Myšák před debutem za dvacítku: Chci se ukázat, hrozně moc se těším!
Foto: Karel Švec, Český hokej
V sestavě české dvacítky pro finský turnaj je benjamínkem, ale jen podle věku – nikoli podle zkušeností. Vždyť pouze Karel Plášek má víc extraligových startů víc než on. O jeden. Litvínovského talenta Jana Myšáka v pátek čeká premiéra v nejstarším mládežnickém výběru!
Jeho zkouška se stejnou dobou chystala už v loňské sezoně, ale tehdy odletěl Myšák se sedmnáctkou na World Hockey Challenge a před Vánoci zůstal doma v Litvínově. Letos už má šanci na světový šampionát mnohem vyšší – musí se ale ukázat ve Finsku.
Jak se na první zápasy ve dvacítce těšíte?
Vzhledem k tomu, že jsem za dvacítku ještě nikdy nehrál, se těším hrozně moc! Navíc jsem byl naposledy v osmnáctce na Hlinkovi, a od té doby už byla pauza docela dlouhá.
Na srpnový turnaj asi nevzpomínáte úplně v dobrém...
Nevydařil se ani týmově, ani mně osobně. Bohužel. Mrzí mě to, ale myslím, že od té doby jsem se dobře připravoval, abych se v reprezentaci mohl předvést.
V Litvínově jste se postupem sezony rozehrál, viďte?
Ano, mám v extralize čtyři góly, to je super. Jenom bohužel týmově se pořád držíme dole. Ale myslím, že se to otočí a půjdeme nahoru. Máme sílu a zkušené hráče v útoku, bohužel nevyužíváme přesilovky, máme hrozně malé procento. Ale trénujeme to a musí se to jednou otočit.
Váš čas na ledě létá mezi deseti a sedmnácti minutami. Jste s ním spokojený?
Jo, jsem s vytížením spokojený. Hraju přesilovky, trenér se mě tam snaží dávat co nejvíc.
Máte ale zase jiné parťáky než v loňském ročníku.
Tenhle rok hraju většinou vedle Lukáše Kašpara a protáčí se nám tam centři. On je trochu jinačí typ než Franta (Lukeš) s Vikim (Hüblem), ale taky zkušený hráč. Je hodně silný, bruslivý, velký. Hraje ten hokej, že prostě ubruslí hráče a natlačí se tam. To se od něj snažím odkoukávat.
Dvacítka jede na poslední test před MS. Kdo bude ve Finsku bojovat o závěrečnou nominaci?
A na sobě cítíte progres?
Určitě jo. Když se podívám, co jsem hrál minulý rok, a co hraju tenhle, tak určitě cítím progres.
V čem hlavně? Jste silnější?
Nechci říct silnější, i když na síle jsem samozřejmě zapracoval. I mentálně jsem silnější, víc si věřím. Už mě nerozhodí fanoušci, ze kterých jsem byl dřív docela vyjukaný. Teď už mě to vůbec nebere a jsem úplně v pohodě.
Zaměřil jste se na mentální stránku?
Určitě. Měl jsem i mentálního kouče Pavla Sajlera, který mi hodně pomáhal. Ten mě taky posunul.
Takže už vás v zápasech nic nerozhodí?
Občas tam nějaké emoce jsou, ale snažím se, aby mě nerozhodily. Takhle bych to řekl.
Teď vás ale čeká zase něco nového. Už loni se jednalo o vašem testu ve dvacítce, až letos to ale vyšlo. Berete to jako další krok?
Já jsem za pozvánku strašně rád a mám radost, že tady můžu být. Chci se ukázat, těším se na turnaj. Je to asi z té práce, protože začátek sezony se mi nepovedl, ale pořád jsem věřil v to, co dělám. Pořád jsem se snažil makat a myslím, že se to obrátilo v ty góly, které jsem dal. Myslím, že když takhle půjdu dál, tak se o to budu moct porvat.
O kolik těžší to bude oproti osmnáctce a co čekáte ve srovnání s extraligou?
Dvacítka je nejvyšší juniorská kategorie, takže ta rychlost bude asi na nejvyšší úrovni. Když se zatím podívám na trénink, tak si myslím, že to je fakt i rychlejší než extraliga. Tam se hraje na zkušenosti, tady na rychlost.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Těšíte se nejvíc na Rusy?
S Rusy to jsou vždycky speciální zápasy. Pokaždé se na ně těším, vzhledem k tomu, jaké mají povahy. O to je to lepší. Musím ale říct, že se těším na všechny zápasy. Jsem na to zvědavý, ale všechny budou kvalitní.
Jak reálné vidíte svoje šance na účast na mistrovství světa?
Myslím, že to je reálné. Každý tady má stejnou šanci. Záleží jenom na tom, jak se o nominaci popereme.
Máte poměrně neokoukaný tým. Znáte spoluhráče dobře?
Kluky z ročníku 2000 moc neznám, s těmi jsem vlastně poprvé. Z ročníku 2001 znám. Zatím se tady rozkoukávám, jací ti kluci jsou, pobavíme se spolu. Ale nějak to neřeším. Prostě chci hrát svůj hokej a chci, abychom tady uspěli.
S Nickem Malíkem jste dva benjamínci. Jste v kabině nejtišší?
Ne, to ne. Nick má takovou povahu, že si rád povídá (usmívá se). Já taky nějaké ty kluky znám, nejsme úplně zticha.
Takže v týmu taky něco řeknete?
Jasně, ale když se něco rozhoduje, hlavní slovo mají ti mazáci.
S jakým cílem jste se do Helsinek vydali?
Odvést nejlepší výkon. Každý tady bojuje o místo na mistrovství, ale to vyplyne z týmové hry. Když uspějeme, tak každý budeme mít větší šanci, že se tam dostaneme. Věřím, že máme na to, abychom tam uspěli.
Share on Facebook
