Myslela jsem, že s hokejem seknu, přiznává Pištěková. Teď válí ve Finsku
Foto: Archiv hráčky, TPS Turku
V sedmnácti letech se za hokejem odstěhovala na sever Evropy. Útočnice Tereza Pištěková od začátku ročníku obléká ve finské Naisten Liize dres Turku a patří k nejproduktivnějším hráčkám soutěže. Navíc dostala pozvánku do národního týmu žen. Všechno ale mohlo být jinak. Nadějná reprezentantka málem pověsila brusle na hřebík.
Sezona před přestupem do Finska byla pro Terezu Pištěkovou zlomová. Přesto v jejím počátku přemýšlela o konci kariéry. „Myslela jsem, že s hokejem seknu,“ svěřuje se mladá hokejistka.
Pištěková totiž nastoupila na střední školu a na tréninky dojížděla do jiného města. „Hrála jsem hokej za Písek a začala jsem chodit na zdrávku, kde bylo spoustu učení,“ sděluje 17letá útočnice, která po škole z Českých Budějovic dojížděla přibližně hodinu na tréninky. „Domů jsem se vracela v půl desáté večer, a ještě se pak učila. Každý den to bylo stejné a náročné,“ dodává.
Navíc vstup do sezony nenaplnil její představy. „Povedla se mi příprava, jenže v úvodu ročníku jsem na ni nenavázala. Trenér mě přestal stavět,“ zmiňuje Pištěková, která ale na kouče nebyla naštvaná. „Mohla jsem si za to sama. Stále jsem s ním v kontaktu, spoustu mě toho naučil.“
Právě trenér a rodiče ji v kritické situaci podrželi. „Stáli při mně. Říkali mi, že nemůžu jen tak přestat a vzdát se. Uvědomila jsem si, kolik času i peněz jsme já a rodiče hokeji obětovali. To mě zvedlo,“ vzpomíná na zlomový bod.
„Trenér i rodiče stáli při mně. Říkali mi, že nemůžu jen tak přestat a vzdát se. Uvědomila jsem si, kolik času i peněz jsme já a rodiče hokeji obětovali. To mě zvedlo.“
Následoval přestup do Příbrami, kde původně působila u dorostu, poté nastupovala i za ženy. „A teď jsem tady v Turku,“ usmívá se s ohledem na svou cestu. „Cítím, jak mě zase začal hokej bavit. Každý den se snažím chodit do fitka, chci na sobě pracovat a být lepší. Nový impuls jsem potřebovala,“ hlásí. Školu v průběhu roku také změnila a zatím ji zvládá. Dálkově studuje sportovní management.
Ve Finsku se jí rovněž daří skvěle, vede kanadské bodování aktuálně pátého TPS. V 19 zápasech zaznamenala už 11 branek a 16 asistencí a v rámci celé soutěže je jedenáctá. „Povedl se mi začátek sezony, nasbírala jsem hodně bodů,“ poukazuje na start ročníku Pištěková. V lize je po Michaele Pejzlové druhou nejproduktivnější Češkou.
Foto: Archiv hráčky, TPS Turku
Přesun do severní Evropy se začal rýsovat po povedeném působení v reprezentaci do 18 let. Nechyběla na Evropském olympijském festivalu mládeže ve finském Kajaani, kde národní tým slavil zlato, poté se zapsala s Terezou Plosovou a Adélou Šapovalivovou mezi nejproduktivnější hráčky na červnovém světovém šampionátu v Middletonu.
„Nejdřív jsem dostala nabídku z Ameriky, ale vůbec mě to tam netáhlo. Je to celkem dálka a vadí mi časový posun,“ poukazuje na důvody odmítnutí štace. „Pak mi přišla nabídka od trenérky brankářek z Turku. Cítila jsem, že opravdu mají zájem. Následně jsem dostala kontakt na trenérku, se kterou jsem se spojila,“ doplňuje Pištěková, jež svého rozhodnutí vyzkoušet si život ve Finsku nelituje.
„Cítím, jak mě zase začal hokej bavit. Každý den se snažím chodit do fitka, chci na sobě pracovat a být lepší. Nový impuls jsem potřebovala.“
„Nemám pocit, že bych se chtěla vrátit domů. Sice mi trošku chybí život, který jsem žila v Česku. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem sem šla. Poznala jsem nové kamarády, nový styl života,“ vyzdvihuje mladá útočnice, která se díky stěhování více osamostatnila.
Angažmá si váží a děkuje rodině. „Jsem ráda, že mi rodiče umožnili odejít do zahraničí a podporují mě i po finanční stránce. Bez nich bych tady být nemohla,“ sděluje.
Začátky v cizině nebyly nejlehčí. „Pomohlo mi, že jsem do Finska odjela s kamarádkou. Akorát je těžké nevidět mamku, máme skvělý vztah a trávily jsme spolu každý den. Ona je taková ta hokejová máma, která mě všude vozí. Dívala se na každý můj trénink i zápas, nikdy nechyběla. Neskutečně moc mě podporuje, ale teď je daleko,“ mrzí rodačku z Tábora.
Foto: Archiv hráčky, TPS Turku
S maminkou ale každý den komunikuje. „Vidíme se aspoň přes telefon. Dokonce už za mnou byla na prodloužený víkend,“ těší mladou útočnici. „A dokonce si zaplatila i nějaké streamovací kanály ligy, aby mě mohla sledovat,“ usmívá se.
Právě ve Finsku si poprvé mohla zahrát i za národní tým žen. Na konci října dostala pozvánku na Turnaj pěti zemí ve Vierumäki, akce se ale ze zdravotních důvodů neúčastnila. „Mám problémy s třísly, trenérce MacLeodové jsem se omluvila. Nepředvedla bych nejlepší výkon, nechtěla jsem hrát na půl plynu. Ona to naštěstí respektovala,“ říká. Věří však, že ještě dostane šanci.
„Je těžké nevidět mamku, máme skvělý vztah a trávily jsme spolu každý den. Ona je taková ta hokejová máma, která mě všude vozí. Dívala se na každý můj trénink i zápas, nikdy nechyběla. Neskutečně moc mě podporuje, ale teď je daleko.“
„Myslím si, že mám ještě čas. Každopádně hrát za nároďák je jeden z mých největších hokejových snů,“ pokračuje. Reprezentaci do 18 let čeká kemp před Vánoci, konfrontaci se světem juniorky okusí ve Finsku. „Snad tam dostanu pozvánku a pojedu,“ přeje si.
Pištěková se v náročné sezoně zastaví nejspíš až přes vánoční svátky. „Máme tři týdny volna, tak nebudu nohu zatěžovat a odpočinu si. Musím nabrat síly, abych byla ready na juniorské mistrovství světa a play off ve Finsku,“ uzavírá.
Share on Facebook
