Petrova tečka za MS: Je to maximum, čeho jsme letos mohli dosáhnout

Foto: Chris Tanouye / HHOF-IIHF Images

S nepořízenou se z amerického Texasu vracejí domů čeští hokejisté do 18 let. Odlétají dnes, tedy o pár dní dříve, než si přáli. Ještě předtím naposledy předstoupil před novináře hlavní kouč Jakub Petr, aby shrnul svoje pocity z vystoupení týmu na šampionátu. O čem všem mluvil?

Fanshop národního týmu

O zásadních dojmech

Pořád si stojím za tím, co jsem říkal v průběhu turnaje: Jsem hrdý na tohle mužstvo i na realizační tým. Vzhledem k tomu, jaké jsme měli v letošní sezoně možnosti a kolik kluci odehráli zápasů, je to asi maximum, čeho jsme mohli dosáhnout. Na začátku turnaje se nám zřejmě vrátilo to, kolik času jsme spolu strávili. Potom můžeme hledat spoustu příčin, proč přišel ten výbuch, o kterém se v Česku neustále píše. Klíč k tomu, proč ještě dneska nehrajeme, vidím v tom, že jsme měli dovést do vítězného konce zápas s Finskem. Ale držím se při zemi.

„Kluci ročníků 2003, 2004, 2005 vlastně od října hokejově spali. Dělali kliky a dřepy v obýváku.“

O rozdílu, který ukázaly Rusko s Kanadou

Padaly taky dotazy, jestli jsme to třeba nezvládli fyzicky. Možná ano. Ale je to o té exekuci a dovednostech. Ale i když systém správně napasujete – a já jsem přesvědčený, že nám se to povedlo –, tak zkrátka přijdou chvíle, kdy dostanete situaci na slot a musíte dát gól. V tom nám Kanaďani i Rusové udělili lekci. Když se podíváte na prvních deset minut druhé třetiny s Kanadou, uvidíte u nás situace jako rotaci v útočném pásmu, zatažený obranný tvar, třetí hráč nahoře… Ale tu exekuci nezvládáme.

O psychologické bublině před čtvrtfinále

Porážka s Ruskem pro nás byl trochu šok. Pak jdete na Kanadu a kluci nejsou naivní. Vědí, že je čekají budoucí hvězdy NHL. Máme snad přijít do kabiny a říct „pojďme to nějak přežít a třeba z brejku dáme gól“? Nebo zkusíme poslouchat zámořské experty a věřit, že můžeme favorita zaskočit? Hrajete určitou roli, to je součást trenérské práce. Nebudu přece stát na střídačce národního týmu s poraženeckou náladou.

O těžké úloze hráčů v letošní sezoně

Kluci ročníků 2003, 2004, 2005 vlastně od října hokejově spali. Dělali kliky a dřepy v obýváku. A jejich konkurenti normálně hráli zápasy a dvoufázově trénovali. Za to naši kluci nemůžou. Podívejte se třeba na Matěje Pinkase, jaký přesto udělal progres. Skončil v říjnu, ale protože nám svaz umožnil kempy, pracoval denodenně a teď patřil mezi stěžejní obránce. Zvládal situace proti budoucím hvězdám NHL. A takových příkladů v týmu je spoustu. Kdybychom ty kempy neměli, tak vůbec nechci přemýšlet, jak bychom vypadali v úvodních zápasech.

O restrikcích ve sportu

Naštvalo mě to jako rodiče. Mám doma čtyřměsíčního kluka, toho se to naštěstí ještě úplně nedotklo, a tříletou dceru. Starší syn je ve Finsku a taky nějakou dobu bude. Je to ale otázka na lidi, kteří za to zodpovídají. Bojím se, že spousta dětí najednou zjistí, že sport, ale i další aktivity, k životu nepotřebují. Vždyť my je ani nepustíme do škol, do kolektivu. Z pozice trenéra mě zaráží, že jsme hokej nehráli.

„Ano, stojím si za tím, že se zlepšujeme. Programu svazu strašně věřím, myslím, že je nastolený správný trend.“

O hráčích, kteří mohli nastupovat za dospělé

Když dostanou tři čtyři minuty, prostě je to na takové zápasy nepřipraví. Proto budu kluky neustále bránit, i když jsme utrpěli dva debakly. Když proti nim vystřelil Kanaďan v přesilovce po rychlé kombinaci a kotouč jste viděli až v bráně, tak si úplně nemyslím, že na naše brankáře šlo letos tolik střel, aby tomu byli schopni čelit.

O tom, jestli jde česká mládež nahoru

Kolem těchhle ročníků se pohybuju od nějaké šesté třídy a vidím konkurenci. Ano, stojím si za tím, že se zlepšujeme. Vidím to na trénincích a dovednostech hráčů. Věřím, že tam začíná být progres, a potom je na nás trenérech, jestli zvolíme správnou taktiku a budeme konkurovat top týmům. Já jsem byl přesvědčený, že 2003ky to už dokážou a světu to dáme najevo. Programu svazu strašně věřím, myslím, že je nastolený správný trend, a je na nás trenérech, abychom to v klukách probudili ještě více.

O plánovaném zúžení mládežnických soutěží

Byl jsem součástí té expertní skupiny a za jejím rozhodnutím si stojím, snad už se bude hrát. Věřím, že teď soutěže budou mít kvalitu. Bude tam stres, konkurence a správná nervozita. Do zápasu půjdou všichni tak, jak jsem šel já do zápasu s Kanadou i dalšími soupeři na mistrovství světa.

„Obrovský kredit všem mým kolegům. Strašně mě štve, že nikde nepadlo slovo o tom, co jsme tomu všichni obětovali.“

O odvaze trenérů v zemích hokejové elity

Když máme dobré hráče, nesmíme se bát zařadit je mezi starší. Ale přímo do jejich rolí, které v nich jako trenéři vidíme. To je o koulích nás trenérů. Ti v severských zemích nebo v Kanadě a Americe je mají, což na nich obdivuju, my je nemáme. Ani já jsem ty koule neměl, když jsem dělal áčko. Nemůžete vzít hráče z nižší kategorie, kde je playmaker a dává x gólů, a dát ho do čtvrté checking line. Nebo ho jenom vozit s sebou a dávat mu tři čtyři minuty na zápas.

O práci realizačního týmu na MS

Obrovský kredit všem mým kolegům. Já jsem rád, že všichni kluci, počínaje Tomášem Martincem, Radimem Skuhrovcem a manažerem Petrem Studničkou, to těžké období zvládli. Dali tomu úplně všechno, byli dlouho zavření, nemohli domů. Pak tady byly za „hvězdy“ na týden. Strašně mě štve, že nikde nepadlo slovo o tom, co jsme tomu všichni obětovali.

O rozdílu v aktivitě osmnáctky a dvacítky

Nechci tyhle dvě kategorie srovnávat. Ve dvacítce už probíhá detailnější příprava na utkání, víc zdůrazňujete individuality a herní systém. Už to má blízko k seniorskému hokeji. Tady se bavíme o dorosteneckém mistrovství, kde je hokej živelnější. Rád bych věřil, že tenhle aktivní hokej bude platit i za osm měsíců na mistrovství světa v Kanadě pro Karla Mlejnka, ale to ne. Určitě jsme neukázali návod pro dvacítky. Tam to zase bude o jiné práci a navíc každý trenérský štáb má svoji filozofii.

„Myslím, že dost kluků má obrovský potenciál.“

O největších talentech v týmu

Myslím, že dost kluků má obrovský potenciál. Nechci ale predikovat věci, které můžou být za dva roky jinak. Přijeli jsme jako jeden tým, jako jeden tým dneska odlétáme a možná bych někomu ublížil, kdybych před ním upřednostnil někoho jiného. Kluci si v těch dvanácti třetinách ukázali, že hokej hrát umí. Mají budoucnost, teď záleží na tom, jak s ní naloží.

O predikcích k vrcholu mistrovství

Do semifinále se dostaly týmy, které mají ve svém středu spoustu individualit. Pro mě je obrovský zážitek je sledovat, a to nemyslím jenom Rusko a Kanadu, ale i Finsko a Švédsko. Co ti kluci v tomhle věku umí… Za mě by si to asi zasloužily Rusko s Kanadou, ale nechci úplně predikovat, právě protože je to dorostenecká kategorie. Nevíte, kdo se líp vyspal, nebo parádně zachytá gólman a můžou se dít věci.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz