Mora skočila do šestky. Ještě je to daleko, krotí nadšení její kapitán
Foto: Kristýna Adámková, hc-olomouc.cz
Před dvěma týdny by hokejisty Olomouce v elitní šestici čekal jen málokdo. Hanáci však nebojácností podpořenou skvělými výkony brankáře Jana Lukáše zvládají těsné zápasy a po páteční výhře nad Mladou Boleslaví si minimálně do neděle rezervovali ubytování v pokoji číslo 6. „Půjdeme po šestce, protože je tam nějaké volno navíc, které určitě budeme potřebovat,“ ujišťuje Martin Vyrůbalík, který svou první trefou v sezoně pomohl k páté výhře za sebou.
„Tak jsme šestí no a có!“ ozývalo se z tribun stařičké olomoucké plecharény.
Kohouti se ani nepotřebovali podívat na výsledky z ostatních stadionů, aby pochopili, že se páteční výhrou vyhoupli mezi společnost šesti nejlepších mužstev.
„Normálně se na tabulku nedívám, protože když jsme dole, akorát mě to znervózňuje. Když jsem to ale slyšel fanoušky řvát, tak mi to samozřejmě došlo,“ řekl Jan Knotek, který svou 13. brankou a 30. bodem v sezoně rozhodl v čase 56:38 o dalším olomouckém vítězství.
Mora nejenže poskočila do šestky, ale teď už definitivně získala jistotu účasti minimálně v předkole. I když tu už parta trenérů Motáka a Tomajka považovala za víc než pravděpodobnou už po úterní dohrávce proti Karlovým Varům.
„Jsme rádi, že té šestce jsme blíž. Půjdeme po ní, protože je tam nějaké volno navíc, které určitě budeme potřebovat,“ uvedl kapitán Olomouce Martin Vyrůbalík, aniž by si snad byl vědom toho, že jeho tým vyšoupl z šesté pozice Vítkovice.
Když mu novináři sdělili, že momentálně v šestce Kohouti jsou, Vyrůbalík kývl, že ví. „To jo, ale je to pořád ještě daleko,“ nechce 38letý bek před zbývajícími třemi koly nijak předbíhat. „Máme sice další dva zápasy doma, ale je to trochu ošemetné. Sami jste viděli… s Vary remíza, teď to taky bylo vyrovnané. Ještě to může dopadnout všelijak,“ je si vědom.
Los je pro Hanáky každopádně docela přívětivý. Doma Pardubice a Zlín, venku Chomutov. Zato Vítkovice mají Hradec Králové, Liberec a Litvínov. Jak moc by Kohouty pálilo, kdyby jim přímá účast ve čtvrtfinále utekla?
„Normálně se na tabulku nedívám, protože když jsme dole, akorát mě to znervózňuje. Když jsem to ale slyšel fanoušky řvát, tak mi to samozřejmě došlo.“
„Nevím, no. Záleží na tom, jak se ty další zápasy budou vyvíjet. Když to budeme mít ve svých rukách, ale nepodáme takový výkon, jaký bychom měli, budeme určitě naštvaní,“ pravil.
Pak dodal: „Když to ale bude vyrovnané a nevyjde to, tak si řekneme – bohužel, soupeř byl lepší, nedá se nic dělat. Uznáme to a hotovo. Teď ale máme tři zápasy do konce. Dva z toho doma. Bude důležité je zvládnout, pokud chceme v šestce být. Pokud bychom je nezvládli, řekneme si, že tam nemáme co dělat.“
Šestka by se Olomouci náramně hodila. Jasně, komu ne. Kohoutům ale taky pro to, že by místo tuhých bitev v předkole, kde by čtvrtfinále teprve museli urvat, mohli vykurýrovat zbývající bolístky. „Čím víc nás ale bude, tím lépe. Síly budou potřeba,“ konstatuje Vyrůbalík.
Sám byl na marodce dost dlouhou dobu. A když se vrátil, hned musel přiložit ruku k namáhavým šichtám. V obranné linii totiž v minulých týdnech Mora sbírala padlé.
„Právě kvůli tomu, že těch beků nebylo tolik, jsem šel zpátky o něco dřív, než jsem asi sám chtěl,“ odkryl Vyrůbalík. „Byli jsme ale s trenéry domluvení, že mě nebudou přetěžovat. Postupem času jsem se do toho dostal, díky zápasům jsem dohnal i fyzičku,“ doplnil.
Ostatně i kvůli tomu, s jakými patáliemi se Mora musela vypořádat, vypadá její aktuální umístění v šestce až zázračně.
„Byli zranění klíčoví hráči, někdy jich chybělo šest až osm. Navíc někteří z těch, co hráli, nebyli kolikrát tři nebo čtyři úplně v ideálním zdravotním stavu, což ale v tu chvíli neříkáte nahlas,“ prohlásil jeden z trenérů Mory Zdeněk Moták. „Z tohohle pohledu si toho ceníme opravdu hodně. Hráči ukázali velký charakter. Ostatně jako i proti Mladé Boleslavi, kdy jsme dali gól v závěru Honzou Knotkem,“ ocenil své svěřence.
Olomoucký kapitán Vyrůbalík: Jdeme si pro šestku
Olomoucký kapitán Vyrůbalík: Jdeme si pro elitní šestku
Zápas s Bruslaři byl ale vyrovnaný, nakonec vyhrál spíš šťastnější než lepší. „Když to řeknu z tipérského hlediska, byl to asi remízový zápas,“ komentoval Vyrůbalík. „Naštěstí pro nás se tam ale stala z hostující strany chyba a my toho využili,“ těšilo ho.
Sám ke třem bodům přispěl první trefou v sezoně. V 34. minutě využil volného prostoru na levém křídle a dalekonosnou ránou pokořil brankáře Gašpera Krošelje. „Nic moc jsem nevymýšlel. Bek byl docela daleko, tak jsem to zkusil vystřelit. Naštěstí to tam proskákalo. Gólman možná nečekal, že to z téhle pozice zkusím. Pro mě je to dobré akorát v tom, že už ve statistice nemám tu nulu. Nic víc, nic míň,“ smál se.
O důvod víc k úsměvu bude mít, když jeho tým přidá v neděli proti Pardubicím na vítězný náramek už šestý korálek.
Share on Facebook
