Sedmé místo? Jsme zklamaní, rozhodly výpadky, říká kouč sedmnáctky Beran

Foto: Slovenský zväz ľadového hokeja / hockeyslovakia.sk

20. listopadu 2018, 17:02

Martin Voltr

Jejich předchůdci získali bronz, hokejisté do 17 let ale na letošním turnaji World Hockey Challenge neuspěli. V kanadských městech Saint John a Quispamsis vyhráli jediný zápas – ten poslední se Spojenými státy – a skončili na sedmém místě. Herně nepředvedli úplně špatné výkony, ale srazila je nízká produktivita a několik krizových chvilek.

Letošní tým ročníku 2002 má na povel trenér Karel Beran, který jinak vede juniory Olomouce. S reprezentací se chystal na dosud největší zkušenost, turnaj je neoficiálním mistrovstvím světa v kategorii U17. Češi se ale bohužel vraceli domů bez cenného kovu. „Jsme sportovci, jeli jsme tam vyhrát, což se nám nepodařilo,“ říká Beran bez vytáček.

Sedmé místo z osmi týmů asi není tím výsledkem, pro který jste si do Kanady jeli.
Přesně tak. Samozřejmě jsme z toho všichni zklamaní. Podle toho, jak se mančaft projevoval v průběhu minulé i letošní sezony, měl stoprocentně na větší úspěch.

Kde vidíte hlavní příčiny, proč to nevyšlo?
Každý zápas byl dost specifický. Začali jsme dobře, přípravný zápas se Švédskem byl od nás možná nejlepší, co jsme proti špičkovému týmu sehráli. Padesát minut jsme Švédy nepustili vůbec k ničemu. Nevím, kdy dojeli nebo jaký měli program, ale plnili jsme věci, co jsme si řekli, měli jsme pohyb, aktivitu ve střelbě, jen jsme to bohužel nedotáhli do konce. Potom ale přišel zápas s Američany a pod nějakou tíhou zodpovědnosti jsme to nebyli my.

Výsledky na turnaji World Under-17 Hockey Challenge

příprava: Česko – Švédsko 5:6 (2:2, 2:0, 1:4)
Česko – USA 1:5 (0:1, 1:3, 0:1)
Česko – Kanada Black 2:3 po prodl. (0:0, 1:1, 1:1 – 0:1)
Česko – Kanada White 1:5 (0:1, 0:4, 1:0)
čtvrtfinále: Česko – Rusko 0:5 (0:1, 0:0, 0:4)
o 7. místo: Česko – USA 2:1 (0:0, 0:0, 2:1)

Od druhého utkání, kdy jste s výběrem Kanada Black získali bod, už to ale vypadalo z vaší strany mnohem lépe.
Ano, myslím, že jsme zvládli přechod na malé kluziště. Snad kromě toho prvního zápasu s Američany. Ale další zápasy byly vyrovnané a záleželo akorát na tom, kdo dá góly. Bohužel nás provázely krizové chvilky, kdy jsme buď v krátkém období dostali několik gólů, nebo jsme nevyužili tlak a přesilovky pět na tři. To nás provázelo celý turnaj a mělo to vliv na celkový výsledek.

Co jste na klukách v těch chvílích viděl? Nedokázali se oklepat z jednoho gólu a znovu nastartovat svoji hru?
V mezinárodním hokeji, ať už hrajete se zámořskými celky, nebo evropskou špičkou, je každá chyba potrestána. Krátkodobý výpadek, psychický útlum je potrestaný. Kluci občas cítili, že hra je slušná, ale jakmile nám tam spadl nějaký gól, na chviličku se nám rozpadla a vtom přišly další potrestané chyby. Potom už jsme se těžko zvedali. Je to pro kluky velká zkušenost a bude záležet, co si z toho vezmou.

Foto: Alex D’Adesse / Hockey Canada Images

Útok vám naopak moc nefungoval, v pěti zápasech turnaje jste dali jen šest gólů. Dalo se vyčítat hráčům něco obecného?
Neměli jsme problém s pohybem a kondicí, ba naopak. Ale největší atributy, které nám chyběly, abychom se prosadili? Přechod z obranného a středního pásma do útočného, tam měly obzvlášť zámořské celky obrovský hlad přečíslovat situace, i s podporou obránců. Chybělo nám i prosazení jeden na jednoho a celkově zakončení. Na tom musíme pracovat, mělo by být daleko tvrdší, razantnější, rychlejší. Ve finální fázi nám někdy chyběl i ten klid, proto jsme dali nejmíň gólů na turnaji.

Za zlomový moment celého turnaje můžeme označit druhou třetinu čtvrtfinále s Ruskem. Prohrávali jste 0:1 a měli jste šance včetně přesilovky pět na tři. Tam jste mohli zápas vyrovnat a otočit, viďte?
Jak jsme se o tom bavili, to jsou ty krizové momenty, kdy se zápas láme buď k nám, nebo od nás. Měli jsme to zvládnout. Stalo se nám to i ve skupině proti Američanům, taky jsme měli přesilovku pět na tři. Vzali jsme si i time-out a něco si k tomu řekli. Ale nebyl tam ten správný klid na hokejkách, kluci byli možná přemotivovaní. Bohužel to šlo od nás.

Vyhráli jste aspoň poslední zápas s Američany. Jednak jste je letos porazili už podruhé, a hlavně v Kanadě nasadili tým z programu, který hraje společně. Takže vítězství jako takové má velkou cenu.
Já jsem hrozně rád, že jsme ten zápas uhráli. Nechtěli jsme skončit úplně vzadu. Kluci cítili sílu, tak si určitě řekli i mezi sebou, že to chtějí urvat. Američané měli silný nástup, ustáli jsme dvě oslabení po sobě a pak se hra vyrovnala. Nakonec jsme dali pěkný gól v přesilové hře a potom druhý z individuání akce. To, co se nám předtím na turnaji nedařilo, jsme vyřešili správně. Řekl bych, že jsme měli i víc fyzických sil. Škoda inkasovaného gólu v závěru, kdy jsme hráli oslabení. Měli jsme to uhrát, ale bohužel jsme neudrželi čisté konto pro gólmana.

Zbylé tři evropské týmy skončily na medailových pozicích. Viděl jste v tom nějakou spojitost? Mají silné ročníky a zámořským celkům se to letos nepovedlo?
Nedokážu úplně přesně říct. Ale viděli jsme jeden čtvrtfinálový zápas, potom semifinále i finále, a řekl bych, že největší vliv na výsledky měl kondiční aspekt. Evropské týmy lépe bruslily, lépe se pohybovaly. Možná to bylo tím, že se hrálo šest zápasů v osmi dnech a jak zámořské týmy na začátku turnaje zdobila přímočarost, tak jim trochu došly síly. Těžko říct. Ale je to pozoruhodný jev, že pokud spolu nehrály dva zámořské celky, tak od čtvrtfinále ve všech zápasech vyhrávaly evropské týmy.

Foto: Matthew Murnaghan / Hockey Canada Images

Zpátky k vašemu týmu: Překvapil vás někdo z hráčů?
Byla tam příjemná překvapení a dobré výkony, stejně jako průměrné, a potom hráči, od kterých jsme čekali víc. Kluci to ale sami cítí. Myslím, že jsou v téhle kategorii natolik vyspělí, že pokud chtějí hrát hokej, tak musí vědět, jak na tom byli. Musí na sebe být přísní a chtít od sebe víc a víc.

Vzal jste dva nováčky, Štěpána Macháčka a Ivana Ivana. Macháček se propracoval až do první formace a byl vidět, takže on se určitě bude řadit do té první skupiny, že?
Myslím, že oba kluci plnili to, co jsme od nich očekávali. Štěpán pro nás byl příjemným překvapením, měl právě v některých situacích klid na hokejce a většinou je řešil správně. Turnaj na malém hřišti mu sedl, byl silný na kotouči, proto se posouval formacemi navrch. Jsme rádi, že kluci potvrdili svoji výkonnost, kvůli které jsme je brali.

Byla pro vás celá účast velkým zážitkem?
Zážitky jsou na dovolené (usmívá se). Byla to velká zkušenost, jak pro nás trenéry, tak pro hráče. Parádní turnaj se vším všudy, spousta hráčů půjde na draftech. Jsme všichni rádi, že se ho vůbec můžeme zúčastnit. Přál bych si, aby klukům ukázal cestu. Všechno mají kousek vedle sebe, ale aby pro sebe ten kousek urvali, čeká je dlouhá a trnitá cesta. Tu cestu jim nikdo neproklestí, je to o tréninku a o tom, aby všechno dělali nadoraz.

Viděli jste i další zápasy, takže jste určitě sledovali, v čem se musíte zlepšovat.
Ano. Situace jeden na jednoho, zakončení, hlad po gólu, přesnost přihrávek... To jsou atributy moderního hokeje a od těchhle dovedností se odvíjí celá hra. Nám trenérům jde o to, aby se kluci hlavně zlepšovali a abychom je za pár let viděli hrát třeba v extralize, v NHL nebo v reprezentaci. To je náš největší cíl. Ale samozřejmě jsme chtěli vyhrát, jsme sportovci. Jeli jsme tam vyhrát, což se nám nepodařilo. Neobhájili jsme loňské medailové pozice.

Foto: Alex D’Adesse / Hockey Canada Images

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz