zápasem zlepšovat a postupně se do toho dostanu,“ věří Roman Rác.
Někteří soupeři posměšně tvrdí, že olomoucký celek produkuje antihokej. Co říká na podobné hlasy? „Každý tým má svou tvář. My máme svůj styl hry a nevidím důvod, proč bychom ho měli měnit kvůli tomu, že to někomu nesedí. (směje se) Nikdy se nezavděčíme všem, vždy někdo bude hledat chyby. Možná nehrajeme nejofenzivněji, ale bojovností a nasazením určitě patříme mezi nejlepší týmy. Důležité jsou výsledky,“ uzavírá krátké povídání.
Share on Facebook
