Osm hodin na cestě? Měl jsem z toho strach, přiznává Dvořák. Děkuje Liberci

Foto: Karel Švec, Český hokej

Junioři Českých Budějovic při cestě do Liberce strávili v autobuse neuvěřitelných osm hodin. I tak se nakonec s posunutým začátkem o tři a půl hodiny popasovali lépe, soupeře udolali v závěru utkání. Jejich hrdinou byl brankář Marek Dvořák, který pochytal všech 41 střel a padl až v nadstavbových nájezdech.

Plekanec Chance liga

Nevídaný vývoj okolností se udál před zápasem Liberce a Českých Budějovic, které se zdržely kvůli dopravní situaci. „Z Budějovic jsme vyráželi v deset ráno, abychom byli hodinu a půl až dvě hodiny před zápasem na místě. Jenomže patnáct kilometrů před Prahou byla velká kolona, ze které jsme se nemohli dostat do Liberce včas,“ vypráví Marek Dvořák.

„Hned jsme volali trenérům do Liberce, že se zpozdíme a vůbec netušíme, kdy bychom mohli dorazit. Domluvili jsme se, že za hodinu zavoláme znovu, a domluvíme se podle toho, jestli se nějak výrazně pohneme. My jsme se ale skoro vůbec nepohnuli, takže se trenéři domluvili, že začneme až v půl osmé večer,“ pokračuje mladý brankář.

Variant však bylo více. Hrozilo, že se utkání bude muset zrušit. „Řešilo se, jestli zápas sehrajeme ještě ve čtvrtek, nebo se přehodí na jiný den. Myslím, že se nikomu z kluků nechtělo jet zpátky domů, aby se to překládalo. Říkali jsme si v autobuse, že bychom to chtěli sehrát ten den, a naštěstí nám v tom Liberec vyšel vstříc, což je strašně super,“ děkuje Bílým Tygrům.

Motor tedy pokračoval pod Ještěd, kam dorazil až za osm hodin od startu v Českých Budějovicích. „Měli jsme reprák, takže jsme poslouchali písničky. Někteří kluci hráli hry na mobilu, další měli sluchátka a soustředili se dopředu na zápas. Tak jsem to měl i já, měl jsem sluchátka celou cestu,“ prozrazuje. „V autobuse většinou spím nebo poslouchám svoje písničky, které mě nabudí před zápasem. Poslouchám třeba Jonase Bluea nebo Eminema,“ přidává další podrobnosti.

Zdržení však nenarušilo žádné předzápasové události od rozcvičky až po rozbruslení. „Předzápasové zvyky nám to nenarušilo, protože jsme měli v Liberci normálně hodinu a půl. Všichni, kteří mají nějaké rituály nebo zvyky před zápasem, si je stihli udělat. Všechno probíhalo normálně, jako kdybychom přijeli včas,“ uvádí Dvořák, jenž se dopadu dlouhé cesty na svůj výkon obával.

„Liberecký hráč se natlačil do brány. Tím, jak ho můj obránce srazil, hodil ho na mě a puk skončil v bráně.“

„Upřímně jsem z toho měl strach, že se tak rychle do zápasu nedostanu, ale naštěstí na mě šlo na začátku více střel a kluci mi dost pomohli,“ říká. První gól utkání, a nakonec i vítězný, vstřelil až v 58. minutě Pavel Novák. „Nemyslím si, že jsme čekali na gól tak dlouho kvůli zpoždění. Obě strany hrály dobře dozadu a měly šance, které neproměnil,“ pokračuje.

Bílí Tygři měli i dávku smůly, jelikož ve dvou největších šancích sudí rozhodli, že se o gól nejednalo. „U prvního neuznaného gólu jel liberecký hráč z mého pohledu z levé strany, natlačil se do brány, v tu chvíli ho můj obránce srazil a šel po něm, protože měl puk. Tím, jak ho srazil, ho hodil na mě a puk skončil v bráně,“ popisuje maskovaný mladík.

„Netroufám si říct, jestli to mělo platit, nebo ne. Bylo to na rozhodčím, který naštěstí rozhodl, že to gól nebyl. Ani nevím, proč nebyl uznaný, jenom jsem ležel na zemi a pak slyšel od kluků na ledě, že se řeší, jestli to byl gól. Nechtěl jsem se tím zabývat, abych se nerozhodil. Jediné mínus bylo, že vyloučil našeho obránce do konce utkání, takže jsme museli ubránit pětiminutové oslabení,“ dodává.

Zanedlouho se podobná situace opakovala. „Podruhé byl puk na levé straně, odkud šla přihrávka na střed. Tam vystřelil liberecký hráč z voleje, já jsem se roztáhl a puk mě trefil do brusle. Pak se hráči Liberce začali radovat, že to trefilo polštářek v bráně, naše strana říkala, že to šlo do tyčky. Já jsem to neviděl, ale kluci říkali, že to šlo do tyčky. Pět až sedm minut se o tom rozhodovalo. Nakonec gól nemohl být uznaný, protože tam nebyl brankový rozhodčí, který by řekl, jak to bylo,“ povídá Marek Dvořák.  

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jelikož znovu Novák a Jakub Čížek ještě dvěma góly potrestali power-play soupeře, Motor odešel se zdánlivě snadnou výhrou 3:0. „Dokázali jsme potrestat chybu soupeře jako první, takže jsme se dostali do většího klidu. Potom už jsme to nějak udrželi. Liberec v závěru dvakrát odvolal brankáře a my jsme z toho dokázali dát dva góly,“ líčí Dvořák, jenž kapituloval až v nájezdech.

Vychytanou nulou se ale nezabývá a směřuje své myšlenky ke druhé části extraligy juniorů. „Chceme lepší skupinu vyhrát, abychom měli pohodu v týmu a šli do soubojů o play off z prvního místa. Stejně jako loni i letos máme nejvyšší cíle – vyhrát extraligu. Uděláme pro to maximum,“ slibuje.

„Jsem ve třeťáku na česko-anglickém gymnáziu. Angličtina je pro hokejistu hodně důležitá, je pro něj potom snazší jít někam do zahraničí.“

Podle statistik je jedničkou Jihočechů Daniel Svoboda, ale junioři mají vztah v brankovišti nastavený jinak. „Nemáme určeného prvního a druhého gólmana. Vždycky řekne trenér, kdo půjde do brány. Je to podle toho, komu se daří na trénincích a v zápasech. Když Dan chytá třeba víc a pak jdu já do brány, snažím se, abych si to užil. Soustředím se na všechno, abych podal dobrý výkon a vysloužil si důvěru do dalších zápasů,“ odhaluje.

Stejně pozitivní je i samotný vztah mezi brankáři. „Jsme normální kamarádi. Ani jeden si navzájem nepřejeme nic zlého. Já ho mám rád, doufám, že on mě taky. Není to tak, že bych si přál, aby pokazil zápas, když chytá. Když chytá, přeju mu to. Teď je Dan v áčku s Honzou Strmeněm. Já chodím jako trojka do tréninku, ale občas mám hodně tréninků a musím dohánět školu, která je také důležitá. V Motoru je i škola podstatná. Nejde, abych se na ni vykašlal a jenom trénoval,“ uvědomuje si.

„Jsem ve třeťáku na česko-anglickém gymnáziu. Je to náročné, ale dá se to zvládnout. Angličtina je pro hokejistu hodně důležitá, je pro něj potom snazší jít někam do zahraničí. Bývá to hodně těžké skloubit. Když přijdu večer domů, musím se začít učit, ale už na to nebývá moc nálada. Snažím se do školy chodit co možná nejvíce, abych neměl moc problémů, ale občas je to těžké,“ uzavírá Marek Dvořák.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz