Razým po triumfu U16: Kluci poznali nový hokej, teď si to musí přebrat

Dobrou práci odvedla na startu nového ročníku nejmladší česká reprezentace. Hokejisté do šestnácti let pod taktovkou hlavního kouče Milana Razýma sehráli v rakouském Salcburku čtyři vyrovnané bitvy během pěti dnů, aby na turnaji tří stanuli na nejvyšším stupínku.

Srpnový turnaj v Salcburku bývá tradičně velmi specifický. První kroky v reprezentační šestnáctce jsou především o seznamování s jiným tempem hokeje a o plnění pokynů, se kterými se mladíci zatím tolik nesetkávali.

Češi se v rozmezí pěti dnů utkali dvakrát se slovenskými vrstevníky a dvakrát s o rok staršími hokejisty domácí akademie. Vyhráli tři utkání, včetně finále, které symbolicky nabídlo největší drama.

Národní tým se proti Salcburku vyhrabal z dvougólové díry, aby skóre bleskově otočil, ale vedení zase rychle ztratil. Nakonec o vítězi rozhodovaly až samostatné nájezdy.

Protože v nich čeští hokejisté byli šikovnější, urvali cenný výsledek. Cenný především pro jejich sebevědomí do dalších měsíců, kdy bude trenér Milan Razým bedlivě sledovat, jak denodenně pracují na klubové scéně.

Nezapomínejme – to je pro jejich vývoj mnohem důležitější než to, jak se předvedou během pár dnů v reprezentačním trikotu.

První minuty finálového duelu od vás nebyly špatné, ale pak vás Salcburk přehrál a vedl o dva góly. Těžký start, že?
Průběh zápasu byl jiný než v tom prvním. Tam jsme je přehrávali a přestříleli, teď to bylo v první třetině naopak. Soupeř nás přestřílel 14:4 a zaslouženě vedl, i když první gól – stejně jako v tom prvním utkání – padl po chybě v naší přesilovce. Kluci se to učí. Za stavu 0:2 nás dostaly do hry fauly soupeře, kdy jsme měli výhodu dvou hráčů v poli a dokonale ji zužitkovali. V přesilovkách jsme vstřelili dvě branky a otočili vývoj utkání na svoji stranu.

Soupeř ale zase rychle vyrovnal...
Myslím, že remíza byla v podstatě zasloužená. V prodloužení se toho moc nestalo, i proto, že tihle kluci snad ještě prodloužení tři na tři nehráli. Získávají s tím první zkušenosti a byli jsme zvědaví, jak se k tomu postaví. Užili si ale nájezdy. Gólman (Martin Fajmon) nás držel v celém utkání, chytal výborně a byl určitě naším nejlepším hráčem, a pak vychytal i nájezdy. Dva kluci se prosadili, takže si mohli užít radost z vítězství v turnaji.

Oproti bitvám se Slováky jste předvedli zase o něco lepší výkon. Čemu to přičítáte?
Ono je to trošičku i herním stylem. Slováci hodně bruslili a hodně nás napadali, a jak se naši kluci dostávali do časové tísně, tak dělali chyby. V žákovské lize se do těchto situací nedostávali, takže tím byli možná trochu překvapení. Určitě to jsou ale pro ně výborné zkušenosti, a my jsme na ně apelovali, aby si je přenesli do klubů a do dorostenecké extraligy. Aby uplatňovali to, co po nich chceme tady, a byli k sobě tvrdí a pracovití.

Už jste zmínil, že důležitým momentem utkání byla využitá přesilovka pět na tři. Stejnou možnost jste přitom měli i v první třetině, a tam vám to nevyšlo. Poučili se hráči?
My jsme ji ani netrénovali, protože na to zatím absolutně nebyl čas. Kluci ale dostali informace, se kterými pracovali. Apelovali jsme na věci, které se v té první přesilovce nepovedly, a druhá už byla lepší. Jenom dobře.

Dobrou práci odvedli i v oslabeních, viďte?
Myslím, že se zlepšovali zápas od zápasu. V tom prvním jsme dostali hned dvě branky ze čtyř oslabení, pak jsme si to ukázali na videu. Video nám hrozně pomáhá, protože kluci vidí, jak to všechno vypadá. Ve finále zvládli i dvojité oslabení ve třech a výbornými zákroky nás tam podržel i gólman.

Jak celkově hodnotíte vítěznou úvodní akci sezony?
Dvakrát jsme porazili Slováky a pak vrátili Salcburku porážku na penalty. Utkání byla vyrovnaná, což může kluky někam posouvat, a byly to pro ně první mezinárodní zkušenosti. Poznali, že hokej na téhle úrovni je úplně jiný, než jaký hráli doposud.

I proto se daly v jejich výkonech pozorovat poměrně velké výkyvy, že?
Samozřejmě. Chceme, aby si poznatky odsud odnesli domů, v klubech na sobě pracovali dál a i v dorostenecké extralize hráli ten hokej, který se po nich požaduje. Další sraz máme až v listopadu, což je pro kluky hrozně dlouhá doba. My se budeme jezdit dívat na zápasy a sledovat, jestli ty detaily, které jsme po nich vyžadovali tady, budou uplatňovat i v dorostenecké extralize. Zajímá nás, kdo si co odnesl. Jedna věc jsou reprezentační akce, kde máme pár dnů, a druhá věc ta každodenní práce v klubech, bez které to prostě nepůjde.

Ukázalo vám hodně hráčů, že mají kvalitu na mezinárodní úroveň, nebo se spíš budete snažit hledat další?
To se nedá říct. Poznali, že úroveň na mezinárodním poli je úplně jiná, než na jakou jsou zvyklí, a vyrovnali se s tím různě. Někteří víc, někteří se v tom hledají. Ale nechceme nikoho zatracovat. V dorostu jsou za nimi ještě další hráči, na které se nedostalo a taky bychom jim tu šanci rádi dali. Ale budou se muset prosadit v lize. Záleží to na jejich výkonech a na hodnocení jejich trenérů. Nejde jen o to, kolik mají kanadských bodů, ale i jak se chovají ve hře, jak trénují a jaký mají charakter.

Sledovat lidský vývoj hráčů je pro vás taky důležité.
Jasně. Spousta informací je pro ně nová a my sledujeme mimo jiné i to, jak dokáží pracovat s informací, kteoru dostanou. Někomu to stačí říct jednou a dělá to, někomu to říkáme pětkrát šestkrát... A to je potom těžká práce (usmívá se). Líp se pracuje s hráči, kteří jsou inteligentní a komunikativní.

S přístupem svěřenců jste ale celkově spokojený?
Ano, bavili jsme se o tom. Teď vyhrála sedmnáctka turnaj v Americe a když srovnáme naše kluky s těmi loňskými (v šestnáctce), tak nejsou o nic horší. Naopak si myslím, že na těch loňských byl znát covid. Tihle kluci sem plynule přišli z patnáctek, už jsem je rok sledoval a vytvořili si dobrou partu. My ale pořád mluvíme o partě, ale tu musíme potvrdit na ledě. Jak říkám, jsou zvyklí na jiný styl hokeje a musí přepnout, i když někteří už dorosteneckou extraligu okusili a hráli. Tohle je prostě něco trošku jiného, co je může posouvat dál, když si to přeberou dobře.

Myslíte si tedy, že se vyplácí práce s hráči v projektu Výchova talentované mládeže?
Tam sledujeme spíš individuální činnosti těch kluků. Tady už nestačí jenom individuální dovednost, ale i jak k tomu přistoupí, jak dokáží plnit pokyny a jak se dokáží přizpůsobit většímu tempu. Pro některé to momentálně bylo dost nezvladatelné. Jednou se s tím ale setkat musí, to je podobné jako při přechodu do starší kategorie v klubu. Skončila léta her v žácích a začínají ta léta, kdy se bude rozhodovat, jestli se prosadí do vrcholového hokeje.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter