Pracant Urban trénuje s Jágrem: Neskutečné! To je sen asi každého kluka

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Tomáš Urban je v turnaji O Pohár DHL vůbec nejproduktivnější hráč ročníků 2002 a mladších, nezaostává ani v celkovém bodování. Po návratu ze zámoří si vydřel v Kladně tréninky i s Jaromírem Jágrem a šanci mezi dospělými v Sokolově. Za listopad na něj padla volba mládežníka měsíce.

Nový fanshop

Co pro vás ocenění mládežníkem měsíce znamená?
Je to pro mě hodně. Zasloužil jsem si to asi svojí prací, kterou odvádím. Jak trénuju a jak prospívám ve škole. Je to dobré ocenění a odměna. Zatím je to nejlepší ocenění, které jsem dostal. Někdy jsem možná dostal jenom něco na nějakých turnajích.

Jaké jsou vaše silné stránky?
Je to určitě pracovitost, protože hodně trénuju. Ale také mám dobré bruslení a střelbu, na čemž se snažím v Kladně pořád pracovat s panem Kreglem a taky s panem Jágrem, který mi pomohl hodně kolem střelby. Snažím se pracovat na obratnosti, kterou bych chtěl zlepšit.

Dokázal byste vybrat jedu radu od Jaromíra Jágra, která vám nejvíce pomohla nebo vás překvapila?
Hodně mě překvapilo, abych u střelby více roztáhl nohy. To mi strašně moc pomohlo, protože jsem do té doby měl nohy u sebe, ale teď se mi střílí lépe. Ze začátku jsem nemohl moc pochopit, v čem by mi to mělo pomoci, ale po čase jsem to vstřebal. Když více rozkročím nohy, můžu se do střely více položit. Rána vyletí rychleji a přesněji. Rad ale bylo celkově hodně.

„To je sen asi každého kluka. Je to neuvěřitelné. Z každé stránky si člověk vezme něco, ohledně hlavy i z hokeje.“

Jaké to bylo stát po boku takové osobnosti?
Neskutečný. To je sen asi každého kluka. Já jsem měl možnost si s ním zatrénovat. Je to neuvěřitelné. Z každé stránky si člověk vezme něco, ohledně hlavy i z hokeje. Je hodně těžké se mu vyrovnat, dá se to snad jenom v dřině, kterou na sebe nakládá, a v době, kterou tráví trénováním. U zbytku je to hodně těžké.

Vy máte svůj hokejový projev vydřený?
Ano, mám, protože mi to trvalo. Snažím se dřít a rodiče mě vozili i na tréninky, abych mohl více bruslit. Na Kladně můžu takhle taky chodit, když si to domluvím s panem Kreglem a panem Čermákem. To jsem jedině rád.

Kolik času trávíte trénováním navíc?
Chodil jsem ráno kolem šesté na zimák a pak byl od sedmi do osmi na ledě, kdy jsem individuálně s trenéry zlepšoval dílčí věci. Po tréninku mi většinou volal pan Kregl nebo Čermák, že mám jít na trénink s áčkem. Takže od desíti jsem měl další hodinu trénink, po které jsem zůstával na volném ledu. Občas tam byl právě i pan Jágr. Odpoledne jsem chodil klasicky s juniory na led a do posilovny.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Vraťme se trochu do zpět, minulou sezonu jste strávil za mořem. Jaké to tam bylo?
Byla to dobrá sezona, hrálo se hodně zápasů, ale na druhou stranu bylo hodně těžké být tak daleko od domova a bez prostředí, na které jsem byl zvyklý. O dost méně se tam trénovalo, ale dalo mi to hodně. Akademie je tam dobrá a hlavně pan Vokoun mi strašně pomohl.

Hrál jste v Midget. Co to bylo za ligu?
Hrál jsem tam proti stejně starým klukům, jako jsem byl já. A pak jsem chodil hrát i za starší ročníky, kde byli kluci o dva roky starší. Hokej tam je úplně jiný, je na menším hřišti o dost rychlejší a tvrdší. Musím přiznat, že mi to tam vyhovovalo.

„Najednou jsem se ale po draftu dozvěděl, že nemám kde hrát.“

Jak se vůbec seběhlo, že jste do zámoří odešel?
Já jsem chtěl po sezoně odejít a zkusit to někde v Americe. Už dlouho jsem znal pana Bažanta, který tam byl manažerem. Spolu jsme se radili, byl jsem tam na čtrnáct dní, abych si všechno vyzkoušel a měl jsem možnost být i s týmem. Pak se všechno domlouvalo s panem Vokounem.

A proč jste se na aktuální sezonu vrátil?
Nechtěl jsem zůstávat v té další akademii, protože jsem chtěl odejít na tuto sezonu do kanadské juniorky, ale bohužel mi draft nepřál. Neměl jsem štěstí, i když jsem s hodně týmy mluvil, byl jsem v jejich městech a řešili jsme i draft. Najednou jsem se ale po draftu dozvěděl, že nemám kde hrát. Volal mi pan Kregl, jestli bych chtěl hrát na Kladně, což jsem hned vzal a byl rád.

Foto: Tomáš Bouda, hcsokolov.cz

Pojďme zpět do Kladna. Jaký máte zatím ročník?
V juniorce máme docela slušnou sezonu, ale mohlo by to být lepší. Kluci teď měli pár špatných zápasů, kdy se jim nedařilo. Měli jsme tam smůlu. Když bychom se všichni sešli, mohlo by se to dotáhnout co nejdál. Z osobního hlediska jsem ze začátku neměl úplně dobré výkony, ale postupně se to zvedalo a teď už je to super. Za výkony jsem si vysloužil i šanci hrát první ligu v Sokolově.

V čem vám dospělý hokej nejvíce pomáhá?
Je to hodně fyzické, občas proti mně jede hráč, který je o hlavu nebo o dvě vyšší. Je to silovější a řekli bych, že i rychlejší než juniorka. Po pár výkonech se zvedám a jsem rád, že mě pan trenér Mlejnek nechal hrát v Sokolově. Snad budu časem předvádět ještě lepší výkony a dostanu větší šanci hrát.

„Je pro mě obrovská čest hrát za český národní tým, znamená to pro mě úplně nejvíc.“

Jak si užíváte reprezentační akce s osmnáctkou?
Strašně moc. Prostě co to jde, víc už to snad nejde. Je pro mě obrovská čest hrát za česky národní tým, znamená to pro mě úplně nejvíc. Jsem moc rád, že mě pan Beran na reprezentační srazy bere a že tam mužů být. Je to odměna za podávané výkony v klubu.

Ocenění zahrnuje i prospěch ve škole. Kde studujete?
Chodím na anglo-německou obchodní akademii v Praze, kam jsem chodil i rok před tím, než jsem odešel do Ameriky. Když jsem se vrátil, nechtěl jsem měnil školu, protože tam jsou strašně fajn lidi. Paní ředitelka i pan zástupce mi vyhověli. Do školy chodím jednou až dvakrát týdně, takže se učím doma. Většinou dostanu nějaké práce, něco se naučím a učitelé mě potom vyzkouší. Všichni mi vychází hodně vstříc, za což jsem rád.

„Chodím na anglo-německou obchodní akademii v Praze, všichni mi tam vychází vstříc.“

V čem je vaše škola specifická, co se jazyků týče?
Angličtina a němčina se učí šest hodin týdně, takže máme podstatně více jazyků, ale třeba méně dějepisu. Pro mě to je super a hodně dobré, i když mám rozhodně radši angličtinu. Umím slušně a navíc mi dal hodně rok za mořem. Němčina mi moc nejde.

Jak trávíte volný čas?
To je těžké říct, protože moc volného času nemám. Většinou jdeme s mamkou nebo tátou hrát nějaký sport, třeba tenis. V létě jsem hodně jezdil na kole nebo se chodím vyklusat. Všechno je pro mě takový relax, ale aktivní.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz