Moták a spol.: Potřebujeme lepší tréninky, víc dětí i spojení se školou
Foto: Alena Zapletalová, hokejprerov.cz
Když se řeší systémový problém, začít se musí diskusí. To je i příklad změn v českém hokeji. Nedávno proběhl první ročník fóra Kabina a výměny názorů v rámci hokejového prostředí snad budou pokračovat i nadále.
Redakce hokej.cz se ale zeptala na pár základních otázek už předtím, a to trenérů Jiřího Kalouse z Komety Brno, Zdeňka Motáka u Olomouce a Roberta Svobody ze Zlína. Jaké jsou jejich postřehy?
„Chceme víc komunikovat s hnutím, je to jedna z mých osobních i svazových priorit. Záleží nám na debatě napříč celým hokejovým spektrem,“ popsal nedávno Filip Pešán na fóru Kabina. V plánu původně byla dvoudenní debata na zimním stadionu s fyzickou přítomností trenérů, ostatních funkcionářů i médií, ale k té bohužel dojít nemohlo.
Výměna názorů ale může pokračovat i tak, třeba mezi extraligovými trenéry. Tří koučů z Moravy jsme se proto zeptali, kde vidí největší rezervy ve výchově mládeže.
„Už když jsem byl na dvacítkách já, někdy před deseti lety, tak se řešilo, že se v českém hokeji musí něco změnit. Teď se něco děje, ale pořád to není ono.“
Jako první odpovídal Jiří Kalous, nový trenér Komety Brno: „Jednou z hlavních věcí je podle mě kondiční příprava. Ve vyspělých zemích fungují kondiční trenéři už u mládeže, což nám stále ještě chybí. Je přitom velmi důležité, aby kluci byli vedeni opravdu správně. Mladí hokejisté jsou v tělesném vývoji a utváří si pohybové návyky.“
Jako další zásadní nedostatek vidí propojení sportu se školou. „Samozřejmě se to odvíjí od možností v jednotlivých klubech a městech, nicméně tady určitě vidím prostor pro zlepšení. Dnes musí mladí hokejisté trénovat už od šesti od rána, potom jdou do školy a v pozdních večerních hodinách je čeká další trénink. Musíme nastavit režim, který bude pro kluky únosnější, ale zároveň je bude hodně posouvat dopředu,“ uvědomuje si Kalous.
Tréninkové podmínky by si přál zlepšit i olomoucký trenér Zdeněk Moták. Ten u mládeže působil šest let, jako asistent trenéra dokonce vedl reprezentace na jednom Memoriálu Ivana Hlinky a dvou juniorských mistrovstvích světa.
„Podmínky se v poslední době hodně vylepšily. Jde ale taky o to, jaký prostor klukům dáte na trénink, protože oni potřebují trénovat hodně. Pak už záleží jen na nich. Byl jsem ve světě na několika místech, a všude jsem už před deseti lety viděl skvělé podmínky pro trénink – měli třeba pět ledových ploch a ještě kryté travnaté hřiště. To potřebujeme v Česku také, a potom po hráčích vyžadovat, aby byli pracovití, měli odhodlání a správnou morálku, zkrátka touhu zlepšovat se a uspět,“ popisuje Moták.
„Důležité je, aby byl dostatek kluků, kteří chtějí hrát hokej. A aby mezi nimi byla konkurence.“
A dodává: „Už když jsem byl na dvacítkách já, někdy před deseti lety, tak se řešilo, že se v českém hokeji musí něco změnit. Teď se něco děje, ale pořád to není ono. Kdybychom se my trenéři mohli v blízké době zase sejít tváří v tvář, tak by ta diskuse mohla přinést nějaké další nápady. Důležité jsou pak taky výjezdy do zahraničí, můžeme sledovat, jak to tam dělají. Nejen ve Skandinávii, spousta dobrých trenérů je i v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku.“
Lehce odlišný názor přinesl zlínský kouč Robert Svoboda: „Debata se pořád upíná k trenérům, ale hokej hrají hráči a pokud jejich kvalita není dostatečná, sám trenér nic nezmůže. Je tedy potřeba konkurence, aby bylo z čeho vybírat, aby mohl trenér rozpoznat talent a dále ho rozvíjet.“
Foto: beranizlin.cz
Konkurenční prostředí je každopádně dalším zásadním bodem, který náš hokej trápí. „Ano, bez kvalitního tréninkového procesu to nejde. Hráčům ale musíme dát i dobré zápasy, aby se v každém zápase hrálo naplno,“ uvědomuje si také Moták.
„Nejsem si úplně jistý sestupovou soutěží v juniorech, myslím, že mnohé by řešila čtrnáctičlenná soutěž s výběry krajů. Ty by ale museli mít adekvátní zázemí na práci, aby to byly výkladní skříně celého kraje. Nesestupovalo by se, trenéři by s talenty mohli pracovat. V tom vidím cestu, ale nejsem na svazu, tohle je jen moje vize,“ doplňuje Moták.
„Z mého pohledu dělá svaz maximum pro to, aby klubům poskytl kvalitní servis.“
Svaz ve své odpovědi zmínil i Jiří Kalous. „Český hokej dělá obrovskou spoustu práce. Když vidím všechny projekty, kolik práce, úsilí a peněz to stojí… Je potřeba brát v potaz obě strany. Kolik toho nabízí svaz? A kolik toho kluby využívají? V Česku jsem teď dlouho nebyl, takže to nechci posuzovat do nějaké velké hloubky. Ale z mého pohledu dělá svaz maximum pro to, aby klubům poskytl kvalitní servis,“ myslí si trenér Komety Brno, který na začátku své kariéry sedm let působil u mládeže Slavie.
„Záleží však i na možnostech jednotlivých klubů. Není to jen o spolupráci se svazem, ale i o samotné aktivitě klubů a možnostech, jak zlepšovat vlastní práci. Kluby jsou samostatné jednotky a řídí si svou činnost samy. Ať už jde o trenéry, materiální zázemí, nábory mladých hokejistů a další věci,“ upozorňuje Kalous.
Ten se – stejně jako Moták a Svoboda – snaží do A-týmu zapracovávat odchovance. Když se však budeme bavit o extralize obecně, hraje v ní dost mladých hráčů?
„Myslím, že i ostatní kluby prostor mladým dávají. Kluků, kteří v poslední době vyletěli, není málo. Svoji šanci ale musí využít, místo si udržet a dělat věci navíc, které je posunou. Mládí je určitě cesta, malým problémem je teď ale sestupová sezona. Možná tu bude určitá nervozita,“ připouští Moták.
Foto: Ivo Dostál, hc-kometa.cz
Výsledky reprezentací z posledních let každopádně určitě nikoho netěší, nicméně nelze očekávat, že se to změní během krátké doby.
„Důležité je, aby byl dostatek kluků, kteří chtějí hrát hokej. A aby mezi nimi byla konkurence. Z takového prostředí pak mohou vyrůst hráči, kteří nás vrátí nahoru,“ zopakoval a uzavřel debatu Svoboda.
Share on Facebook
