Foto: Karel Švec, Český hokej
10. prosince 2019, 15:28
Kateřina KundertováTřemošná je po čtyřech kolech skupiny o udržení na dostřel kýžené čtyřce, a to i díky vysoké výhře proti Porubě. Tu řídil skvělým výkonem Adam Dvořák, jenž ke čtyřem gólům přidal tři asistence.
útočník, 20 let
Adame, bilance 4+3 je super. Jak se to stalo?
První dva góly mi padly hodně rychle, z toho jsem byl sám překvapený. Hodně mi pomohli kluci, dva góly byly z přesilovky a jeden z oslabení, kdy vybojoval puk Jirka Beránek a předložil mi ho krásně před bránu. Poslední byl z dorážky, takže vděčím hodně klukům.
Co všechno se musí sejít, aby se něco podobného povedlo?
Musí být hodně štěstí a hráč musí mít velkou důvěru od trenérů, kterou já mám neskutečnou. Hraju první lajnu a taky první přesilovku, takže jsem na ledě poměrně často. Za to trenérům hodně vděčím. To je hodně důležité.
Byl to váš nejlepší zápas?
Zatím to byl asi můj nejlepší zápas, lepší jsem neměl. Naposledy jsem měl podobný tak ve třetí třídě, ale sedm bodů to asi nebylo. Poslední, co si pamatuju, je pět bodů v osmé třídě proti Veselí nad Lužnicí.
„Zatím to byl asi můj nejlepší zápas. Naposledy jsem měl podobný tak ve třetí třídě.“
Kde se to ve vás vzalo?
Snažím se na sobě pořád pracovat. Chodím každý den po tréninku ještě na kolo, pak se protáhnu a ještě jdu na střelnici. Takže se asi k tréninku akorát přidalo to potřebné štěstí. Jsem rád, že se mi to povedlo, protože se to stane jednou za několik let.
Duel se výborně povedl i Jiřímu Beránkovi (1+7). Bylo to hlavně o spolupráci s ním?
Ano, bylo. S Jirkou se spolupracuje skvěle. Je strašně rychlý a předkládá mi spoustu puků. Hrajeme spolu teď od začátku sezony, jenom pár zápasů jsme spolu nehráli. Známe se ale už od útlého věku, začínali jsme spolu i v Třemošné. On je ročník 2003 a já jsem k němu byl postaršený, takže už spolu vlastně hrajeme x let. Za tu dobu už mezi sebou nějakou vazbu máme. V kabině se hodně škádlíme, ale jsme dobří kamarádi. Už předem o sobě víme, kdo kde bude.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Cítíte na sobě osobně zodpovědnost za výsledky?
Určitě. Už je cítím od začátku sezony. Týmu musím pokaždé něco přinést. Když se to nepovede, tak se prohraje. Je důležité, abych týmu nějak pomohl. A je jedno jak, jestli blokováním střel, dáváním gólů, nebo přihráváním.
Podívejme se na celé utkání proti Porubě. Jaké bylo?
Byl to pro nás vyvedený zápas týmově, protože jsme Porubu od začátku přehrávali. Potom už to bylo jenom o tom, jestli proměníme šance. Poruba za sebou měla těžký zápas v pátek a navíc přejezd přes celou republiku, takže toho asi kluci měli plné zuby.
Po čtyřech kolech máte šest bodů. Převažují pozitiva, nebo negativa?
Jsme nespokojení, protože minimálně utkání proti Táboru nás hodně mrzí do teď. Proti němu jsme chtěli jednoznačně udělat tři body. Jenomže jsme nastoupili do zápasu laxně a rychle jsme prohrávali 0:2, pak jsme srovnali a chvíli i vedli, ale dostali jsme zase góly a sesypali se. Už jsme se nezvládli vrátit zpátky. Vsetín nás asi přehrál, soupeř chtěl vyhrát více.
Jak moc vám pomohlo, že jste hráli první čtyři zápasy doma?
Já osobně to nijak moc nevnímám, i když se doma hraje lépe. První zápas proti Budějovicím byl výborný. Byla super atmosféra i týmový výkon. Pak nevím, co se stalo, ale i tak to bylo dobré, že jsme hráli čtyřikrát doma.
„To je jasný cíl. Bylo by pro nás obrovské zklamání, kdyby se to nepovedlo. Ani si to nepřipouštím, že by se to nepovedlo.“
Teď vás čeká výjezd za neznámými soupeři…
Těším se moc, protože jsme proti Jihlavě ani Technice nikdy nehráli. Bude to náročný trip, ale i tak se těším. Vyhovuje mi a jsem rád, že se hraje napříč celou republikou. Těšil jsem se třeba na Vsetín, ale na Jihlavu jsem taky hodně zvědavý.
Vaším cílem je udržení extraligy, že?
To je jasný cíl. Bylo by pro nás obrovské zklamání, kdyby se to nepovedlo. Ani si to nepřipouštím, že by se to nepovedlo.
„Absolutně nesmíme podcenit žádný zápas a hrát na sto procent.“
Co bude důležité do dalších střetnutí?
Absolutně nesmíme podcenit žádný zápas a hrát na sto procent. Musíme hrát dobře odzadu a pak nějaké góly vždycky přijdou. Musíme hrát jako jeden a všichni musíme tahat za jeden provaz. Když nám trochu pomůže štěstí, tak bychom to měli zvládnout.
Vy jste odchovanec indiánů, nebo Meteoru?
Já jsem vyrůstal v Třemošné, to je můj mateřský klub, který mám nejradši. V osmé třídě jsem přestupoval do Plzně a odehrál jsem tam potom sezonu jako prvoročák v dorostu. Na tuhle sezonu jsem si dal po domluvě s trenéry hostování do Třemošné.
Jak vnímáte spolupráci klubů?
Je to super. V Plzni není tolik prostoru. Když se ale kluci rozdrobí do obou klubů, zahrají si všichni. V Třemošné nás každá výhra posouvá, protože nevyhráváme zase tak často. Všichni kluci tam jsou v pohodě, máme dobrou partu a trenéři nás pořád stmelují.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
