- Hokej.cz
-
Soutěže
-
Reprezentace
Juniorské turnaje
- ELJ
- ELD
- 9. třída
- Žáci
- Zahraničí
- Dívčí hokej
- Archiv
Foto: Karel Švec, Český hokej
9. února 2020, 10:41
Martin VoltrZatím se může opřít o charakter svých nových svěřenců, to je bez debat. Vedle toho ale bude Jakub Petr přemýšlet, jak odstranit hluché pasáže, v nichž jen charakter na vyspělejší soupeře nemůže stačit. Skvělý finiš jinak slabšího zápasu s Ruskem je toho zářným příkladem.
Zápasy s Ruskem jsou vždy prestižnější než ty ostatní, i proto přišla v Klášterci na osmnáctku doposud nejvyšší návštěva. Škoda, že Češi velký obrat nedotáhli, vítězství by se slavilo hodně bouřlivě. Ale na druhou stranu, získaného bodu si tentokrát museli vážit.
„Se Spojenými státy nás ztráta dvou bodů mrzela, protože jsme byli blízko třem. Teď je ten pocit opačný. Po dvou třetinách jsme prohrávali 1:3 a Rusové po většinu zápasu dominovali. Mají obrovsky fyzicky a technicky zdatné mužstvo. Hlavně ta fyzická stránka je ve věku do osmnácti let ještě cítit, tam jsou oni o stupeň výš. Asi byl na stadionu málokdo, kdo by věřil, že jsme schopní se zápasem ještě něco udělat,“ shrnuje Jakub Petr.
Právě fyzický aspekt měl podle něj zásadní vliv už na úvodní minuty, v nichž sborná dvakrát udeřila a určila ráz utkání. „Rusové vstoupili do zápasu se zcela jasným záměrem, v úvodních dvou střídáních dohrávali každý souboj v částech hřiště, kde to nebylo až tak důležité. A ta taktika jim vyšla, měli jsme možná přílišný respekt,“ soudí.
Šampioni z Hlinka Gretzky Cupu pak vývoj kontrolovali. Chvílemi dominovali, chvílemi hráli spíš na jistotu. Češi si však i po nepovedené dlouhé přesilovce vzpomněli na vynikající třetí třetiny, které v Klášterci mají.
„Zase jsme tam začali s tím aktivním hokejem a aktivním přístupem, vynutili jsme si fauly, a to je určitě pozitivní. Máme radost, že kluci si před třetinou vzali k srdci naše rady. Trošku jsme je uvolnili, že to není konec světa. Ať si to trochu víc užívají. A dopadlo to, jak to dopadlo. Přiznávám, že za bod jsme rádi,“ hlásí Petr.
I napotřetí u svého nového týmu mohl vidět, že tahle podceňovaná parta bez největších es má v sobě velký charakter! „Jednoznačně. Kluci ukazují obrovský charakter a bojovnost, zblokovali spoustu střel, obětavě chodili do osobních soubojů a lehkých šarvátek. Je vidět, že jeden se umí postavit za druhého,“ kvituje trenér osmnáctky.
Teď jen, aby to byli schopní předvést i jinde než před téměř dvoutisícovým kotlem vlastních fanoušků. Až půjdou na šampionátu proti Američanům na jejich půdě... Tam se teprve ukáže, co v sobě mají. Tam je už nenakopne nic jiného než oni sami, všechno ostatní je bude jedině srážet.
„V kabině jsem jim zdůrazňoval, že to je ta cesta. Tady ještě nejsou tolik důležité výsledky. Ale ať si pamatují, jaký průběh zápasu je dovedl k bodovému zisku nebo k tomu, že s těmihle favorizovanými soupeři hrají vyrovnaně. To bude rozhodovat nejen na mistrovství, ale i v jejich dalších kariérách. A víme, že úspěchy českých týmů jsou na tomhle vždycky založené. Zatím z toho mám obrovskou radost,“ povídá Petr nadšeně.
Úplně jiné pocity v něm pochopitelně vyvolává marodka, při absenci Handla s Krutilem přišli Češi během zápasu ještě o Rouhu s Kremláčkem. Pro všechny to určitě není konečná, ale zůstává otázkou, v jaké sestavě Češi vyrukují do posledního zápasu se Švédy, jenž startuje v nedělních 15 hodin.
Improvizace každopádně bude nutná. „Musíme se s tím umět porvat, může se to stát i na mistrovství, i když to nechci přivolávat. Sestava se bude lepit těžce. I proto vypouštíme trénink. Kluci musí zaskočit jeden za druhého, i do jiných rolí, a věřím, že se k tomu postaví stejným způsobem jako doposud,“ uzavírá Jakub Petr.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
