Tohle prostě nejde, kroutí hlavou Kalous. Snad se hráči ponaučí

Foto: Martin Voltr

Moc rádi by trenéři reprezentační dvacítky viděli, že směrem k příštímu světovému šampionátu mají široký výběr hráčů. Ovšem turnaj ve finském Rovaniemi nic takového ukázal. Spíš opak. Zbylé naděje na pozitivní dojmy si svěřenci trenéra Jiřího Kalouse sami zašlapali promarněným zápasem se Slováky.

Hokejisté širšího českého kádru si měli právě teď říct o pozornost směrem k dalším měsícům, které do startu dalšího mistrovství zbývají už pouhé čtyři. Finský turnaj ale opouštějí se skloněnými hlavami.

Na jeho závěr totiž padli s dosud bezkrevným slovenským výběrem, jenž měl proti favoritům skóre 1:17...

A to přitom po osmi minutách vedli o dva góly. Všechno pak zahodili strašlivou disciplínou. Byť v závěru klidně mohli převážit výhru zpátky na svou stranu, pro jejich budoucnost a ponaučení je asi dobře, že prohráli. I když to zní hodně divně.

Je to pro vás hodně hořká pilulka, jakým způsobem jste zápas ztratili?
Je, je. Bylo vidět, že pro oba týmy už je to třetí zápas po sobě, takže se nehrálo v moc vysokém tempu a z obou stran to bylo spíš unavěnější. Zápas jsme dobře rozehráli, v přesilovkách jsme získali dvoubrankové vedení. Vzápětí jsme ale dostali soupeře do hry a hlavně při vstupu do třetí třetiny jsme vedení ztratili opravdu hloupými fauly. Nabídli jsme Slovákům přesilové hry, které využili, a my už jsme potom nebyli schopni dotáhnout zápas do vítězného konce. Povedlo se nám sice v přesilovce znovu vyrovnat na 3:3 a v prodloužení jsme měli šance, ale Slováci byli šťastnější a důraznější.

Hráči v tomto věku už podepisují profesionální smlouvy a ťukají na dveře vrcholového hokeje, navíc teď samozřejmě reprezentují Česko. Uvědomují si, že když předvedou takové fauly, jaké předvedli, tak pohřbí úsilí celého týmu?
Bylo to opravdu velmi nedisciplinované. Musím říct, že já jsem taky nechápal, proč se to stalo. To prostě nejde. Nevím, jestli v tom hrály roli nějaké emoce, ale prostě to nejde. Tohle si hráči na takové úrovni už musí pohlídat a nedělat to, neoslabovat takhle tým. Doufám, že si z toho odnesou ponaučení, o kterém se bavíme celý turnaj.

Jak jste jim to v kabině shrnuli?
Stejnými slovy. Že jsme si tím vůbec nepomohli. Když mají kluci to štěstí, že mohou hrát takové zápasy, tak je můžou obrovsky posunout v ohledu tempa i způsobu, jakým se hraje o výsledek. Pokud to dobře uchopí a budou to vnímat tak, jak by měli. Těchto zápasů potřebujeme odehrát co nejvíc, už od šestnáctky, aby měli co největší mezinárodní zkušenosti. To je jeden aspekt našich výkonů. Dalším je samozřejmě trénink, ale to už je na jinou debatu.

V Rovaniemi končíte čtvrtí s jediným bodem. Jaké si z turnaje odnášíte poznatky, samozřejmě s ohledem na sestavu, kterou jste postavili?
Pro nás bylo prioritou vzít hráče z širšího spektra našeho výběru, abychom se na ně podívali přesně v těchto situacích. Hodně nám to pomohlo, abychom si udělali konkrétní obrázek o konkrétních hráčích. To bylo cílem turnaje. Nasazovali jsme všechny hráče, které jsme měli, nestahovali jsme sestavu na tři lajny. Všechny jsme nechali hrát přesilovky i oslabení, abychom je v těch rolích poznali, jestli jsou schopní to hrát, nebo ne. Zkoušeli jsme všechny varianty, které jsme chtěli.

Byl jste už během turnaje v kontaktu s Radimem Rulíkem?
Krátce jsme si volali v pátek. Teď ten turnaj ale v klidu zpracuju a poznatky budu prezentovat svým kolegům.

A jaký bude váš program v následujících dvou měsících, kdy nemáte s dvacítkou žádnou akci?
Chci udělat podrobný výstup z mistrovství světa, a to i směrem ke klubům, abychom jim mohli prezentovat nejenom naši hru, ale i hru ostatních týmů na této úrovni. Dalším úkolem, protože se už za chvíli rozběhnou soutěže, bude velmi důkladný skauting hráčů a postupná příprava na mistrovství světa. Už si chceme dávat s předstihem dohromady všechny věci, k tomu budeme i skautovat soupeře.

V příštích týdnech se tedy budete objevovat na řadě stadionů?
Přesně tak. Budeme mluvit s hráči, ale i s trenéry. Taky budeme sledovat kluky z Evropy i ze zámoří. Práce je určitě hodně.

A jakým způsobem ji máte v realizačním týmu rozdělenou? I s tím, že Radim Rulík se musí věnovat Pardubicím.
Máme určitou představu, ale abych byl upřímný, ještě jsme neměli čas se o tom podrobně pobavit. To máme naplánované na následující dny, abychom si s Radimem, Markem (Židlickým) i Ondrou (Pavelcem) rozdělili konkrétní úkoly. Z mistrovství jsme přiletěli v pondělí večer a v úterý ráno už jsem zase odjížděl na tuto akci.

Další akcí dvacítky by měl být listopadový turnaj na domácí půdě. Platí, že do něj postavíte dva týmy, tedy pomyslné áčko a béčko?
Organizace turnaje se ještě řeší. Původní myšlenka byla taková, že postavíme dva týmy, dvacítku i v uvozovkách devatenáctku. Bavili jsme se o tom ale někdy v průběhu května, pak už nebyl prostor to řešit. Uvidíme, jestli se to podaří zrealizovat.

Turnaj by měl být vlastně jedinou akcí devatenáctky, jejíž program byl z finančních důvodů výrazně osekaný. Neukázal možná i turnaj ve Finsku, že je opravdu důležité, aby i další hráči měli tu možnost konfrontace?
Jasně, každá taková konfrontace je výborná, pokud máme tu možnost. Musíme ale respektovat finanční podmínky, jestli na to dosáhneme, nebo ne. To je první předpoklad, abychom ty akce mohli pořádat.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter