Pařík začínal v obraně, motivuje ho Liberec. Proč se směje na fotografy?

Rozhodně jeden z těch zábavnějších „koronavečerů“ si užili hokejoví fanoušci díky livestreamu s Lukášem Paříkem. K čemu se brankář Benátek nad Jizerou a reprezentační dvacítky během bezmála hodinového rozhovoru na instagramu Chance ligy dostal?

O svých začátcích

Začínal jsem bruslit kolem tří čtyř let, hokej hraju od pěti. Nejdřív jsem hrál v obraně, než jsem měl dva blbé úrazy během krátké doby a šoupli mě do branky. To bylo kolem osmi let. V životě toho ale nelituju, protože gólmany jsem už tehdy strašně obdivoval a do branky jsem chtěl. Když přišla taková příležitost a vyloženě mě tam šoupli, abych se znova nezranil, tak jsem byl vlastně rád.

O extraligových ambicích

Určitě je pro mě motivací, abych si zachytal v hlavním týmu Liberce. Když se to podaří, budu jenom rád. Dělám maximum, snažím se předvádět co nejlepší výkony a posouvat se výš. Naše kabina Benátek je přímo přes chodbu od kabiny libereckého áčka, takže si kdykoli můžou vytáhnout hráče od nás. Spolupráce funguje skvěle.

O herním projevu Benátek

Musím říct, že fakt makáme, kluci hrajou skvěle a brankářům strašně pomáhají. Na to, jak máme mladý tým, nehrajeme tak rozlítaný hokej, což je prostě pecka. Samozřejmě je to pořád něco jiného, než kdybychom měli dospělejší tým, ale na ten věkový průměr hrajeme skvěle.

O Danielu Špačkovi, klubové stálici

Mám ho rád, je to hvězda týmu. Je znát, že má zkušenosti, že má něco nahráno. Tým dokáže vyburcovat a povzbudit, ví, v jakém momentu zasáhnout. Když jsme neměli dobrý zápas, po druhé třetině nás seřval a začali jsme hrát úplně jinak. Potřebovali jsme to.

O „ledničce“ v Benátkách

Je tam strašná zima. Příšerná. V životě jsem snad na jiném zimáku nezažil větší zimu. Díky bohu je ale dobrý led. Musíme se rozehřát už na rozcvičce na suchu, protože jak potom přijdeme na led, tak tam není šance se zahřát. Jakmile během zápasu zrovna nemám práci, přešlapuju si na místě a během přerušení jezdím do rohu, abych se prohřál a prokrvil.

O psychice po inkasovaných gólech

Během zápasu je musím z hlavy co nejrychleji vypustit a zbytečně o nich nepřemýšlet. Po utkání si ale góly s trenéry brankářů samozřejmě probírám. Zápas mám třeba dva dny pořád v hlavě, ať už byl dobrý, nebo špatný. Neustále si ho promítám a říkám si: Mohl jsem tohle udělat jinak? Krok za krokem.

O domácím mistrovství dvacítek

Počítal jsem s tím, že Dosty (Lukáš Dostál) bude jednička, ale chtěl jsem se porvat o místo, abych aspoň jeden zápas odchytal. Nakonec se Dosty zranil a já šel do zápasu s Američany, který jsme odmakali skvěle. Pak proti Kanadě jsem si bohužel natáhl vazy v koleni a vrátilo se mi zranění, co jsem měl. Blbá shoda náhod. Byl jsem ale rád, že jsem tu možnost dostal. Atmosféra v Ostravě byla neuvěřitelná.

O speciální výstroji na MS

Když jsem měl tu možnost a Bauer mi udělal speciální výstroj na mistrovství světa, byla to prostě pecka. Už mám udělaný i design pro případ, že bych se dostal na letošní mistrovství juniorů. Zatím ale ještě neprozradím jaký. Strašně se mi líbí, jak to Bauer dělá, že dává gólmanům možnost udělat si vlastní design k danému týmu. Využívám to maximálně, už mám výstroj i na klubovou sezonu ve Spokane, až se budu vracet. Hodně to řeším, snažím se ji mít co nejvíc sladěnou.

O svém vstřeleném gólu ve WHL

Vždycky když to vidím, naběhne mi husina po celém těle. Tohle je pro mě něco neuvěřitelného. V životě jsem si nepomyslel, že by se mi něco takového mohlo povést. V ten moment jsem vypnul a třeba dva dny jsem si vůbec nemohl vzpomenout, co se stalo. Až po delší době jsem si vzpomněl i na ty pocity. Nezapomenu na to do konce života.

O vzpomínkách na první nulu

V seniorském hokeji jsem ji ještě neměl, ale když to vezmu od dorostu, první nulu mi z hlavy asi nevymaže nikdo. Hráli jsme v Chomutově na velké hale, dostal jsem asi čtyři trestné minuty a za ten zápas jsem měl snad 54 zásahů. Byl jsem v jednom kole.

O tom, jak se mu chytají nájezdy

Strašně super (směje se). Ne, nájezdy nejsou moje silná stránka. Vím o tom a snažím se je na trénincích chytat co nejvíc. Zkouším si různé styly, jak nájezdy chytat, protože každý gólman má svůj styl.

O úsměvech pro fotografy

Baví se o tom se mnou snad všichni trenéři. Fotografové a fotografky mi po zápase vždycky píšou, jak se na ně pořád usmívám. Když chci mít fotku, aspoň ji chci mít hezkou. Tak se tam usměju, ne?

O přítelkyni

Já doteď nevím, na co jsem ji sbalil. Ale můžu být jenom rád, že ji mám, strašně mě podporuje. Studuje zdravotní univerzitu ve stejném městě, jako já hraju hokej. Teď je samozřejmě těžké být od sebe takovou dobu.

O návratu do zámoří

Naše sezona se zpozdila asi o čtyři měsíce. Dvakrát týdně máme mítinky, kde nám dávají aktualizované informace o tom, jak to tam vypadá. Měli bychom začít osmého ledna, jestli tedy vůbec.

Partneři HC Benátky nad Jizerou

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter