MS PO 42 LETECH. Bylo tam hodně slz. Ke zlatu chyběl jediný gól, lituje Zajíček

14. května 2020, 17:28

Václav Jáchim

Hráli fantastický turnaj, českoslovenští hokejisté na šampionátu 1978 v Praze zvítězili v devíti utkáních za sebou a sahali po zlatu. Jenže svěřenci trenérů Guta a Staršího poslední bitvu nezvládli, sovětské sborné podlehli 1:3 a skončili druzí. „Chyběl nám jediný gól, na ledě pak bylo hodně slz," povídá Jan Zajíček.

Partneři Českého hokeje

Obránce pražské Sparty hrál na domácím hřišti, v československém výběru tvrdil muziku bojovností a důrazem. Jeho styl se blížil NHL, jakmile vyrukoval na zámořské soky, byl v ráži. Defenziva reprezentace tehdy nedoznávala změn, pro Zajíčka se ale místo našlo. S elitním výběrem byl celou sezonu.

„Skončil Franta Pospíšil a já šel místo něj do sestavy. I tu jeho sedmičku jsem měl," zmiňuje. Čechoslováci předtím ovládli šampionáty v Katovicích a ve Vídni, zadní řady tvořili tradiční beci Bubla. Kajkl, Chalupa, Dvořák, Kaberle a Machač. „V brance byl vynikající Jirka Holeček, také útoky jsme měli na úrovni. V týmu hrála spousta vynikajících hokejistů," připomíná Zajíček.

Kanonáda na Izvestijích, s Teslou bitvy proti NHL

Mezistátní sezona 1977-78 nevykazovala tolik akcí jako ty předchozí. Čechoslovákům se dařilo. „Začínali jsme Pohárem Rudého práva, kde se představili i ostří hoši Cincinnati Stingers. Kanaďané věděli, že se jich obecně bojíme. Ale kdo se nedal a dokázal se jim v tomto směru vyrovnat, měl klid," upozorňuje.

Československý výběr v prosinci 1977 vyhrál Turnaj o cenu Izvestijí, domácí sbornou nevídaně přejel 8:3! „Dobře si na to pamatuju, ještě mám tu medaili z Moskvy schovanou. Ano, tam nám vyšlo v podstatě všechno," reaguje. Řada reprezentantů se také podívala do zámoří. Týmy Kladna a Pardubic byly pověřeny, aby svedly bitvy proti týmům NHL.

Zajíček nechyběl, posílil Teslu. „Byla to skvělá zkušenost. Kontaktů s kanadským nebo americkým hokejem moc nebylo, my tam získali ohromné zkušenosti," kvituje. Sám hrál, jak byl zvyklý, což se za Atlantikem líbilo. „Dostal jsem dost nabídek, ale musel bych emigrovat. A na to jsem neměl povahu. Vím, že jiní kluci to udělali, já ne. Ohrozil bych rodinu, všechny blízké. Legálně to nešlo, takže smůla," povídá vyrovnaně.

Martincův gól byl regulérní. Pak nám chyběl ke zlatu

Ale zpátky k reprezentaci. Stabilní kádr směřoval k vrcholu na pražském ledě. Z nominace na poslední chvíli vypadli Jiří Králík a Eduard Novák, místo nich se díky výkonům v B týmu prosadili do mužstva Jiří Crha s Františkem Černíkem, který pak byl na turnaji hodně vidět. „Čert dal Treťjakovi hattrick, byl skvělý. První zápas se Sověty ve skupině jsme vyhráli 6:4," kvituje Zajíček.

V základní skupině hokejisté šlapali naplno, loučili se s ní vydřeným skalpem Švédů, které pak záhy ve finále přejeli 6:1. Kanadě, v jejíž sestavě byli borci z NHL jako Dionne, Paiement, Ribble, Unger, Pronovost, dali nejprve 5:0 a pak dokázali vyhrát 3:2. Jelikož se ale podobně dobře držela i sborná, v jejíž řadách se poprvé objevili mladíci Fetisov nebo Makarov, rozhodoval o mistrovi světa poslední zápas tradičních soků.

Domácím stačila remíza, ale i porážka o gól. O dva už ne. A přesně to se stalo! „I po těch letech jsem z toho pořád smutný. Byli jsme tak blízko...," říká tiše Zajíček. V 18. minutě trefil Bubla tyčku, skóroval ovšem soupeř. Za stavu 0:2 dostal Martinec puk za Treťjaka, americký rozhodčí Pierce však následně rozpažil. „Byl to regulérní gól! Pak nám chyběl ke zlatu. Bohužel. Hokejová diplomacie vždycky přála velkým zemím jako Rusko nebo Kanada, potvrdilo se to i na jiných turnajích," dodává.

Před finále se Sověty: Odpovědnost, tlak, ohromné nervy!

Po další brance sborné se ve 49. minutě konečně Čechoslováci radovali, trefil se kapitán Hlinka. Ovšem víc už nestihli. „Strašně nás to mrzelo. Hráli jsme doma – a dobře. Zlato nám uteklo o takový kousek!" lituje Zajíček s odstupem času. „Tehdy jsem to hodně řešil a byl zklamaný, teď už to neřeší nikdo," doplní s úsměvem.

Připomíná, že Čechoslováci měli ohromnou motivaci. „Vyhrát titul, to je výzva jako hrom. Řada z nás navíc tu zlatou medaili potřebovala, aby nám režim později umožnil jít ven. Podmínky se dost měnily, ta o titulu mistrů světa tam bohužel byla pořád. A některým pak chyběla, mně tedy určitě," zmiňuje zajímavou souvislost.

K Praze 1972 se občas ve vzpomínkách vrátí. „Byl to krásný turnaj. Doma, před vyprodanou Sportovní halou. Lidi tím žili. Pamatuju si, jak na poslední zápas přijeli z Moravy rodiče se sestrou. Dali jsme si scuka venku na parkovišti a táta mi povídal: čoveče, co se klepeš? Kdo nezažil, nepochopí. Ohromná odpovědnost, tlak. Víte, jak to tehdy bylo – politika, sportovní rivalita. Trenéři, kteří byli nervózní a přenášeli to na nás. Když jsem si pak na rozbruslení plácnul do puku, bylo to dobré. Ale předtím? Pěkné nervy!" dodává závěrem.

Fakta z MS 1978

Termín a  místo: 26. dubna – 14. května, Praha, Československo

Systém: Osm účastníků elitní skupiny MS hrálo nejprve jednokolově každý s každým, čtyři nejlepší týmy poté postoupily do finálové části, kde se hrálo o titul. Mužstva z 5. až 8. příčky bojovala ve skupině o záchranu. Zápasy ze základní skupiny se započítávaly.

Výsledky našeho mužstva: NDR 8:0, Finsko 6:4, SRN 8:2, USA 8:3, Kanada 5:0, SSSR 6:4, Švédsko 3:2, ve finálové skupině Švédsko 6:1, Kanada 3:2, SSSR 1:3.

Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Kanada, 4. Švédsko, 7. SRN, 8. Finsko, 9. USA, 10. NDR.

Mistři světa – SSSR: Treťjak, Paškov – Biljaletdinov, Pěrvuchin,. Cygankov, Lutčenko, V. Vasiljev, Fetisov, Fjodorov – Michajlov, Petrov, Charlamov, Kaputin, Žluktov, Balderis, A. Golikov, A. Golikov, Malcev, Lebeděv, S. Makarov. Trenéři: Tichonov a Jurzinov.

2. místo – ČSSR: Holeček, Crha – Chalupa, Dvořák, Bubla, Kajkl, Zajíček, F. Kaberle, Machač – Martinec, J. Novák, Ebermann, Richter, Hlinka, Pouzar, M. Šťastný, P. Šťastný, Nový, Augusta, Černík. Trenéři: Gut a Starší.

3. místo – Kanada: Bouchard, Herron – Shnand, Ribble, Brad Maxwell, Picard, Hampton, Kearns – Unger, Dionne, Paiement, B. McMillan, M. Murphy,. Pronovost, Hickey, Sharpley, Lever, Lysiak, Charron, Maruk. Trenéři: Howell a M. Johnson.

Nejlepší hráči:

Brankář: Jiří Holeček (ČSSR). Obránce: Vjačeslav Fetisov (SSSR). Útočník: Marcel Dionne (Kanada).

All stars turnaje:

Jiří Holeček (ČSSR) – Vjačeslav Fetisov (SSSR), Jiří Bubla (ČSSR) – Sergej Kapustin (SSSR), Ivan Hlinka (ČSSR), Alexander Malcev (SSSR).

Kanadské bodování:

Erich Kühnhackl (SRN) 16 bodů (8 gólů + 8 nahrávek), 2. Ivan Hlinka (ČSSR) 14 (4+10), 3. Alexander Malcev (SSSR) 13 (5+8), 4. Boris Michajlov (SSSR) a Marcel Dionne (Kanada) oba 12 (9+3).

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz