Sedlák si na místo v Kärpätu počká. Nemůžu být ukřivděný, hlásí

Do vyhlášené organizace Kärpätu Oulu se nedávno vrátil Jesse Puljujärvi, v hlavním týmu jsou i Češi Jakub Krejčík a Radek Koblížek. Jako „třetí vzadu“ věří v šanci Zdeněk Sedlák, toho ale vedení prozatím poslalo do nižší soutěže. Jen chvíli poté, co Sedlák získal s juniorkou bronz na světovém poháru v Soči, kde navíc vládl všem střelcům.

Zdeňku, v Rusku jste prožil skvělý turnaj. Jak ho po pár dnech hodnotíte?
Byly to super dva týdny. Turnaj se mi povedl osobně a povedl se nám i jako týmu, i když nás mrzí, že jsme nedošli do finále. I tak jsme ale spokojení, máme medaili. Já jsem vyhrál střelce, takže si nemůžu stěžovat.

Co se stalo v semifinále, ve kterém jste prohráli s výběrem kanadské AJHL?
Celý turnaj jsme byli suverénní, ale v play off nám to nevyšlo. Na začátku jsme trefili asi čtyři nebo pět tyček, takže to mohlo být klidně 3:0 a mohli jsme jít v klidu do finále. Ve druhé třetině jsme ale měli výpadek, oni nám dali čtyři góly, což už jsme nezvládli obránit. Jako tým jsme semifinále nezvládli.

Dokážete s odstupem času říct, co se stalo?
Vůbec nevím. Byli jsme se spoluhráči připravení. Za celé dva týdny jsme nechodili po pláži, byli jsme jenom na hotelu a soustředili jsme se na hokej. Obětovali jsme turnaji maximum. Z nějakého důvodu jsme měli špatný den, nedá se nic dělat.

S čím jste šli do boje o bronz proti Salcburku?
Řekli jsme si v týmu, že chceme bronz udělat, když jsme byli celou dobu suverénní. Podřídili jsme tomu všechno, nakonec jsme to ubojovali a spravili si chuť po semifinále. Myslím, že byl celý zápas jednoznačný, kontrolovali jsme ho.

Berete nakonec medaili jako úspěch, nebo malý neúspěch?
Úspěch to určitě je, ale my jsme chtěli zlato, s tím jsme tam i jeli. Věřili jsem si, že máme na to vyhrát. Nevyšlo to, ale bronz bych určitě neshazoval, protože je to taky úspěch.

Jak jste byl spokojený se svým osobním výkonem takhle na úvod sezony?
Dost, ale vždycky to může být ještě lepší. Povedlo se mi to a padalo mi to tam. Celkově jsme měli dobrý tým a já jsem to jenom zakončoval. Sedli jsme si dobře v lajně, přesilovky nám šly. Opravdu jsme hráli dobře celý turnaj jako tým, nejsou to jenom moje zásluhy.

Lokomotiv obhájil triumf na SP juniorů. Sedlák vládl střelcům »

V létě jste se chystal i s áčkem Kärpätu. Bylo dopředu jasné, že na světový pohár juniorů odletíte?
Odehrál jsem v přípravě zápasy před turnajem, na který jsme jeli s tím nejlepším, co mohlo jet. Chtěli jsme tam udělat úspěch. Více kluků se přesunulo z áčka do týmu pro světový pohár. Už v létě bylo jasné, že tam pojedeme, protože se nám už někdy v dubnu nebo v květnu dělala víza do Ruska.

Jak jste si přípravu užil?
Je moc pěkné připravovat se s áčkem, protože je tu hodně zkušených a kvalitních hráčů, kteří něco odehráli v NHL. Je to jedna z nejlepších organizací v Evropě, takže se člověk strašně moc naučí jenom sezením v šatně a koukáním na to, co dělají ostatní hráči. Hodně mi to dalo a pomohlo v sebevědomí, protože jsem viděl, že s nimi můžu hrát.

Vypozoroval jste něco zajímavého?
Koukal jsem na návyky, které mají. Líbí se mi, že slezou z ledu a hned jdou zase něco dělat. Nikdo neposedává, v kabině se pořád něco děje a pořád někdo něco dělá. Po ledě se všichni vysvlékli a šli se protahovat, takže jsem se vždycky k někomu přidal. Pokaždé jsem dělal s někým jiným něco jiného. Naučil jsem se různé protahovací cviky.

V minulém ročníku jste začínal za juniory a pak dostal první příležitosti mezi dospělými. Tentokrát začnete rovnou v Mestis, tedy druhé nejvyšší seniorské lize. Těšíte se?
Moc. Jsem tu první den, takže je všechno nové od města až po lidi. Teprve se zabydluju. Je to pro mě určitě dobrá zkušenost, jsem v dobré organizaci, tak snad pro mě bude sezona vypadat dobře.

S čím do důležitého ročníku pro vaší budoucí kariéru jdete?
Chci hrát svůj nejlepší hokej. Nejsem si úplně jistý, kdy a kde budu hrát, ale chci se dobře připravovat a hrát dobré zápasy. Budu hrát tam, kde budu. Do každého zápasu musím dát sto procent a zlepšovat se, abych příští rok mohl být v áčku.

Po světovém poháru jste to měl hodně hektické, že?
Strašně jsem se tomu smál. V pondělí jsme dojeli z Ruska asi ve čtyři hodiny ráno, protože všechny lety byly zpožděné. Lehl jsem si a spal asi do jedné. Viděl jsem zmeškaný hovor od manažera z Oulu, který mi potom řekl, abych si zabalil věci a jel do Kokkoly. Jak jsem byl rozespalý, vypadlo ze mě jenom ‚Co?‘. Měl jsem indicie, že to tak bude, ale nečekal jsem, že to přijde tak rychle. Trenér z Kokkoly mi řekl, abych přijel co nejdříve, protože ve středu už budu hrát. Zabalil jsem si akorát dvě trička, počítač, playstation a teď se akorát zabydluju.

Máte s Oulu nastavený nějaký program, jak by to s vámi mělo být?
Plán úplně daný nemám. Teď jsme jak kdyby na farmě, kde je i trenér z Oulu, takže jsem pořád pod dohledem. Když se mi bude dařit a budu hrát dobře, řeknu si o místo v áčku. Když se mi dařit nebude, tak nevím, co se mnou bude. Doufám ale v to pozitivní a že si vybuduju nějakou pozici. Uvidíme, co se bude dít. Moc se nesoustředím na to, co bude. Nemůžu teď být nějaký ukřivděný nebo naštvaný. Musím být rád za šanci v dospělém hokeji, kde se můžu zlepšovat. Musím jít ze dne na den – být pokaždé lepší.

Jak moc myslíte na domácí mistrovství světa dvacítek na přelomu roku?
V hlavě něco je, ale snažím se k tomu moc neupínat. Když budu hrát dobře v klubu a odvádět dobrou práci, budu tam hrát. Všechno to je jenom na mně. Podle toho, jak budu hrát a jakou budu mít formu. Na sezonu jsem dobře připravený, takže věřím i v domácí mistrovství.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter