Takovou partu jsem nezažil, líčí Malík. Sparťany by porazil i na rybníku

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

V osmi zápasech juniorského play off vyšrouboval svou úspěšnost na fantastickou hodnotu 95,98 procenta. Bez nadsázky, Oceláři mohli být jako tým sebelepší, ale bez Nicka Malíka by titul nevyhráli.

Nick Malík

brankář, 21 let

Reprezentace 20 (celá sezona) 2021-2022

Z 2

V 1

P 2

Ú% 92.31

Nicku, jak vám v tuhle chvíli zní, že jste mistry republiky?
Samozřejmě je to teďka obrovská radost. Mně se nikdy nepovedlo vyhrát titul a jsem rád, že jsem ho mohl vyhrát a být u toho s tak super klukama. Myslím si, že od první série s Vítkovicemi jsme si za tím tvrdě šli, a to byla ta cesta k úspěchu.

Opravdu jste věřili, že by to mohlo až takhle krásně vyjít?
Nechtěli jsme předbíhat. Jak jsme dostali Spartu, tak jsme věděli, že to bude hodně těžká série. Musím říct, že v prvním zápase jsme tam měli i štěstí, přestříleli nás asi šedesát jedna ku třiceti. Opravdu těžké utkání. Bylo super, že jsme to tam zvládli, to byl klíč k úspěchu. Doma to taky bylo těžké, prohrávali jsme 0:2, ale dokázali jsme to otočit. Super pocit.

Na Spartě jste měl 57 zákroků. Byl to váš nejlepší letošní výkon v juniorce?
Nejlepší výkon? Já nevím. Myslím, že v žádném zápase, co jsem chytal, jsem nepředvedl nějak špatný výkon. Možná dneska si netroufnu říct, že jsem byl úplně stoprocentní, protože jsem dostal takové zvláštní góly. Nevím, možná v tom hrála trochu roli i nervozita. Ale to je jedno. Jsem rád, že jsme to zvládli. Kluci mě podrželi, ve druhé třetině dali góly, otočili jsme to a můžeme slavit.

Věřil jste klukům, že to za stavu 0:2 otočí?
Já jsem věřil celou dobu. Věděl jsem, že tu sílu máme a že dokážeme otáčet zápasy. Věděl jsem, že to dokážeme vyhrát.

Co jste si vůbec pomysleli, když jste se dopoledne dozvěděli, že se zápas stěhuje z malé haly do velké? Vy jste hodně chtěli hrát v malé.
Ono to je asi jedno. Hlavně že jsme prostě byli doma, nemuseli jsme nikam cestovat. Jediný rozdíl, když hrajeme venku, je to cestování. Prostě jsme si jenom převezli věci a hráli jsme tady. Nám je jedno, kde sparťany porazíme. Jestli tady, nebo na rybníku (usmívá se). Prostě jsme chtěli vyhrát, a to je celé.

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

Oba zápasy finále se hrály před parádními návštěvami. To potěší i bez ohledu na výsledek, že?
Jo, to je super. Vždycky je lepší, když přijde hodně lidí. Líp se člověku do zápasu dostává, když lidi fandí a skandují. Jak na Spartě, tak u nás. Hokej je potom takový... Ne že víc baví, ale dokáže kluky nabudit a fakt je to paráda. Děkuju fanouškům, že přišli.

Co pro vás osobně titul znamená? Už jste letos chytal Chance ligu, teď jste si návrat do juniorky osladil zlatem.
Já jsem rád, že jsem tady vůbec mohl hrát. My jsme s Frýdkem skončili docela brzo, nedostali jsme se do play off. A jsem rád, že jsme to tady dotáhli až do vítězného konce. Já jsem titul nikdy nevyhrál, takže pro mě to je obrovský úspěch.

Čísla z celého play off svědčí o tom, že se v juniorce nenašlo vůbec nic, co by vás zaskočilo.
On v tom není žádný obrovský rozdíl, když jsem přišel z první ligy do juniorky. Je pravda, že první zápas v sezoně jsem tady hrál, myslím, proti Vítkovicím a dostal jsem šest branek. Ale stačí potrénovat s kluky, trochu si zvyknout, a to stačí.

Titul jste získal i s tátou na střídačce. To je takový bonus, viďte?
Tak bonus... Mně je jedno, kdo mě trénuje. Jestli taťka, nebo jiný trenér. Samozřejmě doma je to táta, ale tady je to pro mě prostě trenér. Tak to vždycky bude. Ale je fajn, že jsme to vyhráli spolu.

Užil jste si poslední týdny v téhle partě?
Takovou partu jsem v životě nezažil. Vlastně už od první chvíle, co jsem přišel a co jsme bojovali o play off. A potom i v play off. V kabině byla pohoda, sranda. Když se mělo zabrat, tak se zabralo. Když se mělo povolit, tak se povolilo. Když byla nějaká sranda, tak se zúčastnili všichni. Já chci klukům strašně poděkovat, protože co jsme dokázali společně za úspěch, to je strašná síla.

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter