Velký úspěch, říká Galvas o triumfu U17. Nejhezčí byla hymna po Americe

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Česká reprezentace do sedmnácti let si hned na svém prvním letošním turnaji probojovala ke zlatu. Na své cestě ani jednou nezaváhala, což může být podle obránce Tomáše Galvase krok k dalším dobrým výsledkům.

Tomáš Galvas

obránce, 18 let

Play off Tipsport extraligy 2023-2024

Z 3

G 0

A 0

B 0

Tomáši, máte za sebou turnaji pěti v USA, jak se za ním ohlížíte?
Byl to můj první větší prestižní turnaj a potkat se s takovými soupeři na mezinárodní úrovni byl opravdu velký zážitek. Každý tým, proti kterému jsme hráli, byl konkurenceschopný, takže po herní stránce to bylo těžké, ale naštěstí jsme to zvládli

Jak složité bylo dojít přes všechny soupeře až ke zlatu?
Bylo to hodně náročné, protože jsme ke konci hráli tři zápasy rychle po sobě. Nejtěžší zápas byl ale podle mě hned ten první se Švýcary, který byl na programu hned druhý den po dlouhém letu. Zrovna tohle utkání bylo hodně ubojované. Potom už jsme to měli ve vlastních rukou a všechny zápasy jsme dotáhli do vítězného konce.

Zůstaňme u vstupu do turnaje. Se Švýcarskem jste už předtím odehráli tři přípravné zápasy, pomohlo vám to?
My jsme se s trenéry připravovali na každého soupeře individuálně, takže si myslím, že v tomhle nám ty tři zápasy v Davosu hodně pomohly. Věděli jsme, že Švýcaři dobře bruslí a jsou celkově rychlí. To, že jsme o nich v přípravě na zápas věděli něco víc, bylo určitě plus.

Na druhou stranu, i přesto byl zápas hodně dramatický…
Ono se hrálo hned druhý den po příletu, takže zápas byl hodně ubojovaný. Nehrálo se moc technicky a nezvládli jsme konec. Šlo vidět, že jsme měli málo zkušeností a nemáme ještě na mezinárodní úrovni odehráno tolik zápasů. Konec jsme si pokazili, ale jinak si myslím, že první dvě třetiny jsme odehráli dobře.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Výsledek ze zápasu proti Slovensku naopak hovoří celkem jednoznačně. Vypadalo to tak i na ledě?
Slováky jsme přestříleli a spadly nám tam nějaké dorážky. Na jednu stranu nám to tam napadalo se štěstím, ale měli jsme také dobrou práci v předbrankovém prostoru, která nám dost pomohla. Potom, když už byl rozdíl ve skóre vysoký, přestali Slováci hrát a my jsme jen dávali góly.

Utkání proti Německu bylo zase úplně jiné a po první třetině jste prohrávali. Co se stalo?
Němce jsme ze začátku trochu podcenili a mysleli jsme si, že to půjde samo. Po první třetině trenér zvýšil hlas a začali jsme hrát to, čemu věříme. Bylo nám řečeno, ať zvýšíme pohyb, protože jsme málo bruslili. Od toho jsme se zvedli a utkání zvládli.

Ukázal obrat charakter týmu?
Myslím si, že po nástupu na druhou třetinu se určitě ukázala síla našeho týmu. Hlavně z toho důvodu, že jsme v utkání najednou začali hrát víc týmově, blokovat střely a celkově jsme změnili pohyb a víc hrát.

Jaký byl poslední zápas?
Na Američany jsme si věřili, protože zápasy s Němci a Slováky hráli podobně jako my. Věřili jsme, že s nimi můžeme hrát a budeme proti nim konkurenceschopní. Poslední zápas jsme navíc brali jako finále, i když se tady finále nehrálo. Byli jsme outsideři a neměli co ztratit, tak jsme hráli nejlépe, jak umíme. A naštěstí to pro nás dobře dopadlo. Zápas byl celkově hodně vyhecovaný a úměrně tomu pak vypadaly taky oslavy v kabině, ty byly velké.

A jaký byl průběh zápasu z vašeho pohledu?
Ze začátku to bylo trochu nervóznější, ale potom jsme dali rychlý gól a zjistili, že se s nimi dá úplně v klidu hrát. Pokračovali jsme ve své hře a drželi vedení. Ve třetí třetině se nám opět, jako v zápase se Švýcarskem, nepovedl konec, ale jinak jsme to zvládli dobře.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Důležitý byl tedy první gól…
V ten moment, kdy jsme se dostali do vedení, jsme začali věřit, že je porazíme. Viděli jsme, že se s nimi dá hrát a začali jsme si ještě víc věřit. Bylo to hodně důležité.

V čem je největší síla vašeho týmu?
Jsme skvělá parta a bojujeme jeden za druhého.

Co pro vás první místo na mezinárodním turnaji znamená?
Jak už jsem říkal, byl to pro mě první prestižní turnaj v zahraničí. Osobně to beru jako velký úspěch, protože jsme s tímto týmem jako reprezentace do sedmnácti let poprvé vyhráli turnaj. Snad budeme v takovýchto výsledcích pokračovat.

Může to být dobrý odrazový můstek?
Já myslím, že ano. Na dalších akcích si budeme proti jednotlivým soupeřům více věřit a budeme k tomu přistupovat zase trošku jinak. Takže třeba už nikoho nepodceníme.

Na co z turnaje budete nejvíce vzpomínat?
Když jsme na konci po vítězství proti Americe zpívali českou hymnu. Na to budu vzpomínat nejvíc.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter