Skalp USA? Úžasný pocit, ale zápasy nebyly ideální, krotí Jiříček nadšení

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Sedmnáctka si na turnaji pěti zemí v Německu došla i přes zámořskou konkurenci pro zlaté medaile. Obranu řídil ještě patnáctiletý indián David Jiříček, jenž směřuje velkou část své pozornosti na vrcholovou akci sezony – World Hockey Challenge v Kanadě.

Davide, jak reprezentační turnaj hodnotíte?
Odehráli jsme tam velmi těžké čtyři zápasy ve čtyřech dnech. Každý zápas nám ukázal, co ještě musíme zlepšovat. První tři nebyly úplně ideální – odskakovaly nám puky, nehráli jsme úplně tak, jak jsme chtěli. V posledním utkání jsme porazili Ameriku, a to je velký skalp.

Jaké byly bezprostřední pocity po zisku zlatých medailí?
Bylo to pozitivní, ale uvědomujeme si, že zápasy před tím nebyly ideální. Říkali jsme si večer po Slovácích, že toho musíme ještě hodně změnit na zápas proti Americe a začít hrát jako tým. To se nám povedlo a urvali jsme to.

Oslavili jste úspěch?
Ani ne. Pustili jsme si v kabině pěkné české písničky a gratulovali jsme si k výhře nad Amerikou. Já mám rád klasiky, například Věru Špinarovou nebo Václava Neckáře.

Jak vysoko první místo řadíte?
Je to takový nakopávač do klubové i reprezentační sezony. Každé první místo se cení, ale víme, že budeme potkávat Švédy, Finy nebo zámořské týmy, čímž nechci shazovat kvalitu soupeřů, které jsme potkali. Všechno směřuje k podzimu, kdy poletíme do Kanady na velký turnaj. Tam všechny zápasy a celá příprava směřuje, abychom tam byli stoprocentní a ukázali, co v nás je.

„Je to nakopávač do sezony. Každé první místo se cení, ale všechno směřuje do Kanady.“

Co byly klíčové momenty v úvodním utkání proti Německu, které jste zlomili až v závěru?
Do zápasu jsme vstoupili špatně, po prvních pěti minutách jsme prohrávali. Největší slabina byla v přihrávce a jejím zpracování. Pak jsme se semkli, otočili zápas a vyhráli.

V kádru západního soupeře se ukázal i Bennet Rossmy, jenž působí v Liberci. Všiml jste si ho?
Poznal jsem ho podle stylu bruslení. Kluci z Liberce se s ním zdravili po zápase. Dal nám i gól, takže jsem si ho určitě všimnul.

Ukázal se rozdíl mezi ním a jeho spoluhráči, kteří působí v Německu?
Viděl jsem to, všichni to viděli. Bennet je určitě velmi kvalitní hráč. Největší rozdíl mezi ním a jeho spoluhráči, kteří hrají v Německu, je v tom, jak čte hru. Dokáže být myšlenkou napřed.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Švýcary jste na předchozí akci třikrát porazili. Věřili jste si na ně i tentokrát?
Já jsem tam nebyl, ale kluci říkali, že nejsou vůbec lehký soupeř, jsou zarputilí a nedají nám nic zadarmo. Určitě jsme si na ně věřili. Dali jsme pěkné góly a potvrdili jsme, že jsme lepší.

Proti Slovensku jste si nakonec připsali jedinou prohru. Čím to bylo?
Koledovali jsme si o to i zápasy předtím, byla to taková facka před Amerikou. Podle mě nám to i pomohlo, protože jsme si mysleli, že to půjde samo. Dostali jsme zase gól v prvních třech minutách a nedokázali jsme to otočit. Je to velké zklamání, ale všechno špatné je k něčemu dobré a tohle byl přesně ten příklad. Pak jsme proti Americe ukázali týmový výkon.

„Prohra se Slovenskem byla facka před Amerikou, pomohlo nám to. Všechno špatné je k něčemu dobré.“

Berete utkání proti Slovákům nějak výjimečně?
Známe slovenské kluky a oni znají nás, takže je mezi námi určitá rivalita. Úplně speciální zápas to ale pro mě není. Je trochu jiný, protože hodně slovenských kluků hraje v naší extralize, ale jinak ne.

Vy jste dal v zápase jediný český gól. Jak jste celou situaci viděl?
Podporoval jsem útok a Michal Ramik mě pěkně našel, takže jsem vystřelil. Čekal jsem, že to tým nakopne k obratu, ale Slováci s výborným gólmanem v zádech udrželi vítězství 2:1.

Suchánek vychytal Američany, sedmnáctka je po roce znovu zlatá! »

Pak přišla nejsladší výhra, protože se nestává tak často, že by české výběry USA porazily…
Je to tak. Věděli jsme, jaká je kvalita Ameriky – světová. Čekali jsme nástup, který ukázali, hned na nás vlétli. Bylo vidět, že jsme zralé mužstvo a nemáme žádné individuality. Drželi jsme jako tým. První gól byl hodně smolný, protože jsem tu střelu tečoval, takže byl vlastní. Nakonec do dopadlo dobře, dali jsme na 1:1 a pak už se vývoj začal přiklánět k nám.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

S čím jste do střetnutí šli?
Řekli jsme si, že nemáme co ztratit a hrajeme o první místo na turnaji. Když vyhrajeme, budeme první. Každý do toho šel naplno a nechal na ledě všechno, co měl. S Tomem Suchánkem v zádech jsme zápas zvládli, protože v bráně čaroval. Proti takovým týmům ale musíme mít za sebou dobrého gólmana.

Co rozhodlo ve váš prospěch?
Podle mě rozhodl srovnávací gól Ticháčka na 2:2 na konci první třetiny. Dali jsme jim gól do šatny a věděli jsme, že se proti nim dá hrát. V kabině jsme se hecovali, do druhé třetiny jsme vstoupili úplně jinak a vyhráli jsme ji. Třetí třetinu už jsme ubojovali, schytali jsme hodně střel. Pocit po zápase byl úžasný.

„Šli jsme jeden za všechny a všichni za jednoho, což je pro mě princip hokeje.“

Do třetí třetiny jste navrch vyhnali i gólmana z brány…
Říkali jsme od začátku, že jejich gólman není úplně jistý a hodně to z něj padá. Snažili jsme se střílet, například i gól Jirky Ticháčka do šatny byl z velké dálky a mohl ho chytit. Určitě nám pomohlo, že jejich gólmani byli nejistí, protože Amerika procházela turnajem hladce a gólmani nebyli úplně v pozoru. Využili jsme to a dali i pro ně celkem laciné góly.

V čem se ukázala největší síla týmu?
Šli jsme jeden za všechny a všichni za jednoho, což je pro mě princip hokeje. Ukázali jsme, že to umíme. Hecovali jsme se na střídačce. I hráči, kteří měli jedno nebo dvě střídání za třetinu, nechali na ledě všechno, i když to všechny strašně bolelo.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jak jste byl spokojený s osobním výkonem?
Měl jsem dobré momenty, ale i horší. Vždycky to může být lepší, mám před sebou ještě strašně moc věcí, na kterých musím pracovat a na co se musím v klubu soustředit. Byl to z mé strany rozpačitý výkon, určitě už jsem v reprezentaci odehrál lepší turnaje a lepší zápasy. Doufám, že se to zlepší a do další akce, jestli mě trenéři vyberou, budu ještě lepší.

Užíval jste si jako člen první obranné formace hodně prostoru?
Byl jsem na ledě ve všech herních situacích – na přesilovky i oslabení. Z tohoto pohledu jsem byl rád, že mi trenéři dali důvěru. Doufám, že jsem jim to splatil, ale vím, že můžu být lepší.

„Zatím dostávám důvěru, snad to vydrží i do Kanady, kam poletí jenom ti nejlepší.“

Jaké máte před sebou cíle do sezony?
Chtěl bych se prosadit v plzeňské juniorce, dobře začít sezonu a nadále hrát v reprezentaci. Každý bojuje o místo na turnaj do Kanady, nikdo to nemá jisté. Jsem rád, že dostávám důvěru, a doufám, že to zůstane takhle i do Kanady, kam poletí ti nejlepší. Snad tam český hokej udělá nějaký úspěch.

Vnímáte WHC v Kanadě jako první turnaj, kde se můžete dostat do zámořských seznamů pro draft do juniorky nebo dokonce NHL?
Je to určitě velká motivace i z toho pohledu – každý se tam bude chtít ukázat. Když bude vypadat dobře tým, pak můžou vypadnout jednotlivci. Pokud odehrajeme čtyři zápasy, nikdo se o nás zajímat nebude. Musíme se dobře připravit a hrát jako proti Americe. Jestli budeme hrát všichni na sebe, nikam se neposuneme jako jednotlivci ani jako tým.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz