Protekce? Lidé jsou takoví. Chci ukázat, že na to mám! hlásí Brabenec

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jakub Brabenec prožívá výbornou sezonu – za výkony v mládeži Komety si vysloužil šanci v litoměřické Dukle. Nyní míří šestnáctiletý talent na úvodní reprezentační akci nové dvacítky, tam chce zavřít pusu pochybovačům.

partneři českého hokeje

Kubo, co vám blesklo hlavou, když jste uviděl nominaci?
Hodně moc mě to překvapilo a jsem za příležitost moc rád. Co k tomu více říct. Hodně mi pomohlo, že jsem v první lize, kde mě trénuje pan Bruk. Dostal jsem šanci hrát první ligu, to je ta hlavní část, kvůli které jsem nominovaný.

Napadlo vás, že dokonce „přeskočíte“ osmnáctku?
O tom jsem vůbec nepřemýšlel. Už jsem počítal, že pojedu normálně se sedmnáctkou na turnaj pěti do Ruska. Posílal jsem manažerovi panu Ťoupalovi i pas. Pak ale vyšla nominace devatenáctky, za což jsem strašně rád.

Kam byste jel radši?
Oboje je strašná čest. Pořád se reprezentuje Česká republika. Je to neuvěřitelný. Je jedno, jestli je to sedmnáctka, nebo devatenáctka. Oboje je těžké, je to mezinárodní turnaj. Budu se snažit stejně odvést co nejlepší práci, abych byl platný pro tým.

„Strašně se na to těším. Chceme tam udělat co nejlepší výsledek a nezklamat.“

Co čekáte od akce v Německu?
Určitě se tam bude hrát rychlý a silový hokej. Budou tam Švédi, Fini. Všichni soupeři jsou kvalitní na puku a jsou na tom výborně silově i bruslařsky. Strašně se na to těším. Chceme tam udělat co nejlepší výsledek a nezklamat.

Obavy z ničeho nemáte?
Ne, vůbec. Žádný strach ani žádná nervozita. Bude to pro mě do budoucna velká zkušenost. Jak už jsem zmínil: Jsem za tuhle příležitost strašně rád. Ani s kabinou žádný problém nebude. Teď jsem se staršími spoluhráči v Litoměřicích, kde mi kluci pomáhají, takže doufám, že to tak bude i v devatenáctkách. Všechno bude v pohodě.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Na čem budete jako tým stavět?
Pro nás bude nejdůležitější týmová práce, od toho se bude všechno odvíjet. Z toho pak můžou vyplynout individuality. Osobně bych chtěl být hlavně platný týmu, aby si pak lidi neříkali, že jsem protekční kluk kvůli jménu. Chci ukázat, že na to mám.

Stává se vám tohle často?
Jo, to je v dnešní době v Česku normální. Je to smutné, ale je to tak. Lidé vidí jméno, neznají mě a hned říkají, že jsem protekční. Od malička jsem ale vychovávaný k tomu, abych si tohle vůbec nepřipouštěl. Lidé jsou takoví. Já se z toho nesesypu. Setkávám se s tím od malička, vždycky to tak bylo a taky bude.

„To je v dnešní době v Česku normální. Je to smutné, ale je to tak. Lidé vidí jméno, neznají mě a hned říkají, že jsem protekční.“

Je to pro vás další motivace?
Samozřejmě, je to velká motivace. Už jenom kvůli tomu jménu jako takovému – udělat ho ještě lepší, než ho mám. Jsem strašně rád, že mám takové příjmení, vůbec se za to nestydím. Je mi jedno, co lidé říkají. Jdu si za svým. Doufám, že se mi to zatím daří.

Jelikož se tímto turnajem začíná skládat nová dvacítka, problesklo vám hlavou mistrovství světa?
Ne, to je strašně daleko, strašně dlouhá doba. Nad podobnými věcmi vůbec nepřemýšlím. Soustředím se hlavně na to, abych v Litoměřicích podával platné výkony. Teď se budu soustředit hlavně na reprezentaci.

Foto: Facebook HC Stadion Litoměřice

Už několikrát jsme narazili na Litoměřice. Jak se váš přesun odehrál?
Já jsem jeden den přijel na zimák, kde mi trenéři řekli, že se mám sbalit a že mě vyzvedne autobus, který vezl litoměřické kluky ze Vsetína. Vyzvedli mě a jel jsem s nimi na neurčitou dobu do Litoměřic. Ani teď nevím, jak dlouho tady budu. Snažím se udělat všechno pro to, abych tu byl do konce sezony.

Jaká tedy byla první cesta autobusem?
Já jsem si říkal, že nebudu ani nijak nervózní. Jsou to jenom trochu starší kluci než já. Ze všemi jsem se pozdravil, podali jsme si ruku a všichni mě vzali úplně v pohodě. Cesta proběhla jenom dobře.

„Jeden den jsem přijel na zimák, kde mi trenéři řekli, že se mám sbalit a že mě vyzvedne autobus, který vezl litoměřické kluky ze Vsetína.“

Jak se vám v Dukle líbí?
Máme tady všechno, co potřebujeme. Byl jsem na pokoji s Honzou Mlčákem z Brna, který mi hodně pomáhal. Kluci jsou tady suproví. Jsou tu mladí kluci a pár starších. Všichni mi pomáhají, za což jsem rád.

Co zatím říkáte na první ligu?
Je to samozřejmě těžší než hrát juniorku. Myslím, že je to o hodně lepší, protože je to rychlejší hokej a kluci tu jsou chytřejší. Užívám si to tady, budu makat a dělat všechno pro to, abych tu zůstal.

„Nemám si na co stěžovat. Jsem tu šťastný, to je nejdůležitější.“

Už jste si zvykl, nebo pořád něco ladíte?
Chci, abych hrál v takové pohodě jako v Kometě, kde jsem se vůbec nestresoval, že něco pokazím nebo něco podobného. Je to o tom, abych se tady vyhrál. Postupem času se to všechno zlomí a budu hrát úplně jiný hokej.

Jaké pro vás je poprvé hrát za jiný klub než Kometu?
Tohle hráč moc nevnímá. Já jsem byl strašně rád. Je to velká zkušenost být od rodiny a od všeho, co jsem měl doma. Je to jakoby úplně jiný život. Jsem tady spokojený. Máme tu všechno, bydlíme na hotelu, jídlo tu máme, takže si nemám na co stěžovat. Jsem tu šťastný, to je nejdůležitější.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz